Biopotraviny – stav a trendy

Biopotravinami jsme se na našem portálu zabývali již v minulosti. Na základě vašich reakcí a dotazů jsme se rozhodli psát o nich i nadále. Navíc jsou biopotraviny zcela jistě tématem budoucnosti a je tedy dobré o nich něco vědět.

Co je to biopotravina?
Co to vlastně je biopotravina? Jde o výrobek ekologického zemědělství, na který jsou kladeny vysoké požadavky. Při jeho výrobě nesmí být použita umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani chemické látky vylepšující barvu, chuť nebo vůni. Pokud jde o maso, nesmí chovatelé podávat zvířatům antibiotika, hormony ani je chovat za stresujících podmínek. Ideálem jsou tedy spokojená zvířata žijící v co nejpřirozenějších podmínkách. Aby výrobce dosáhl na značku BIO, musí nejen podat přihlášku a zaplatit nemalý registrační poplatek. Až pokud výrobce splňuje všechna kritéria, může dostat osvědčení v podobě loga „zebry“ s nápisem BIO. Stále však musí být připraven na pravidelné kontroly z pověření ministerstva zemědělství. Tyto kontroly mají dokonce oprávnění osvědčení výrobku odejmout, pokud zjistí výrazné nesrovnalosti.

Biopotraviny v ČR a jinde
V ČR je nyní certifikováno přes 1000 druhů biopotravin, z toho ovšem 400 pochází z dovozu. Nedávno na  toto téma proběhla zajímavá diskuze na Právnické fakultě v Brně, která řešila malý zájem českých výrobců o značku BIO. Zástupci zemědělců v ní tvrdili, že 20 000 Kč za registraci, spojených s úpravou celého provozu a změnou technologií se jim nemůže vyplatit. Češi prý BIO obdivují, ale stále ještě málo kupují, především kvůli vysokým cenám výrobků. Ovšem i v Česku prodej biopotravin stoupá, vloni se za ně tady utratilo více než 240 milionů korun a očekává se růst 20% ročně. Je tedy pravděpodobné, že i čeští výrobci budou k BIO vstřícnější.
Prozatím nezbývá než doufat, že se posuneme blíže k Evropě – celkově totiž Evropané za biopotraviny utratí asi 800 miliard korun ročně, největší „biožrouti“ jsou Dánové, Švýcaři a Rakušané. Ani Němci nezůstávají pozadu – každý den je tam certifikováno jedno gastronomické zařízení prodávající bioprodukty (často jde o školní jídelny). Expert na bio veřejné stravování, Reiner Roehl, ředitel firmy ÖGS, říká, že bio certifikace se stává opravdovým hitem. Podniky ze všech oblastí veřejného stravování nyní podporují kontrolované používání bio potravin. V popředí stojí např. firmy IKEA, hotely Marriott, módní firma Esprit, univerzitní nemocnice ve Freiburgu či frankfurtská burza. Boom zažívají dokonce i německé bio-supermarkety, jejich počet vloni vzrostl o 70%.
Z celoevropských výzkumů je tedy zřejmé, že biopotraviny jsou hitem budoucnosti. Spotřebitelé při nákupech začínají více myslet na své zdraví, což budou časem muset zohlednit i jídelny.

Žebříček biopotravin
Abychom vám usnadnili orientaci na trhu biopotravin, přinášíme jejich žebříček, který sestavili sami spotřebitelé během 12. pražského Biojarmarku (16.-17. září 2005). V hodnocení anonymních vzorků zeleniny a sýrů spotřebitelé bezpečně poznali bioprodukty, jen u pečiva se jim to nepodařilo.
Ankety se spotřebitelů zúčastnilo asi sto a aby byly výsledky ještě objektivnější, byly mezi vzorky zařazeny i obyčejné, nikoli BIO potraviny:

VÝSLEDEK ANKETY O NEJCHUTNĚJŠÍ ZELENINU:
(body: 1 = nejméně chutná, 10 = nejvíce chutná)
1. Ředkvičky BIO, od pana Weidenthalera z ekofarmy Luční Údolí ve Velehradu: 7,20 bodů
2. Červená řepa BIO, od pana Štěrby z ekofarmy v Deblíně: 6,50 bodů
3. Cuketa BIO, od pana Netíka z ekofarmy ve Spáleništi u Dobrušky: 6,07 bodů
4. Rajčata BIO, od pana Weidenthalera z ekofarmy Luční Údolí ve Velehradu: *  5,98 bodů
5. Rajčata BIO, od pana Weidenthalera z ekofarmy Luční Údolí ve Velehradu: *  5,88 bodů
6. Salát BIO, z ekofarmy Country Life v Nenačovicích u Berouna: 5,62 bodů
7. Rajčata konvečního původu, zakoupená v nedalekém supermarketu: 5,45 bodů
8. Kedluben Gigant BIO, z ekofarmy Country Life v Nenačovicích u Berouna: 5,41 bodů
9. Paprika BIO, z ekofarmy ABATIS ze Zvole u Prahy: 5,30 bodů
10. Pórek BIO, z ekofarmy Country Life v Nenačovicích u Berouna: 5,24 bodů
11. Paprika konvečního původu, zakoupená v nedalekém supermarketu: 5,16 bodů
12. Mrkev BIO, od pana Weidenthalera z ekofarmy Luční Údolí ve Velehradu: 5,12 bodů

(Pozn: * pro kontrolní účel byly do ochutnávek zařazeny dva stejné vzorky – rajčata pana Weidenthalera.)

A protože nejen zeleninou živ je člověk, přidáváme ještě výsledky ankety o pečivu:

VÝSLEDEK ANKETY O NEJCHUTNĚJŠÍ PEČIVO:
(body: 1 = nejméně chutná, 10 = nejvíce chutná)
1. Konveční celozrnný chléb CEREA, Delta pekárny: 6,56 bodů
2. chléb BIO se slunečnicovými semínky, Albio: 6,23 bodů
3. Vánočka BIO, Country Life: 6,20 bodů
4. Houska BIO, Albio: 6,14 bodů
5. Chléb BIO pšeničný se slunečnicovými semínky, Jizerské pekárny: 6,00 bodů
6. Konveční chléb žitný, Pekárny a cukrárny Klatovy: 5,86 bodů
7. Konveční chléb se slunečnicovými semínky, Michelské pekárny: 5,60 bodů
8. Bageta BIO slunečnicová, Albio: 5,33 bodů
9. Chléb BIO žitnopšeničný, Jizerské pekárny: 5,19 bodů
10. Žemle BIO, Jizerské pekárny: 4,73 bodů

Tento článek má být malou informací o trendu v oblasti stravování a gastronomických zařízení ve 21. století, s malým nahlédnutím pod pokličku českých biovýrobců. Doufáme, že splní svůj účel a pomůže vám s orientací ve světě biopotravin.

Monika Pečková je redaktorkou portálu Jídelny.cz