Nový spotřební koš: Co platí, co se může změnit a jak se mají jídelny připravit

Termín zavedení nového spotřebního koše se blíží, ale kolem jeho účinnosti stále panuje nejistota. Ve hře je i možnost odkladu o jeden rok, oficiální potvrzení od vlády však zatím chybí. Jak se mají školní jídelny v této situaci chovat a na co se připravit už nyní, jsme se zeptali Mgr. Alexandry Košťálové ze SZÚ.

Víme, že podle aktuálně platné legislativy mají školní jídelny začít plnit nový spotřební koš od 1. 9. 2026. Můžete prosím přiblížit i možnost odkladu o jeden rok, která byla zmíněna na kulatém stole s premiérem v polovině února?

Na jednání bylo skvělé, že byly zastoupeny skutečně obě strany – jídelny, které vyhlášku podporují, i ty, které ne. Z diskuse tak bylo zcela zřejmé, že jsou školní jídelny, které se již novou vyhláškou řídí, protože využily čas přechodného roku a postupně, dle doporučení, se změnám věnovaly. Zároveň ale byly také zastoupeny jídelny, které ke změnám přistoupily jen částečně nebo nevhodně – zavedly třeba změny překotně, což logicky vyvolalo problémy. I v rámci diskuse se ale ukázalo, že tyto problémy nemusí nutně souviset se zněním vyhlášky jako takové, ale spíše s nevhodným způsobem zavedení změn do praxe. Shodli jsme se tedy na tom, že cestou, jak situaci uklidnit, bude delší přechodné období. Díky tomu bude více prostoru na rozšíření potřebných informací a také odbornou metodickou pomoc.

Jídelny v tuto chvíli čekají na finální rozhodnutí a v praxi vnímáme rostoucí nejistotu. Je podle Vás odklad stále reálně ve hře?

Toto není dotaz na mě, vyhlášku má v gesci MŠMT a SZÚ, tak do procesu nijak nemůžu zasáhnout či rozhodnutí ovlivnit. Na jednání s panem premiérem byl odklad navržen jako řešení, které jsme podpořili.

Školní jídelny se nyní nacházejí v situaci, kdy není zcela jasné, zda se termín účinnosti změní. Jaké konkrétní kroky by měly jídelny začít dělat už nyní, aby pro ně přechod na nový spotřební koš nebyl skokovou změnou – a to bez ohledu na to, kdy nakonec začne platit?

Spolu s MŠMT jsme od října objížděli jednotlivé kraje a setkávali jsme se se zástupci školních jídelen na seminářích, kde jsme jim říkali, aby v přípravách postupně pokračovali. Protože dokud není vyhláška znovu novelizována (tedy není nová verze uvedena ve Sbírce zákonů), platí ta, kterou zde máme od září 2025 – a tedy s novým spotřebním košem povinným od září 2026.

Postupný proces přechodu, jak byl navržen, měl velký smysl. Jídelny se mohly nejdříve s vyhláškou podrobně seznámit, třeba se nechat proškolit, a pak si změny lépe naplánovat a rozprostřít v čase. Přechodné období je čas na to si věci dobře promyslet, ale také vnímat děti, jak reagují, co vůbec nepoznají a kde je hranice, kde se to láme a kde už je to pro ně změna. Budou se jinak sestavovat jídelníčky, je potřeba si najít způsob, jakým školní jídelna chce pracovat s celozrnnými potravinami. Narážíme na to samé jako před více než 10 lety v rámci zavádění Nutričních doporučení ke SK. Personál školních jídelen pochopil, co by se mělo dělat. To bylo velmi pozitivní, ale mnoho jídelen udělalo změny najednou, v rychlém sledu. To je chyba – děti nemají rády rychlé, náhlé a radikální změny, potřebují svůj čas. Takže z tohoto jsme se poučili a radili jsme jídelnám vybrat si bod, kterým chtějí začít, splnit ho a až poté řešit bod další. V tomto duchu vyšla i první metodika – Jak se připravit na nový spotřební koš, kterou najdete na webu www.mametonataliri.cz.

Nyní, ať bude situace jakákoli, mají jídelny kromě stručné metodiky k ruce již i kompletní, velmi detailní metodiku k vyhlášce (Výživové normy). V té již konkrétně adresujeme i veškeré dotazy, nejasnosti či připomínky od jídelen, sesbírané na živých krajských seminářích, ale i v online prostoru, v médiích atd.

V případě, že by k prodloužení přechodného období došlo, máme zpracovaný tzv. Průvodce přechodným obdobím – tedy konkrétní návod, jak změny postupně zavádět po kvartálních obdobích. Díky němu i díky spolupráci mezi státními orgány tak budou moci s přechodem více pomáhat i třeba hygienici nebo Střední článek podpory.

Setkáváme se s jídelnami, které se zatím s novým spotřebním košem aktivně neseznamují a po zmíněné informaci o možném odkladu spíše vyčkávají. Považujete tento přístup za rizikový? Pokud ano, v čem konkrétně?

Tak v každé jídelně pracují kompetentní lidé, kteří nesou za svou práci zodpovědnost. Pokud vyhodnotili na základě nějaké informace, že je pro ně nejlepší vyčkávat, je to zcela jejich rozhodnutí, které si v případě jakýchkoliv problémů budou muset obhájit. Pokud stále čekají, vždy na změnu budou mít méně času než jídelny, které již s přechodem začaly a které třeba již některé pro ně obtížnější body vyřešily. Ti, co čekají, vlastně nemají žádnou výhodu, jen oddalují chvíli, kdy budou muset začít. Tím také riskují, že změny pak nebudou mít včas připravené, bude je to stát velmi mnoho úsilí, nebo provedou změny naráz a nevhodně. To vše může pak negativně dopadat i na kvalitu či reakci strávníků. Takže ano, každý se může rozhodnout dále čekat – jen v tuhle chvíli riskuje, že se ocitne v situaci, kdy pro něj budou změny povinné ve velmi krátké době, která neumožní se na vše v klidu připravit.

Na přechod už jídelny nejsou samotné – kromě zmíněných metodických materiálů máme i síť ambasadorů, třeba z řad jídelen, které už změny zavádějí. Mohou se tak inspirovat od ostatních, nemusí vymýšlet kolo. A pořád v tuhle chvíli platí, že změny jsou povinné od září, i když věřím, že se přechodné období prodlouží.

Budeme-li vycházet ze současného stavu, tedy že nový spotřební koš bude nutné plnit od 1. 9. 2026, lze očekávat ze strany kontrolních orgánů určitou míru tolerance v počáteční fázi jeho zavádění?

Jsme v kontaktu s ČŠI i hygieniky, věřím, že naším společným zájmem je, aby jídelny nebyly zbytečně penalizovány za neúmyslné chyby. Tak tomu ale bylo vždy. Na konkrétní plánované postupy se ale musíte zeptat dozorových orgánů samotných, nemohu za ně mluvit ani rozhodovat.

Pokud by skutečně došlo k odkladu účinnosti o jeden rok, měly by tak jídelny více času na testování a adaptaci? A zvažují se v této souvislosti ještě případné úpravy samotného spotřebního koše?

Jak říkám, vše by prakticky zůstalo stejné jako teď. Stejně jako nyní měly jídelny celý rok na přechod, budou mít další celý rok navíc. Během něj by měly postupně změny do praxe zavádět. To je v tuto chvíli jediná diskutovaná změna, jakékoli zásahy do samotných výživových norem (SK) se v tuto chvíli neplánují.

Víme, že každá jídelna začíná na jiné startovací čáře, některé již prakticky přešly, jiné si teprve osahávají změny a testují pro ně optimální cesty. Počítá se i s tím, že se něco hned napoprvé ideálně nepovede a budou hledat jinou cestu. Zároveň my samozřejmě připravujeme sběr dat k hodnocení, podobně jako to dělaly jiné země při podobných změnách. Tuto evaluaci budou dělat státní instituce, které pro ni mají odbornost, zázemí a zároveň případně i možnost reagovat na výsledky. Finální zhodnocení ale může být provedeno až nejdříve rok poté, co vyhláška platí plošně – a tedy dle ní vaří skutečně všichni delší dobu. Začátky podobných změn bývají vždy velmi různorodé, výsledky, dojmy i zkušenosti se mohou měnit z týdne na týden. To jsme koneckonců viděli už během pilotního testování. Jídelny hledaly cestu, když se něco nepovedlo, zkoušely to řešit jinak a samy pak reportovaly, že až druhé nebo třetí řešení bylo pro ně to správné. I proto je ale třeba využít čas přechodného období na maximum a neodkládat zavádění změn na poslední chvíli.