Co dělají odbory?

Přečtěte si článek Jak dál s peticí?

Přečetla jsem si diskusní příspěvky na portálu Jídelny.cz a po rozhovoru s iniciátorkou petice paní Pekařovou jsem se rozhodla na vaše příspěvky reagovat. Někteří z vás mají pocit, že odbory nic nedělají. Proto si dovolím shrnout naše kroky a vysvětlit další postup.

Co dělají školské odbory
Dne 20.8.2010 mě předseda ČMOS PŠ Mgr. František Dobšík informoval, že od 1.1.2011 dojde ke snížení platů provozních a správních zaměstnanců školství (dále jen PaSZ) o 10 %. Okamžitě jsme 30.9.2010 svolali republikový výbor, na kterém jsme Otevřeným dopisem odmítli navrhovanou změnu systému odměňování. Následně byla na 13.9.2010 svolána konference PaSZ. Projednávali jsme návrh nařízení vlády o snížení platů zaměstnancům ve veřejných službách a správě o 10 %. Byl vznesen návrh na uspořádání stávky. Upozorňovali jsme na to, že PaSZ samostatně bez podpory pedagogů sice zorganizují stávku, ale účast na ni bude spíše prohrou než vítězstvím. Znovu jsme chtěli využít protest formou petice. Na tomto setkání jsme odsouhlasili prohlášení účastníků konference, ve kterém jsme vyzývali pracovníky školství k účasti na demonstraci 21.9.2010. (Otevřený dopis i prohlášení jsou na webových stránkách školských odborů v sekci PaSZ.)

Zasedání předsednictva ČMOS PŠ rozhodlo připojit se ke společné stávce, kterou vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů v čele s předsedou panem Zavadilem na 8.12.2010. Stávky se měli zúčastnit zástupci celé veřejné správy, tedy i pracovníci školství, především PaSZ. Jak účast PaSZ ve stávce a nakonec i na mítincích dopadla, víme všichni.
Dne 7.10.2010 se v Praze uskutečnilo Fórum u příležitosti Světového Dne učitelů, kterého se účastnil i ministr školství Josef Dobeš. Na naše protesty proti snižování platů PaSZ reagoval slovy, že lituje, ale nepodařilo se mu obhájit tuto skupinu pracovníků.
Vedení odborů opravdu nezahálí a snaží se hájit všechny pracovníky školství. Což se ministerstvu školství nedaří a klidně nás vhodí přes palubu. Na základě připomínek a protestů se nám alespoň podařilo obhájit stávající tabulku.  Pokud jste viděli první návrhy tabulek, tak ty pro nás byly snad úplně likvidující.

Dnešní situace
Dnešní situace je taková, že ředitelé škol dosud neznají rozpočet na letošní rok. Ten budou znát až v březnu 2011. Je pravdou, že rozpočty půjdou odděleně pro PaSZ a pro pedagogy. Zatím je ale jisté, že rozpočty pro PaSZ budou kráceny o 10 %. Má to jedno malé pozitivum. Tady bude vidět, ve které škole ředitelé používali část rozpočtu PaSZ pro pedagogy a naopak.
Tohle snížení ale není v žádném případě důvodem pro změnu platové třídy nebo snižování úvazků, pokud nebyla u těchto pracovníků přezaměstnanost, kterou ředitel dotoval z peněz pedagogů. Ředitelé se dnes mohou pohybovat v platové třídě bez omezení odpracovaných let praxe, to znamená v celém platovém stupni platové třídy.
Pokud by ředitel měnil platovou třídu, musí současně změnit i pracovní náplň a některé pracovní postupy, které zaměstnanec vykonává, by musel z pracovní náplně vypustit. (to ve většině případů nejde)

Petice?
Ale vrátím se k petici. Můj názor a nejenom můj, a to si myslím, že jsem optimista, je ten, že v žádném případě neseženeme tolik tisíc podpisů, aby se s naší peticí vůbec někdo zabýval. Pěkně svázané je můžeme předat na ministerstvu, ale stejně i když hromadně zaevidované je někde odloží do sklepa. Minulou petici, která nám pomohla ke zrušení tabulky, nepodepsali ani všichni PaSZ. Většina podpisů byla od pedagogů a také veřejnosti. Jen za naši školu jsem měla 20 podpisů PaSZ a dalších 190 podpisů pedagogů a hlavně rodičů. Tento počet se mi dnes v žádném případě nepodaří sehnat, protože pedagogové ani rodiče již nejsou tomuto naklonění, a to jak z důvodů velké nezaměstnanosti, tak i protestům lékařů.
Naopak si myslím, že dopisy od jednotlivců, třebaže budou mít jednotný obsah, zahltí ministerstvo, které bude muset jednotlivé dopisy evidovat, a i když skončí v koši, určitě se jejich obsah a hlavně počet dostanou k ministru školství.

Ještě jedna zkušenost. Pokud jsem potřebovala informovat PaSZ o naší situaci a popřípadě je vyzvat k účasti na protestní akci, musela jsem to posílat přes ředitele škol. Mohu vám říci, že ne všichni ředitelé tyto zprávy předali PaSZ. Někteří mě odpověděli, že je nemám takovými zprávami obtěžovat. Je velice těžké PaSZ, především uklizečky, školníky a někdy i pracovnice kuchyně informovat, protože většinou nemají přístup k emailu a jsou odkázáni na předání informací od svých nadřízených.

Co chystají odbory
Teď v první řadě musíme spolu s předsedou ČMOS PŠ zjistit, kdo na ministerstvu má na starosti PaSZ, popřípadě školní jídelny a snažit se zorganizovat setkání s příslušným pracovníkem.

Jako předsedkyně profesní sekce PaSZ budu členům republikového výboru doporučovat:
1. Zjistit podle jednotlivých krajů, jaký dopad na snížení platů PaSZ mají konkrétní rozpočty na jednotlivých školách, které budou ředitelům škol známy až v březnu 2011 a na základě těchto informací prodiskutujeme další postupy.
2. Trvat na tom, aby mzdové prostředky za stravování pedagogických pracovníků zůstávaly v rozpočtu školní jídelny. (Pedagogičtí pracovníci jsou pro nás cizí strávníci a proto argument, že mzdové prostředky na jejich stravu jsou zahrnuty v normativech dětí, nejsou pravdivé. Pokud MŠMT tvrdí, že ano, tak potom nejsou cizími strávníky.) 

Musíme být opatrní
Na závěr bych vás jenom chtěla upozornit, že musíme být v nátlaku opatrnější, a to z toho důvodu, že se pořád ještě musíme bránit o převedení PaSP pod obce. Možná se vám to bude zdát výhodné, ale ve většině případů se může stát, že se na obci domluví firmy, jak úklidové, tak stravovací a s požehnáním zastupitelstva a za poskytování různých sponzorských darů se dostanou na naše místo. Potom již nebudeme mít žádné zastání.

Neschováváme se do písku, také mě tato nespravedlivost nadzvedává se židle, ale zkušenosti mi radí používat více taktiky a přijímat i menší zlo. Mám někdy pocit, že je to bitva s větrnými mlýny. Ale můžu vám říct, že když se po dlouhých bojích podaří něco vybojovat, jako bylo například zrušení tabulky v roce 2009, jsem zase odhodlaná jít s vámi do toho nekončícího boje. Věřím, že se nám podaří obhájit naše požadavky i když je to boj na dlouhou trať.

Držím nám všem palce.

Dagmar Čáslavová, předsedkyně ČMOS za nepedagogické pracovníky