Bojuje někdo proti snížení platů?

Když se na začátku února 2011 objevily první zprávy, že v jídelnách vznikají iniciativy proti snížení platů, nechyběly hlasy, že jde o zbytečné snahy. Snížení platů zasáhlo široký okruh pracovníků státní sféry a o tom, že v jídelnách šly platy dolů i o 20-40 %, se jakoby nevědělo. Někteří z vás ale považovali za potřebné o tom dát široké veřejnosti vědět.

V jídelně v Ostravě vznikl nápad zveřejnit petici proti snížení platů. Po konzultacích s odbory od tohoto pokusu upustili a vyzvali vás, abyste jednotlivě posílali dopisy na MŠMT. Zahlcené poštovní oddělení mělo být zárukou, že se ministr Dobeš o problému dozví.

2. března zasedal republikový výbor sekce nepedagogických pracovníků Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Zabýval se snižování platových tříd, úvazků a propouštěním. Vyzval zástupce krajů, aby dodali konkrétní podklady a příklady nových pracovních smluv a platových výměrů. Toto shromažďování by mělo být v březnu dokončeno a odbory chtějí s těmito materiály jednat na MŠMT.

Výbor sestavil otevřený dopis pro MŠMT. Mimo jiné se v něm píše:
Přesto, že deklarujete snížení platů zaměstnanců veřejného sektoru o 5 – 10 % (kromě pedagogů), dle našich informací dochází v některých školách ke snížení platů až o 35 % u nepedagogických zaměstnanců. Jsou bezdůvodně snižovány platové třídy, pracovní úvazky a v neposlední řadě dochází i k propouštění nepedagogů. Tyto úspory jdou podle nás nad rámec inzerovaného 10procentního snížení prostředků na platy.

3. března se informace o neúměrném snížení platů objevila v televizi Nova a v relaci na ČT24.
4. března přinesl podobnou zprávu portál Idnes a objevila se i v Lidových novinách.
Čtenáři ji mohli objevit také v internetové verzi časopis Euro.

Snížení platů nepedagogických pracovníků bylo 3. března dokonce tématem samostatné tiskové konference ČMKOS.

Odbory zjevně považují situaci kolem snižování platů za tak nebezpečnou, že zpracovaly jakési právní minimum platů, kde uvádí, co by měli zaměstnanci vědět, jsou-li postaveni před fakt snížení platu, změnu platové třídy apod.

16. března mohli posluchači radia Impuls slyšet rozhovor s šéfem ČMOS PŠ Františkem Dobšíkem.
O nízkých platech školníků a kuchařek se v něm mluvilo málo, ale všichni mohli slyšet, že navýšení školského rozpočtu na platy o 2,1 mld. jen částečně pokryje propad z roku 2010. Navýšení tedy nebude tak velké, jak se zdálo.
Dobšík uvedl, že v balíku platů nepedagogů chybí asi 1 mld. Kč, že MŠMT si nad současnou situací myje ruce a ponechává rozhodování na ředitelích.
 
Důvody snížení platů
Z mnoha zveřejněných informací vyplývá, že příčinou takového snížení platů nejsou jen 10% škrty v rozpočtech, ale také oddělení rozpočtů pedagogů a nepedagogů a chaos v rozpočtech na začátku roku. Rozpis finančních prostředků je často proveden tak, že ředitel školy při stanovení mezd nemá potřebný prostor a aby pracovníkům mohl vyplatit alespoň minimální mzdu, musí sahat ke snižování úvazků a platových tříd..

Co dělají odbory?
Tato otázka se v poslední době objevila na portálu Jídelny.cz několikrát. Ptáte se, jak je možné, že odbory nic nedělají, proč nebojují za nepedagogické pracovníky? Někteří to tvrdíte velmi sebejistě, ale svá tvrzení ničím nedokládáte. Snad vás informace v tomto článku lépe seznámily s činností odborů a s tím, že odbory se neúměrným snížením platů zabývají.
Když čtu dotazy „proč za nás odbory nebojují“, kladu si ale otázku, proč by za původce otázek odbory bojovat měly? Členy odborů je jen mizivá část zaměstnanců (u nepedagogických pracovníků údajně kolem 7 %) Někteří představitelé odborů v osobních rozhovorech říkají, že bohužel jsou nuceni bojovat i za lhostejnou většinu a že by raději bránili pouze aktivní členy odborů. Jsou autoři uvedených výkřiků členy odborů, pomohli odborům aspoň ve shromažďování potřebných dat?
Jiná věc však je, zda by odbory nemohly dělat více a proč se po několika epizodních, ale mediálně zajímavých aktivitách týkajících se nepedagogů začaly zabývat peticí za zvýšení platů pedagogických pracovníků.

Co dělají školní jídelny?
Je vidět, že většina uvedených aktivit pochází z prostředí mimo školní jídelny. Mám čím dál silnější pocit, že mnozí z vás, kdo v jídelnách pracujete, jste schopni se v této záležitosti jen tiše zlobit, anonymně si stěžovat v diskusích, hanět ostatní, že nic nedělají, ale nejste ochotni nic udělat. Výjimkám budiž čest. Je třeba nejen kritizovat současný stav, ale také něco pro jeho nápravu udělat. V mnoha jídelnách se však bohužel ani neodvážili podpořit podzimní stávku, a to jen proto, že museli uvařit pro učitele.
Naše redakce se zajímala o to, jak jste reagovali na Ostravskou výzvu k zasílání dopisů na MŠMT, kolik platových výměrů na ministerstvo došlo. Tiskový mluvčí MŠMT Patrik Kubas nám dne 14.3.2011 napsal: “Nepedagogičtí pracovníci své stížnosti na MŠMT posílají. Kolik jich konkrétně bylo, Vám v tuto chvíli nesdělím, může jich však být v řádu cca několik desítek…“
I kdyby se zmýlil, sečetl dopisy přesněji, i kdyby se dopustil záměrného zkreslení, kde je dalších několik desítek tisíc dopisů od ostatní pracovnic školních jídelen?
Pokud bude mezi vámi pouze několik desítek či stovek lidí, kteří budou ochotni pro společnou věc i něco udělat, postavení školního stravování se nezlepší. Své místo na slunci, přiměřeně placené, s odpovídajícím společenským oceněním za jídelny nikdo nevydobude. Přičinit se musí i ony.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz