10 mýtů o platech ve školních jídelnách

Mýtus 1 – Pracovník nemůže být zařazen do platové třídy, pro kterou nemá dostatečné vzdělání

Pro zařazení pracovníka do platové třídy není rozhodující vzdělání, ale nejsložitější práce, kterou má vykonávat. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhového vymezení prací v pracovní smlouvě, a rozhodující je nejnáročnější práce, kterou podle smlouvy pracovník vykonává. Stupeň vzdělání (nikoliv konkrétní obor) má vliv na jeho platovou třídu, ale jsou zde zákonem dané výjimky. Například, pokud máte kuchařku pouze se základním vzděláním, můžete ji zařadit do 5. platové třídy, pokud samostatně vyrábí jídla v souladu se závaznými výživovými normami. A to na dobu 4 let nebo i delší, pokud při výkonu této funkce prokázal schopnost k výkonu požadované práce.

Mýtus 2 – Je-li kuchař vyučený v jiném oboru, nemůže práci kuchaře vykonávat

Žádný předpis ani metodika nespecifikuje, že pracovník vykonávající práci kuchaře musí být vyučen v oboru kuchař. Zařazení kuchaře do platové třídy je určeno jen jeho pracovní náplní. Pokud požadované činnosti zvládá, bude podle Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. zařazen do 5. – 7. platové třídy. Do 6. platové třídy stačí pracovníkům výuční list, na 7. třídu už se požaduje maturita, ale je zde možno, za splnění podmínek zákona, tuto třídu přidělit i pracovníkovi bez maturity.

Mýtus 3 – Platová třída závisí na počtu strávníků

Platová třída nemá s počtem strávníků nic společného. Počet stravovaných dětských strávníků má vliv na velikost úvazku. Pokud má zařízení nárok na určitý počet úvazků, je na vedoucí zařízení, jak úvazky rozdělí, a jak, dle vykonávané činnosti, pracovníky zařadí.

Mýtus 4 – Kuchařky v malých ŠJ mohou být zařazeny ve 4. platové třídě

Kuchařky ne, maximálně pomocné síly. Každý kuchař, který se podílí na přípravě stravy v souladu se závaznými výživovými normami, má dle katalogu prací nárok na 5. platovou třídu.

Mýtus 5 – Hlavní kuchařka musí být vyučená v oboru, jinak nesmí tuto funkci vykonávat

U kuchařky, a hlavně u vedoucí kuchařky, je důležité, aby uměla normovat, vařit, organizovat provoz. Pokud tyto činnosti zvládá, není podstatné, v jakém oboru je vyučená.

Mýtus 6 – Hmotná zodpovědnost závisí na platové třídě

Tedy když nemám 7. platovou třídu, nesmím mít hmotnou zodpovědnost – je to ale skutečně tak? Nikoli. Hmotnou zodpovědnost může mít každý pracovník v jídelně, ale musí mít písemnou dohodu se zaměstnavatelem. Dohoda za svěřené prostředky se uzavírá např. u skladníka nebo jiného zaměstnance, který má do své dispozice svěřeny tzv. hodnoty svěřené k vyúčtování. V 7. platové třídě je zmínka o hmotné odpovědnosti, to však neznamená, že by pracovníci v nižších platových třídách nemohli mít hmotnou odpovědnost.

Mýtus 7 – Jestliže se v jídelně připravuje dietní strava, má její vedoucí nárok na příplatek

Žádný předpis neřeší příplatek za přípravu dietní stravy. Dle katalogu prací mají kuchařky připravující diety nárok na 6. platovou třídu. Na vedoucí jídelen v tomto případě myšleno nebylo. Záleží tedy na řediteli školy, jestli tuto činnost navíc ohodnotí zvýšením příplatku za vedení nebo osobním ohodnocením.

Mýtus 8 – Příplatek za vedení určuje ředitel školy podle finančních možností zařízení

Příplatek za vedení vychází z § 124 zákoníku práce a je nárokovou složkou. Rozděluje se do 4 skupin, a vedení školní jídelny spadá do 1. skupiny. Tam se objem finančních prostředků pohybuje v rozmezí 5–30 %. Procentuální objem se vypočítává z platového tarifu, ve kterém je vedoucí zaměstnanec zařazen, a to z nejvyššího platového stupně v této platové třídě. Procentová výše pak koresponduje s finančními možnostmi zařízení.

Mýtus 9 – Ředitel mi odebere osobní příplatek, protože nemá dostatek prostředků na mzdy

Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, jež se přiděluje zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci. Pokud je přidělen, stává se nárokovou složkou a snížen nebo odebrán může být jen v případě, že se zaměstnanci zásadně změní podmínky stanovené pro poskytování osobního příplatku nebo přestane-li zaměstnanec dlouhodobě dosahovat velmi dobrých pracovních výsledků.

Mýtus 10 – Když neobsadím všechny úvazky, zvýším výplaty ostatním zaměstnancům

Toto je ale mýtus jen částečně. Finanční prostředky dostáváte dle počtu strávníků, ze kterých je vypočítán počet úvazků. Ty jsou pokryty finančními prostředky na průměrného zaměstnance. Zaměstnáte-li méně pracovníků, je možné, aby ředitel rozdělil zbývající prostředky na neobsazené úvazky. Je to ale medvědí služba, v současné době se ministerstvo rozhodlo neobsazené úvazky zrušit. Přijdete tak o šanci rozdělovat peníze za nevyužité úvazky, ale hlavně o neobsazené úvazky jako takové. To by se mohlo v budoucnu velmi vymstít.

Mgr. Alena Strosserová – metodička školních jídelen

Foto: Freepik.com