Přeskočit na obsah

Seminář o jakosti potravin a potravinových surovin

Zúčastnili jsme se semináře o jakosti potravin a v tomto článku pro vás máme ty nejzajímavější postřehy. Že se vyplatilo tam jít, z nich bude jistě jasné.

Autor: Monika Pečková

Ve čtvrtek 3. března 2005 proběhl v Brně 32. ročník semináře o jakosti potravin a potravinových surovin. Pořadatelů bylo mnoho a šlo o velmi známé subjekty, posuďte sami :
a) Česká společnost chemická
b) Mendlova zemědělská a lesnická univerzita-ústav technologie potravin
c) Společnost pro výživu
d) Česká akademie zemědělských věd – odbor výživy obyvatelstva a jakosti potravin
e) Státní zemědělská a potravinářská inspekce
f) Potravinářská komora ČR
g) Veterinární  farmaceutická univerzita Brno – fakulta veterinární hygieny a ekologie
h) Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

Seminář byl prestižní akcí také proto, že byl součástí doprovodného odborného programu veletrhu G+H, o němž jsme Vás na našich stránkách již informovali. Návštěva semináře byla velmi příjemným zážitkem – a to jak studijním, tak gastronomickým. Ale nejprve k té studijní stránce.

České potravinářství po vstupu do EU
Již na úvod zaujala velmi zajímavá přednáška Ing. Camplíka na téma České potravinářství po vstupu ČR do Evropské unie. Ing. Camplík dané období našeho potravinářství zhodnotil místy poměrně kriticky, nicméně pravdivě. Jeho slova o nevhodném poměru dovozu-vývozu a o těžkém přizpůsobování novým hygienickým normám jako by mluvila z duše mnoha návštěvníkům. Vzpomínala jsem přitom hodně na vás, milí čtenáři a čtenářky, a na to, jak jsme se prali se zaváděním HACCP, kolik úsilí nás to stálo a ještě stojí.
Co mě ovšem překvapilo nejvíce bylo konstatování, že mnohé tzv. evropské normy jsou i samotnými evropskými úředníky považovány za příliš přísné. Jeden z nich při návštěvě ČR prý dokonce prohlásil, že hlavním problémem je nedostatečná důraznost českých vyjednavačů a také snaha úředníků aplikovat pouhá doporučení nejlépe doslova.

Bezpečnost potravin na jednotném trhu EU
Jako druhý řečník se objevil Ing. Klanica, náměstek ústředního  ředitele SZPI. Předmětem jeho referátu byla Bezpečnost potravin na jednotném trhu EU. Představil v něm systém RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed), což je systém rychlého varování pro potraviny a krmiva. SZPI funguje jako kontaktní místo tohoto systému. Aby bylo jasné, jak vše funguje, uvádíme krátký příklad :
Pokud se ve Francii objeví vadný výrobek, ať už vyrobený kdekoli, informace o něm se pošle do Bruselu a odtamtud všem předem daným kontaktním místům a osobám, tedy i SZPI. To umožňuje rychlou reakci všech a tím pádem mnohem menší nebezpečí pro spotřebitele.
Dalším probíraným tématem byl dovoz levných potravin z tzv. zemí třetího světa. Je jasné, že jde o větší potenciální zdravotní ohrožení, proto je nutné tyto potraviny pečlivě kontrolovat. Po vstupu do EU se ČR stala vstupní branou do unie pro dovozce ze třetích zemí, a tak je SZPI povinna provádět šetření podle přísnějších pravidel. Některé postupy a výsledky na semináři Ing. Klanica názorně ukázal.
Dále trošičku polemizoval s příspěvkem Ing. Camplíka, to když se zmínil, že není možné obviňovat státní správu z úpadku některých potravinářských odvětví. Sami čeští výrobci podle něj mnohdy zaspali a nereagovali patřičně na vstup do EU.

Národní úřad pro potraviny
Následovala krátká diskuze, v níž byla předestřena otázka ustavení Národního úřadu pro bezpečnost potravin. Ing. Klanica v této souvislosti uvedl, že v rámci ministerstva zemědělství je před schválením Národní úřad pro potraviny. Na starosti by měl mít sladění činnosti dozorových orgánů. Není podle něj ovšem možné očekávat,  že by v nejbližší době vznikl úřad přímo podřízený vládě. Tj. v podstatě nezávislý, s vlastním rozpočtem.

Kvalita surovin jako předpoklad bezpečnosti
Dalším bezesporu zajímavým příspěvkem byl referát dr. Kouřimské o kvalitě surovin jako předpokladu bezpečnosti potravin. Dr. Kouřimská v něm krátce představila HACCP, nutnost dodržování kritických bodů a již zmíněný RASFF.

Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR
Dr. Dostálová se následně věnovala výživovým doporučením pro obyvatelstvo ČR.  Tato doporučení vypracovává Společnost pro výživu. Její hlavní rady zněly : snížit spotřebu tuků, transmastných kyselin, cholesterolu a kuchyňské soli. Naopak bychom měli více konzumovat zeleninu, ovoce, ořechy, luštěniny.
Žádoucí by podle ní bylo rozšíření nabídky výrobků z obilovin s vyšším podílem celého zrna, zakysaných mléčných výrobků, zeleninových salátů a luštěnin určených pro rychlou kulinární úpravu.
Stále prý platí zlatá pravidla : „pestrá strava, základ zdraví“ a „střídmě z bohatého stolu“. Nám nezbývá než souhlasit.

Hlavní hygienické prohřešky ve společném stravování
O hlavním hygienických prohřešcích ve společném stravování promluvila M. Slavíčková. Její výtky se týkaly především špatné  dispozice provozovny, nedostatečného rozčlenění pracovních úseků, přístupu cizích osob do provozu, neexistujících přípraven zeleniny a neodpovídajícího skladování potravin. Podotkla, že ani likvidace potravin není mnohdy bezchybná.
Jde o nedostatky jistě podstatné, nic si nebudeme nalhávat. Ovšem všechno se dá zlepšit, když se chce. A právě proto existuje náš portál, který se snaží jídelnám se všemi těmito problémy pomáhat.

Další referáty
Dalšími referáty, které se jídelen netýkaly, už nechceme naše čtenáře zatěžovat. Podotýkáme jen jejich témata a autory pro případné zájemce:
Šimko, P. : Kvalita a bezpečnost potravín jako priorita potravinářského výskumu v Slovenskej republike
Gálová, Z. aj. : Pseudocereálie jako vhodná surovina pre prípravu potravín pre chorých na celiakiu
Kopec, K. : Normativní dokumenty řízení kvality zeleniny
Šišák, F. aj. : Surveillance salmonel na porážkách prasat v roce 2003
Vaníček, K. : ISO 2200 – nový směr v budování systémů bezpečnosti v potravinovém řetězci (zde šlo o normu, jejíž přesné znění není dosud ustanoveno)

Vývěsková sdělení
Po přednáškách následovala krátká přestávka na oběd a po ní tzv. vývěsková sdělení. Spočívala v prezentaci různých výzkumů na vývěskách a v možnosti pohovořit si s jejich autory.
Tato část programu už nebyla využita všemi návštěvníky, mnozí poobědvali a šli domů. Bohužel totéž udělali i někteří výzkumníci.
Ale i tak představovala vývěsková sdělení šanci dozvědět se mnoho nového. Např. o senzorickém hodnocení salámu Vysočina (prezentovala V. Kinclová), jakostních kritériích skladovaných vajec (Š. Nedomová), změnách senzorických vlastností eidamských sýrů v průběhu zrání (K. Šustová) atd.atd.
S autory se pokusíme spojit a zprostředkovat tak jejich poznatky i vám, čtenářům portálu.

Ostatní poznatky a zážitky
Úroveň organizace semináře byla velmi vysoká. Konal se v reprezentativních prostorách Mendlovy zemědělsko-lesnické univerzity. Technické zázemí univerzity bylo výborné, názornost zajišťovaly dobře udělané multimediální prezentace.
Účastníků bylo hodně a z velké části šlo o kapacity v oboru. Mnozí využili seminář i jako společenskou událost, setkání s kolegy ze vzdálených míst republiky. Ozvláštněním a inspirací byly příspěvky potravinářů ze Slovenska.
Velmi kvalitní bylo i zajištěné občerstvení. Celkový dojem ze semináře byl bezvadný a doufáme, že 33. ročník se povede stejně.

Monika Pečková je redaktorkou portálu Jídelny.cz

Autor: Monika Pečková

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se