Přeskočit na obsah

Vinobraní

Hrozny jsou oblíbeným ovocem nejen ve školních jídelnách. Následující reportáž pojednává o tom, jak se hrozny sbírají.

Autor: Marie Ludvíková

Vinobraní, jak ho známe např. ze Znojma, není jen velká kulturní akce. Spousty malých pracovních vinobraní se odehrávají na podzim ve všech našich vinařských oblastech. Jde o skutečné braní vína z vinice, o sbírání hroznů, bez něhož nikdy žádné víno nemohlo vzniknout.

Přijíždíme ráno kolem deváté a stále je velká zima. Vždyť byly dva stupně nad nulou. Přecházíme kolem auta a hostitel rozdáváme štamprli slivovice- na zahřátí. Pijí všichni, řidiči i to, co se vozí. Před domem se postupně schází vše, co má ruce a nohy. Rodina, známí, přátelé a děti.

V domě nezůstává nikdo, všichni postupně odjíždějí na vinici. Na polních cestách kolem vinic je v tuto dobu rušno. Polem křižují malotraktory s vlečkami, auta s vozíky i bez nich, staré škodovky a i nejnovější hondy. Je vidět, že nebudeme sbírat sami, kromě nás jsou zde spousty dalších skupin.

Vinnou révu lze sadit podle vinařského zákona jen na místech k tomu vybraných. Sadí se v řádcích, mezi nimi je vždy ulička. Řádek mívá obvykle nejméně 50 metrů, je-li delší, dělá se v něm průchod, aby se člověk mohl snáze dostat do řádku vedlejšího.. Jednotlivým rostlinám révy v řádku říkají vinaři hlavy. Sbírá obvykle dvojice, která jde po obou stranách řádku

Začíná hřát milosrdné slunce, dospělí fasují kbelík a nůžky, školní děti fasují na starost předškoláky. Chumel dětí mizí neznámo kde. Kudy běhají, co jedí, nevíme, jen občas se zjeví, zpocení a špinaví. Zjevně jim ale nic neschází. My ostatní všichni do pokleku či podřepu a nůžky začínají mít práci. Šmik, šmik, těžké hrozny padají do kbelíků.

Dnes sbíráme odrůdy Neronet, Irsai Oliver a Mopr. Neronet je málo pěstovaná červená odrůda, jejíž šťáva silně barví. Potřísníte-li si ruce nebo oblečení, těžce se budete fleků zbavovat. Pěstuje se právě pro barvení vín. Irsai a Mopr jsou odrůdy se žlutozelenými, velmi sladkými a chutnými hrozny vhodnými k přímé konzumaci. Dělá se z nich sladké, voňavé víno, tzv. babské pití. Dokáže však svými účinky potrápit i zdatné muže.Ve vedlejších řádcích na nás shlíží ještě nedozrálý Veltlín červený raný, lidově VČR. Ač jde o bílé víno, hrozny mají slabě růžový nádech.

Vinař nás vybízí, abychom si odkládali na jídlo. Když najdeme nějaký mimořádné pěkný a zdravý hrozen, utrhneme vinný list a hrozen na něho položíme po řádek. NA závěr sběru si všechny odložené hrozny posbíráme do bedýnky a odvezeme domů na jídlo

Sbíráme samozřejmě odrůdy na víno. Ale to nic nebrání tomu, abychom je i jedli. To, co si koupíte v obchodě nebo od vašich dodavatelů, jsou buď odrůdy vinné nebo častěji odrůdy stolní. Liší se tím, že zrnko stolní odrůdy má pouze jednu pecku nebo také žádnou a slupka je tenčí, jemnější. Vinné odrůdy mají slupku silnější a pecky dvě. Vinné hrozny mají vysoký obsah kyselin i cukrů, mohou být velmi vydatné.

Plné kbelíky vynášíme na okraj řádku, kde na nás čekají velké bedny, do nichž hrozny sypeme. Je to celkem těžká práce. Plný kbelík může vážit i 10 kg a často nesete i dva. Nést tento náklad několik desítek metrů hrbolatou uličkou není žádný med. Naštěstí u beden čekají také lahve s vodou a burčákem. Občerstvit se a rychle zpět.

Po poledni děláme přestávku. Hostitel je starý hospodář a ví, že koně, které mají táhnout, musí dostat nažrat a napít. Rozdávají se domácí klobásky, chléb, rovněž pít je co. Někteří o jídlo nemají zájem, protože neodolali nádherně vybarveným hroznům a dosyta se najedli při práci.

Slunce začíná pěkně pražit. Máme letos štěstí. Teplo a suchá tráva láká k usednutí a krásně vybarvené hrozny se zrcadlí na modré obloze. Není nic horšího, než když vám při práci déšť stéká za krk, když vám kapky z listé padají do rukávů. Mokré a studené ruce pak neobratně hledají hrozny, zrnka se sypou na zem. Nemůžete si ulevit v pokleku, boty máte obalené blátem.

Po obědě znovu do práce. Hroznů přibývá. Nohy a záda začínají bolet a řádky se zdají být čím dál delší. Starší sběrači si už nechávají plné kbelíky odnášet. Všichni ale tušíme, že se blíží konec, protože prázdných beden máme čím dál méně. Ještě pár hroznů, poslední šmik, šmik a končíme. Tedy ne všichni. Mladší musejí naložit bedny na vozík či na vlečku a pomoci vinaři vše odvézt. Ostatní sbírají hrozny odložené v řádcích, svršky a tašky, kbelíky, nůžky a odjíždějí domů.

Vinaře však čeká ještě dlouhý večer a možná i noc. Když přijede s nákladem domů, pomůžeme mu ho naskládat do sklepa. Hrozny roztřídí podle odrůd a musí se v mlýnku zbavit stopek a pomačkat. Rozdrcená hroznová hmota(tzv. rmut) padá do veliké kádě. Přichází dlouho očekávaná chvíle: měření cukernatosti. Kolik stupňů to letos bude mít? Na cukernatosti podstatně závisí kvalita vína. Ale letošní rok přeje: 21, 22 stupňů. Není třeba doslazovat. Hostitel je spokojený. Hmota se nechá ve veliké kádi nějakou dobu odstát a pak se začne lisovat. Z lisu vytéká hroznový mošt, který se dává do sudů, kde začne kvasit. Vinař bude ještě nejméně měsíc celé dny kolem sudů běhat, než vám nabídne nové mladé víno.

Marie Ludvíková

je externí redaktorkou portálu Jídelny.cz

Autor: Marie Ludvíková

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se