Přeskočit na obsah

Stravování po „turecku“

Naše redakční spolupracovnice je na několikaměsíční stáži v Turecku. Jaké je turecké stravování, jak jedí turečtí studenti? Čím se liší česká a turecká kuchyně? V čem nás může stravování v Turecku inspirovat?

Autor: Martina Cukrová

Zatímco v Česku pomalu nastupuje léto, v tureckém Bolu nám konečně roztál sníh. Jsem studentkou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a v tomto roce jsem se rozhodla vyjet na Erasmus (studijní pobyt) do Turecka. Tento program trvá jeden semestr a já se ho rozhodla prožít v tureckém městě Bolu. Studuji na místní univerzitě už tři měsíce a v tomto článku se vám budu snažit přiblížit místní školní stravování.

O turecké kuchyni se praví, že patří mezi nejlepší na světě. Země poskytuje tolik bohatých surovin, že umožňuje velice pestrou skladbu stravy, ať už jde o maso, ryby, zeleninu, ovoce nebo přílohy. Tohle všechno ovšem moc neplatí o místní menze. Ale abych nepředbíhala, vezmeme to od začátku.

Menza v Bolu
Na škole studuje 16 000 studentů, což je skoro stejně jako na zlínské univerzitě (13 500). Školní kampus se nachází 8 km od Bolu a můžete tu najít všechno, co potřebujete, od banky, přes obchod, koleje, menzu, knihovnu, kulturní centrum, kadeřníka nebo restaurace. V menze se pro studenty podávají jak obědy, tak i večeře a funguje i přes víkend, což je výhoda hlavně pro ubytované na kolejích. Pokud chcete jít na oběd, tak si první musíte koupit lístek v budce před menzou. Lístek stojí 1,5 TL (asi 17 Kč), což je velmi levné při porovnání cen se zlínskou menzou. Pokud si nenakoupíte prozíravě větší množství lístků dopředu, čeká vás každý den dlouhé stání v řadě. Porce jsou zde ovšem menší než u nás, ale za tak malou cenu dostanete daleko víc věcí. Nejdříve si můžete vybrat ze dvou příloh, které se tu servírují zvlášť na talířku. Jako další je výběr ze dvou druhů hlavního jídla. Poté dostanete balenou vodu, ovoce nebo zákusek, sálat, polévku a housku.

Přílohy
Nejčastěji se vám dostane do rukou rýže. Je to velmi běžná turecká příloha, hlavně ve vnitrozemí. Zrníčka turecké rýže jsou o poznání větší, a chutnají také lépe. Někdy je smíchaná s kukuřicí nebo hráškem. Další možností bývají těstoviny nebo kus-kus, ten ovšem bývá velmi kořeněný. Hodně se tady používá koriandr a chilli. Rozhodně nikdy tady nedostanete jako přílohu brambory. Obecně se tady brambory moc nejí ve velkém, jako jsme zvyklí u nás.

Hlavní jídlo
Zde dostanete na výběr ze dvou možností. Skoro vždy je to masitý pokrm. S čím se tu nikdy nesetkáte je sladké jídlo, knedlíky, obalované maso nebo omáčky. Turci nejedí vepřové maso, za to je tu velmi oblíbené jehněčí. Na výběr tak máte buď jehněčí, nebo kuřecí maso, někdy hovězí. S rybou jsme se tu setkali dvakrát ovšem ne s klasickou jako jsme zvyklí. Byla dělaná na kyselý způsob s cibulí a zeleninou. Maso je skoro pokaždé mleté, takže tu máme docela často karbanátky. K masu dostanete asi 5 kousků pečených brambor. Velmi oblíbené tady je podávat všechno jídlo ve šťávě. Často se tu setkáte s jídlem, které na první pohled vypadá jako naše polévka, je v tom zelenina, kousky brambor, občas maso. Ovšem šťáva je velmi mastná a kořeněná. Dokonce i tradiční musaku dělají ve šťávě. Dalším oblíbeným a častým jídlem jsou fazole opět ve šťávě. Problémem je, že šťáva chutná pokaždé stejně i když je podávána k jinému pokrmu. Její základní surovinou jsou rajčata a pepř. Oblíbené hlavně u studentů jsou pak malé vařené žampiony ve šťávě.

Saláty
Tohle tady oceňuji asi nejvíc. Výběr máte hned ze tří salátů a můžete si vzít, kolik chcete, a vše je v ceně lístku. Někdy se jedná pouze o strouhanou zeleninu jako mrkev, ředkvička nebo zelí. Další možností je salát smíchaný z různých druhů zeleniny ovšem bez zálivky jako jsme zvyklí u nás. Nejčastěji je to zelí, čerstvá petrželka, mrkev, cibulová nať, kopr, hlávkový salát. Cibulová nať a kopr patří mezi velmi oblíbené přísady v místních pokrmech. Kopr přidávají jak do polévek, tak i do masa nebo zapékaných těstovin. Dalším druhem salátů bývá salát z cizrny, který patří mezi velmi oblíbené, těstovinový salát, fazolový, bramborový salát (bez majonézy, pouze brambory s mrkví, petrželkou a zavařenou paprikou) nebo nakládaná zelenina.

Polévky
Turecké polévky se našim rozhodně nepodobají. Na výběr tu máte ze dvou a velmi často se jedná o rajčatovou polévku, velmi oblíbenou a potom polévku, která chutná jako kus kus z důvodu použití stejného koření. Polévky jsou husté a bez kousků zeleniny nebo masa. Občas se setkáte s hrachovou polévkou, koprovou nebo cizrnovou. Jsou to spíše takové omáčky a zajídají se houskou. Turci si je vždy dochucují chilli a citrónem.

Nápoje a dezerty
Ke každému jídlu je samozřejmostí balená voda. Někdy ještě navíc ovoce, kompot, džus nebo ayran. Ayran je jogurtový nápoj, který je v Turecku velmi oblíbený. Dokonce oblíbenější než klasická coca-cola.
Občas nám naservírují i dezert. Turecké dezerty jsou pověstné tím, že jsou velmi sladké, přesto se řadí mezi jedny z nejchutnějších. Než usednete ke stolu a pustíte se do jídla, můžete si vzít libovolný počet housek ke své polévce. Housky jsou jednotlivě balené a hned vedle nich najdete v miskách i různé druhy koření – chilli, pepř, koriandr, kterými si můžete okořenit vaše jídlo. V Turecku je zvykem si všechno hodně solit a kořenit. Mezi nejoblíbenější patří ta nejvíc pálivá jídla. Také tu najdete vinný ocet a citronku, kterými si dochutíte salát.

Obědy v menze chutné, levné, ale fádní
Obědy v místní menze patří mezi velmi levné a jsou poměrně i chutné. Přestože dostanete jen malou porci, než na jaké jsme zvyklí u nás, odcházíte s pocitem nasycení. Co ovšem považuji za velké mínus je fádnost jednotlivých jídel. Pokud chodíte do menzy každý den, tak zjistíte, že jíte skoro pořád to samé dokola, maso nebo zeleninu.
Také skoro všechno jídlo chutná stejně, ať už kvůli přidanému kopru, který je velmi aromatický nebo používáním stejného koření jak do polévek, tak i do příloh nebo na maso. Velmi tu postrádám sladká jídla, klasické omáčky a více druhů polévek a hlavně brambory.
O turecké kuchyni se tvrdí, že patří mezi nejzdravější, s tím nemohu souhlasit. Odvážím se tvrdit, že co se týče zdejší menzy, tak týdenní jídelníček rozhodně nemůže splnit výživové limity. Strava mi přijde velmi jednostranná.

PO

ÚT

ST

ČT

Čočková polévka

Rajčatová polévka

Nudlová polévka

Houbová polévka

Jogurtová polévka

Brokolicová se sýrem

Zeleninová polévka

Celerová s kmínem

Rajčatová polévka

Hrachová polévka

Ryba

Karbanátky

Špenát s jogurtem

Musaka

Zeleninová směs

Červené fazole

Kuřecí kebap

Žampiony

Hovězí maso s hráškem a mrkví

Lasagne

Těstoviny

Rýže

Rýže

Kus kus

Kus kus

Rýže

Těstoviny

Těstoviny

Těstoviny

Těstoviny

Halvová krupice

Ovoce

Kompot

Ayran

Džus

Turecká hygiena
Co ale velmi chválím je zdejší přístup k hygieně. Všechny kuchařky u výdeje jídla mají kompletně zahalené vlasy šátkem, žádné nedbale nasazené čepice, jak můžeme občas vidět u nás. Zastávám názor, že některé kuchařky si čepice velmi často pletou s módním doplňkem. Bohužel, i když se vám to nelíbí, je to kvůli hygieně, ne pro parádu. V laboratoři mi taky nikdo nedovolí chodit bez pláště a ochranných brýlí, i když mi to při práci spíše překáží. Kuchařky dále nosí rukavice na obou rukách, takže se vám nikdy nestane, že vám maso přidrží holým prstem, nosí halenky s dlouhým rukávem a na sobě mají ještě i zástěru. V jídelně také pracuje několik pomocných sil, které se starají o dodávání chybějícího nádobí nebo salátů, odvážejí vozíky s odloženými tácky a nestále uklízejí volné stoly. Přístup k hygieně je tu opravdu obdivuhodný, stejně tak i v restauracích nebo malých bistrech.

Stolování
Takovou perličkou v naší jídelně je, že k jídlu máte pouze vidličku a lžičku. Takže někdy je opravdu těžké domluvit se s masem, když je na větší kousky. A další zvláštností je velká obliba vlhčených kapesníků. Ve většině restaurací vám před jídlem přinesou jednotlivě balené kapesníčky na očištění rukou, dokonce vám ho nabídnou i v barech při odchodu. V menze máme na každém stole sůl a ubrousky.

Stravování mimo menzu
Studenti tady jsou zvyklí připravovat si velké snídaně. Nikdy jim na talířku nechybí sýr, olivy, vařený brambor, vajíčko a zelenina. Salámy se tu moc velké oblibě netěší. Obecně si Turci hodně potrpí na ovoce a zeleninu. Musí ji mít ke každému jídlu, proto všude dostanete buď salát, nebo velkou oblohu ze zeleniny jak už do bagety tak na talíř. Jako všude i tady najdete známé sítě fast foodů, překvapením pro mě bylo, že místo sladkých nápojů si k tomu Turci dávají ayran. Každopádně hranolky a smažená jídla nepatří mezi velmi oblíbená, je to spíše pro turisty. Turek si raději dá rýži. Jídla v místních restauracích jsou poměrně levná, proto spíš než v jídelně potkáte studenty tady. Bolu je známé svým speciálním gözleme, což jsou plátky osmaženého těsta, které se následně naplní, čím kdo chce: houbami, kozím sýrem, brambory, zeleninou nebo masovou směsí, které tu navíc polévají jogurtem. Je to nejlepší jídlo, co jsem tady zkusila.

Lze srovnat českou a tureckou kuchyni?
Turecká kuchyně s českou je nesrovnatelná. Podobnost v místních jídlech opravdu nehledejte a připravte se na občas velmi podivné kombinace, například tradiční sladký zákusek künefe, který je plněný sýrem. Pro Čecha je opravdu těžké zvyknout si na zdejší jídlo. Skoro všechno chutná stejně – pálivě. Je těžké posoudit, zda místní kuchyně je zdravější než naše. Rozhodně tu jí více zeleniny než jsme zvyklí my a z každodenní rýže těžko ztloustnete. Také tu skoro vůbec nedělají smažená jídla a místo smetany používají bílý jogurt. Přibrat na váze tedy nemáte moc šancí z čeho, ale jestli do svého těla dostanete i dostatečné množství vitaminů, to si netroufám říci.

Bc. Martina Cukrová, redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Martina Cukrová

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se