Rodiče opět ve školní jídelně – tentokrát na večeři

Večeře ve školní jídelně? Proč ne?

Kdo má zájem, jak se vaří a co se děje v místní školní jídelně, určitě by uvítal akci s příznačným názvem: „Přijďte k nám na večeři.“ Dne 22.10.2014 přijali pozvání na takovou společnou večeři rodiče strávníků a široká veřejnost v Polešovicích, městysu  malebného koutu Moravského Slovácka. Za tímto chvályhodným počinem stojí vedoucí školní jídelny paní Radmila Macháňová. Sama oslovila zástupce portálu Jídelny.cz v čele s Jiřím Plzákem a požádala o pomoc při organizaci takové akce. Záměrem bylo přiblížit školní stravování široké veřejnosti a strávníkům samotným.

Vstříc změnám

Paní vedoucí je ve vedení školní jídelny poměrně krátký čas, ale jak říká, šla do této funkce s nadšením a svými zkušenostmi matky dvou synů. Vždy se zajímala o jejich stravování nejen doma, ale i ve škole a tak nabídku vést ŠJ přijala jako výzvu. V první řadě zavedla podávání neslazených nápojů ke stravě, a při výběru ze dvou jídel je vždy jedno jídlo bezmasé, většinou zeleninové. Paní vedoucí rovněž dohlíží na výdej stravy a zajímá se, co a jak dětem chutná či nechutná.

Kdo nelenil a přišel na večeři

V podvečer se sešlo ve školní jídelně asi 70 dychtivých zvědavců, cože na tu večeři bude a co jim kuchařky a kuchaři připraví. Šéfkuchaři z dodavatelských firem si připravili skutečné speciality odpovídající zdravé výživě dětí. Přítomní byli udiveni rozmanitostí jídel, degustovali, diskutovali nad předkládanými pokrmy a svá hodnocení zaznamenávali na anketních lístcích.

Celým příjemným programem provázela vtipným slovem pracovnice portálu Jidelny.cz Terezka Krčmová a výživová poradkyně Mgr. Sylva Šmídová ze Státního zdravotního ústavu Brno. Odbornice na výživu barvitě vysvětlovala záhady trávicího traktu a jeho vrtochy, včetně obsahu vitamínů, prospěšných složek stravy i technologických postupů u jednotlivých degustovaných jídel. Ono má smysl vědět, že to, co mi chutná, je ještě navíc zdravé.

Zajímavostí bylo, jak velký počet tatínků se v Polešovicích sešel. Kdo by nezatoužil znovu chodit do školy a zvláště do školní jídelny, kde se dobře vaří? Je patrné, že zdraví ratolestí není lhostejné ani hlavám rodin.

Někteří rodiče přišli i s dětmi, které se teprve do školy těší. Nejmladšímu účastníkovi byly 4 měsíce a jeho mladí rodiče byli jen zvědaví, jak se v místní jídelně vaří.

Zúčastnil se i starosta městyse pan Zapletal. Je si vědom, že správné stravování dětí – a nejen jich – je v popředí zájmu nás všech. Přítomni byli i pedagogové, kteří jsou tak důležití pro rozvoj dětí a jdou jim příkladem i v jídelně.

Hlas z řad odborníků

Proč tohle děláte, jste stále na cestách, to vás ta práce tak baví? Na podobné všetečné otázky odpovídala s grácií a přehledem paní Jitka Ulihrachová, členka kuchařského týmu, který do Polešovic dorazil, žena, která pracuje třicet let v kuchařském oboru.

Její názory a zkušenosti budou zajímat všechny pracovníky školních jídelen. Dovede hovořit o jídle a své práci jako o krásné součásti našeho života. Vidí ve školních jídelnách velký potenciál pro zlepšení stravovacích návyků obyvatelstva a vidí jasně i potřeby školních jídelen. Počínaje nedostatečným vybavením, kdy není čas na rozvoj a rozmanitost jídel, protože většina práce zůstává na lidských rukou. Je to často nedoceněná dřina, nedostatek odborníků a vzdělávání se. Kuchařská práce je velmi záslužná, ale musí se umět užívat a správně využívat. Není možné jen hodnotit sousto na talíři a nevidět, kolik námahy a práce za tím je. „Jídelny potřebují pomoc ze strany zřizovatelů, státu a legislativy,“ řekla na závěr krátkého rozhovoru paní Ulihrachová.

Něco málo z praxe

Není nad dobré zkušenosti, kterých je hodně v kuchařském oboru, jen se o nich musí vědět. Možná vás zaujme malý postřeh z přípravy jídel. Vaření těstovin v pánvi v gastronádobách s děrovaným dnem může usnadnit práci. Stejně jako správné zacházení s mletým masem, které musí být vychlazené před mletím a vymíchané pomalu s trochou vody (prátování), tak aby zůstalo šťavnaté a tuk se neoddělil na stěny nádoby. I na této akci bylo možno vidět současné špičkové technické vybavení. Nabídka strojů, pomocí nichž se dají dělat kouzla se zeleninou v podobě různých tvarů a nudliček, je velká. Ale finanční prostředky na zakoupení vybavení často chybí.

Tak co, chutnalo?

Přítomní uznale pokyvovali hlavami nad úžasným salátem z okurky a celeru, čočkovým burgrem, nápojem slazeného stévií, luštěninovými lasagnemi, tortellinami plněnými špenátem a ricottou a lososem s bylinkovou omáčkou jako hlavními jídly. Ale skládali obdiv i přílohám a zeleninovým nápaditým doplňkům. Sladká jídla zastupovala jáhlová kaše, která byla spíše desertíkem a lahůdkou. Bylo pěkné naslouchat hlasům z davu: „Tak to je mňamka!“ „Zítra jdu kupovat celer.“ „To bych nikdy neřekla, že v tom je čočka. Super. Děcka to nemůžou poznat vůbec.“ „ Ani bych do názvu nedávala, že je to luštěnina. Ochutnají a utlučou se po tom.“ Od stolů se ozýval smích a živě se diskutovalo. K pohodě přispívali i mladí zástupci ze Střední školy hotelové v Uherském Hradišti, kteří s úsměvem obsluhovali a dělali čest svému řemeslu.

Zvítězili všichni, kteří se zúčastnili

Na konci večera bylo na základě ankety rodičů provedeno vyhlášení vítězných pokrmů, doprovázené slavnostním  nástupem všech, kdo se podíleli na přípravě a organizaci tohoto klání. Na prvních stupních se umístily čočkové burgry a výrobek zdejších kuchařek, losos v bylinkové omáčce. Úspěch místních byl přijat s velkým nadšením, protože se dokázalo, že školní stravování obstojí i ve velké konkurenci. Paní vedoucí se vyjádřila, že toto je forma odměny pro ně všechny.

Spolupráce je vítána

Někdy jsou rodiče strávníků nespokojeni a stěžují si, často neoprávněně a z povzdálí. To není nejlepší řešení. Nespokojenost a nervozita jsou potom na obou stranách a zbytečné. 70 rodičů v Polešovicích dokázalo, že jim školní stravování není lhostejné. Mohli nejen ochutnat dobroty, ale také nakouknout do práce školní jídelny. Pohovořit s její vedoucí, zeptat se, vznést připomínky. Vždy je dobře jednat přímo a otevřeně. I vedoucí jídelny v Polešovicích vstřícnou komunikaci se strávníky a jejich zástupci vítá, je ráda i za negativní postřehy a připomínky. Z kladných reakcí má ovšem radost.

Samo nepůjde nic

Na organizaci akce se kromě pořádající jídelny podílel i portál Jídelny.cz. O akci informovaly letáčky, zpráva na webových stránkách školy a hlášení v místním rozhlase. Po přihlášení přímo u paní vedoucí zaplatil zájemce cenu jednoho obědu pro cizí strávníky 55 Kč. Další náklady byly hrazeny díky sponzorům a dodavatelským firmám. Nadšená práce a dostatečná osvěta jistě přispěly k hojné účasti veřejnosti a spokojenosti všech zúčastněných. Byla to spousta mravenčí práce, která však stála za to.

Co říkáte, jak by dopadla společná večeře u vás? Mají podobné akce smysl? Nemáte odvahu a dostatek sil k organizaci? Kontaktujte portál Jídelny.cz na tereza.krcmova@jidelny.cz, a pokud to bude možné, rádi vám pomohou akci zorganizovat. Věřím, že bude stejně skvělá jako v Polešovicích.

Alena Stará je externí spolupracovnice redakce portálu Jídelny.cz