Komentovat Onemocnění přenášená potravou
Onemocnění přenášená potravou představují celosvětově závažný zdravotnický, ale i ekonomický problém jak v rozvojových tak vyvinutých zemích. Jejich epidemický výskyt bezprostředně souvisí s nedodržováním hygienických zásad při výrobě a zacházení s potravinami, při přepravě, uchovávání a podávání stravy především ve společném stravování i se závadami v zásobování vodou. Původci více než 250 onemocnění přenášených potravou jsou většinou bakterie, viry nebo parazité, ale v širším slova smyslu sem patří například i otravy způsobené jedovatými látkami, které se do potravin dostávají nebo se v nich přirozeně vyskytují.
Počet bakteriálních alimentárních nákaz v Evropě
Regionální úřadovna Světové zdravotnické organizace (SZO) pro Evropu shromažďuje hlášení států o počtu alimentárních bakteriálních nákaz a uvádí je ve veřejně přístupné databázi (1). Údaje obvykle pocházejí ze statistických oddělení ministerstev, ústavů veřejného zdravotnictví nebo národních statistických institucí jednotlivých zemí. Výskyt hlášených bakteriálních alimentárních nákaz přepočítaný na 100 000 obyvatel za poslední uveřejněný rok zobrazuje graf 1. SZO zpracovala data jednotným způsobem, aby bylo umožněno srovnání mezi státy. Přesnost a srovnatelnost údajů však ovlivňuje řada faktorů, proto je možnost mezinárodního porovnávání údajů omezená a jejich význam je nutné posuzovat opatrně (1).
Graf 1 Počet hlášených bakteriálních alimentárních nákaz v evropských zemích (1)
Výskyt infekcí přenášených potravou je v hlášeních podhodnocen. Pouze několik zemí má dobře pracující systém sledování a hlášení infekcí, ale odhaduje se, že i v těch je hlášeno pouze 1 – 10 % případů (2), v USA 5 % (3). Většina alimentárních infekcí hlášena není. Aby totiž byla hlášena, musí být postižený nemocný natolik, aby vyhledal lékařskou pomoc, lékař musí objednat mikrobiologické vyšetření stolice, laboratoř musí původce infekce prokázat a případ nahlásit příslušné národní instituci, ta jej musí zaznamenat, zpracovat a souhrnné údaje nahlásit SZO. Pokud kterýkoliv z těchto kroků nenastane, případ není do statistiky zahrnut.
Česká republika zaujímá ve výskytu hlášených alimentárních infekcí v Evropě čelné místo, což je na pováženou i přes uznávaná omezení ve srovnatelnosti údajů. Do jisté míry se můžeme utěšovat, že náš systém sledování a hlášení vybraných onemocnění je dokonalejší a pracuje lépe než v mnoha jiných zemích, ale nepochybně by bylo velmi neopatrné připisovat naše nežádoucí vedoucí místo výhradně tomuto faktoru a nesnažit se o zlepšení situace. Graf 2 uvádí vývoj výskytu alimentárních nákaz v letech 1994 – 2003 a srovnává jej s výskytem v zemích Evropské Unie.
Graf 2 Vývoj počtu hlášených bakteriálních alimentárních nákaz v ČR a zemích EU (1)
Nejčastěji hlášené alimentární infekce v České republice
Jak je patrné z tabulky 1, nejčastěji hlášenými alimentárními nákazami v ČR jsou salmonelózy a kampylobateriózy, podobně jako v řadě jiných zemí (4). Počet hlášených kampylobakterióz trvale stoupá od roku 1985 a v současnosti jsou v mnohých evropských zemích nejčastěji hlášeným střevním onemocněním (4). I v naší republice jejich počet v roce 2005 poprvé překročil počet hlášených salmonelóz (Graf 3).
Graf 3 Vývoj počtu hlášených případů salmonelózy a kampylobakteriózy v lednu až červenci let 2002 – 2005 v ČR (6)
Bakterie rodu salmonela se vyskytují hlavně u zvířat a k nákaze člověka dochází při použití masa, vajec, mléka a dalších produktů nemocných zvířat. Salmonely se také mohou přenést z nakaženého zvířete nebo člověka na, do té doby nezávadné, potraviny. Pokud jsou potraviny, do kterých se dostaly salmonely, nedostatečně tepelně zpracované, nevhodně uchovávané nebo konzumované bez další tepelné úpravy, uplatňují se při přenosu nákazy. U drůbeže, zejména u kachen, mohou salmonely přecházet z vejcovodu přímo do vajec.
Původcem kampylobakteriózy je bakterie Campylobacter jejuni, která velmi často žije ve střevech drůbeže. K infekci nejčastěji dochází po konzumaci tepelně nedostatečně zpracované drůbeže nebo potravin, které byly potřísněny šťávou odkapávající ze syrového masa nakažené drůbeže.
MUDr. Eva Kudlová, CSc. pracuje v Ústavu hygieny a epidemiologie na 1. lékařské fakultě, Univerzita Karlova v Praze
Diskuze