Týdny světové kuchyně v Uherském Brodě

Školní jídelna Na výsluní v Uherském Brodě vaří obědy pro žáky základní školy. Obvykle připravuje denně 2 jídla: první představuje klasickou českou kuchyni, druhé je bezmasé, zeleninové. V jarních měsících 2006 se pracovnice jídelny pokusily tento zaběhnutý systém poněkud oživit – uspořádaly týdny světové kuchyně. Během několika týdnů představily svým strávníkům receptury mnoha evropských i mimoevropských národů. Jde jistě o chvályhodný počin. Mnoho národních kuchyní preferuje podstatně zdravější způsob stravy než ta naše a strávníci se seznámí se stravovacími zvyklostmi dalších národů. Vzhledem k postupnému otevírání Evropy se jim to zcela jistě časem bude hodit.

Nejen jídelníček
Děti, zejména ty malé, jsou při jídle velmi konzervativní. Neznámé nebo nevyzkoušené jídlo je důvodem k jeho odmítnutí. Proto děti v této jídelně dostaly předem nejen jídelníček, ale na nástěnce byla také popsána a  charakterizována kuchyně jednotlivých národů, u jednotlivých jídel bylo uvedeno jejich složení. Malý strávník tedy neputoval do úplně cizí krajiny: věděl, co přibližně v jídle bude.

Např. v den norské kuchyně se strávníci mohli těšit na toto menu:
Polévka: krevetový krém (pravý uzený losos, krevety, krabí maso, mouka, smetana, zeleninový vývar)
Závitky s párkem a slaninou (vepřové maso, krůtí párek, anglická slanina, smetana)

K tomu si mohli strávníci přečíst tuto charakteristiku
Norská kuchyně patří do kuchyně skandinávské (Švédsko,Norsko,Finsko, Dánsko), kuchyně těchto zemí mají mnoho společných rysů. Základními potravinami jsou mořské a sladkovodní ryby. Upravují se vařené, pečené, mleté jako pudinky, nákypy nebo se z nich upravují polévky a studené pokrmy. Norský jídelníček je obohacen o sobí maso, o maso velrybí a spoustu tvrdých sýrů. Často používají  mléko a sladké pokrmy. Při slavnostních příležitostech se servíruje tzv. švédský /obložený/  stůl  s mnoha druhy studených pokrmů a lahůdek.

V den italské kuchyně si strávníci pochutnali na těchto jídlech:
Italská polévka MINESTRONE: rajčata, fazolky, kapusta, kukuřice, celer, mrkev
Sicilské makarony: kuřecí maso, slanina, cibule, kukuřice, kečup, oregano, bazalka
Pizza : rajčata, olivy, česnek, šunka na pizzu, žampiony, kukuřice, sýr mozarella, koření

Ukázka jídelníčku středoevropské kuchyně
Pro ty, kdo se chtějí seznámit se skladbou  týdenního jídelníčku, uvádíme jeden příklad z týdne od 6. do 10.3.2006

Pondělí: Maďarsko
Polévka cibulová s bramborem.a zelenou paprikou
1. Debrecínská pečeně, rýže, rajský salát
2. Langoše s kečupem a sýrem
Džus-čaj

Úterý: Německo
Polévka mrkvová se smetanou
1. Karbenátky s tuňákem, bramborová kaše, zelný salát
2. Vařený chřest s osmaženou houskou, sýrová omáčka, brambory
Šípkový čaj

Středa: Rakousko
Polévka rakouská slepičí
1. Vídeňská roštěná, vídeňský knedlík
2. Vepřová játra po tyrolsku, rýže
Bylinkový čaj

Čtvrtek: Rusko
Polévka ruská Ucha
1. Kuřecí prsíčka po petrohradsku, brambory
2. Těftěli  ze skopového masa v omáčce, těstovina
Pirožek s marmeládou, ovocný čaj

Pátek: Slovensko
Polévka kyselica s klobásou
1. Lokše s mákem–perníkem-tvarohem
2. Brynzové halušky, mléko
Jablko-hruška, čaj s citrónem

Komunikace se zákazníkem
Pozoruhodné na této akci však bylo, jak se vedení jídelny snažilo o komunikaci se strávníky: tedy ne „tady máš, sněz to a běž“, ale „pochutnal sis, jak to hodnotíš?“ I v tom tkví výchova strávníka. Jak nám napsala paní Trtková, vedoucí jídelny, děti byly vybízeny k písemnému hodnocení. Předem dostaly pokyny, jak bude hodnocení probíhat a kde si mohou vyzvednout hlasovací lístky. „Můžu říct, že máme převahu jedniček s hvězdičkami,“ uvádí paní vedoucí. Nejvíce ji potěšil lísteček od žáka 9. třídy: „Chválit tyhle jídla je zbytečné. V téhle jídelně je jak dobrý personál, tak i výborná kuchyně. Dávám všem jídlům *****.“

Strávníky jistě potěšil slib vedení, že nejúspěšnější jídla se budou na jídelníčku objevovat opakovaně. Děti oceňovaly, že se kuchařky nebojí experimentovat, některé dokonce prozradily, že podobná jídla se snaží doma připravit i jejich maminky.

Občas se při hodnocení neobjevovala zrovna kultivovaná a společensky znějící vyjádření. Jak dokáží mluvit osmáci a deváťáci, vědí ostatně vedoucí jídelen velmi dobře. A tak se na nástěnce u jídelny v Uherském Brodě objevilo také toto sdělení:
Žáci,  potěšilo nás, že jste se zapojili do hodnocení akce  školní jídelny „mezinárodní kuchyně“ a hlavně to, že vám téměř všem tato nová jídla chutnají, ba dokonce chválíte paní kuchařky za jejich mimořádnou práci. Dostali jsme však také lístečky se záporným ohlasem, mrzí nás to, ale to už tak je, že každé jídlo všem stejně nechutná. Chci však upozornit žáky, kteří spokojeni nejsou, aby své vyjádření psali slušnými slovy a  způsoby a neporušovali tak školní řád.

Opět další forma příkladné komunikace, navíc s  humorem mezi řádky.

Přes kuchyň na zeměpis
Dalším vynikajícím nápadem bylo propojení celé akce s výukou zeměpisu. Regionální týdeník UherskoBodska se na tento aspekt dotázal učitele zeměpisu.

„Co na to jako zeměpisec říkám? Je to fantastická věc, protože děti se takto alespoň velmi příjemnou formou seznámí s jídelníčkem celé planety a navíc nám to pak usnadní výuku,“ svěřil se učitel Jaromír Láska, a jako názorný příklad provázanosti geografie s kuchyní uvedl Indii. „Jakmile se budeme o tomto asijském státu učit, stačí jen, aby si žáci zavzpomínali co typicky indického měli v jídelně k obědu, no a hned si pak z toho mohou odvodit, jaké že plodiny jsou pro tamní oblast nejtypičtější,“ okomentoval nápad se „světovými obědy“ pedagog.

A co na to říkají Jídelny.cz? K realizaci takové akce je jistě potřeba snaha pracovnic školní jídelny, ale také ochota, dobré srdce, vysoká odbornost, společná řeč s vedením školy a manažerské i marketingové úsilí hodné mistrů. Portál Jídelny.cz tleská provedení tohoto projektu a nabízí ho jako příklad hodný následování.

Ing. Pavel Ludvík, vedoucí redakce zpravodajství