Seminář Chuť života, zdravé regionální potraviny ve školách

Dne 18. dubna 2016 se konal v Praze seminář pořádaný Ústavem zemědělské ekonomiky a informací na téma Chuť života, zdravé regionální potraviny ve školách. Vytknul si za cíl seznámit účastníky s problematikou školního stravování, s implementací regionálních potravin do školních jídelen a s drobnými či většími projekty, které se vztahují ke stravování dětí na školách.

Tento článek Vás stručně seznámí s některými příspěvky, které na tomto semináři zazněly.

Zdravé a regionální potraviny ve školním stravování

V úvodním proslovu seznámil posluchače Mgr. Pavel Sládek, Ph.D. s úkoly a náplní projektu, který je zaměřen na kombinaci zdravých a regionálních potravin ve školním stravování a jehož snahou je zmapování situace v jednotlivých zemích, vyhledávání příkladů dobré praxe, vytvoření pracovní skupiny a sepsání výukového materiálu.

V naší republice je v současné době k dispozici pouze jediná interaktivní mapa regionálních produktů (prof. Ing. Jan Moudrý, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích).

Projekt Pestrá strava

Paní Ivana Bednářová Častvajová referovala o celostátním projektu pro základní školy Pestrá strava, jehož moto je (mimo jiné) „bez zbytečné chemie“.

Celostátní projekt Pestrá strava se zaměřuje primárně na zařazování vhodných potravin do jídelníčku dětí, neboť v ZŠ je ještě lze pozitivně ovlivnit a vtáhnout do tohoto procesu. Tento projekt vznikl mimo jiné na základě informací o vzrůstajícím počtu dětí s nadváhou a obezitou a dětí s vysokým krevním tlakem a zvýšenou hladinou cholesterolu (tu má dle poskytnutých údajů téměř 1/2 dětí v ČR). K těmto neblahým důsledkům dochází mimo jiné z toho důvodu, že děti mají nepravidelný příjem potravin a přijímají potraviny nadměrně energeticky bohaté, v nadměrném množství konzumují sůl a v jejich jídelníčku schází mléčná složka, zelenina a ovoce, ryby, luštěniny vitamíny, minerální látky.

Realizátoři projektu jsou nutriční terapeuti a výživoví poradci mající zastoupení po celé ČR a pracující dle jednotné metodiky. Ve školách poskytují konzultace ohledně sortimentu zboží v automatech a bufetech, zavádějí nové receptury, přednáší žákům na téma Zdravá výživa, nabízejí i možnost setkání s rodiči apod.

Mýty o potravinách

Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. z VŠCHT všechny posluchače velice zaujala svojí prezentací k mýtům o potravinách. Není divu, že se veřejnost zajímá o kvalitu potravin, neboť výživa má vliv na zdraví ze 40 % – 60 %.

Zdravotní rizika plynoucí z potravin samozřejmě existují a patří mezi ně:

• výživa jako taková (přeceňování x podceňování)
• kontaminace mikroorganizmy a jejich toxiny
• přírodní toxické látky 
• chemické kontaminanty
• potravinářská aditiva

Současné informační technologie mají možnost závratnou rychlostí šířit nepřeberné množství mýtů. V pozadí těchto aktivit se může projevovat konkurenční boj, ovlivňování zvýšení prodeje zboží výrobci a prodejci, také nekvalifikovaní výživoví poradci, někdy i lidé vzdělaní v příslušných oborech, pokud nemají dostatečné informace, nebo fanatici a v neposlední řadě se zde projevuje výrazný vliv medií, která „milují“ senzační zprávy, mnohdy zcela vytržené z kontextu.

Několik nejfrekventovanějších mýtů

Mýtus 1: Odborníci zastávají názor, že mléko není zdravé.

Odpověď: Pouze v případě, pokud je na něj alergi.

Mýtus 2: Mléko pro člověka není vhodné, člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce.

Odpověď: Takto je nastaven potravní řetězec v přírodě.

Mýtus 3: Jogurty obsahují nebezpečný geneticky modifikovaný kukuřičný škrob.

Odpověď: Nejedná se škrob z geneticky modifikovaných surovin, ale o škrob upravený; v bílém jogurtu není vůbec, v ochuceném může být, ale nevadí.

Mýtus 4: Všechny tuky jsou špatné; zdravá strava a konzumace tuků se vylučují.

Odpověď: Tuky jsou nezbytné pro výživu, např. řepkový olej.

Mýtus 5: V naší stravě je obsaženo mnoho bílkovin, je třeba vynechat maso i ve výživě dětí.

Odpověď: Tvrzení není pravdou, maso je zdrojem nutričních látek, hlavně železa, nezbytně nutných ke zdárnému vývoj dětského organismu.

Regionální potraviny v praxi školní jídelny

Zajímavý příspěvek přednesla též Bc. Marta Mandincová, ředitelka ŠJ Horní 16 v Brně. Seznámila přítomné s možnostmi, které se nabízí školským stravovacím zařízením v oblasti regionálních potravin a jejich využití. Bohužel větší využití těchto potravin je omezeno malými zásobami farmářů, kteří nejsou schopni pokrýt velké objednávky. Nejčastější komodity, které toto zařízení školního stravování využívá, jsou brambory, maso, zelenina a ovoce. Ve spolupráci se školou zde pořádají v průběhu celého školního roku různé propagační akce na podporu správné výživy a vzdělávání dětí v této oblasti.

Oslava brambor

S neméně zajímavou prezentací zaujal Ing. Jaroslav Čepl, CSc. jehož „oslava“ brambor byla krásným připomenutím důležitosti a nenahraditelnosti této suroviny v našem jídelníčku. U nás se konzumovaly od 16. století, ale jejich význam vzrostl až v 18. století, kdy postupně dohnaly a vyrovnaly spotřebu chleba. Fatální nedostatek způsobený jejich neúrodou v letech 1771-1772 způsobil hladomor, při němž zemřelo na 250 000 lidí. Nikdy žádná potravina neudělala pro lidstvo tak mnoho. Je to nejlepší a nejlevnější koncentrát nutričních látek s možností mnoha druhů jejich přípravy.

Praktické projekty pro děti

Ing. Dana Gabrovská, Ph.D. z potravinářské komory ČR seznámila přítomné s internetovým kurzem pro žáky 5. třídy Hravě žij zdravě, který vede děti k utváření správných stravovacích návyků. Pedagogové absolvují kurz, kde se seznámí s výukovými materiály, svoje znalosti pak předávají žákům, kteří pak soutěží v drobných kláních s různou tematikou v daném oboru.

Závěrem pak paní Zuzana Hanušová představila program Zdravé svačinky, který spočíval v zajištění čerstvých a pestrých svačinek pro děti až do školních lavic. Bohužel tato velmi chvályhodná iniciativa ztroskotala na finanční stránce. Náklady na dopravu, suroviny a prostory ve školách ovlivnily významně cenu nabízené služby. Pro rodiče byla cena příliš vysoká.

Tento seminář ukázal, co vše lze zajišťovat prostřednictvím škol a školských zařízení, jak složité jsou cesty k propagaci inovativních metod, jak obtížné je zdolávání zažitých mýtů a předsudků ve výživě. Nicméně se však ukazuje, že díky lidem, kteří jsou pro tuto práci zapáleni, se krůček za krůčkem posouváme kupředu.

Bc. Anna Packová, odborný referent pro školní stravování, Magistrát města Brna