Co lze vyčíst z krajských normativů

Každý rok brzy na jaře se na internetových stránkách krajských úřadů objevují tabulky krajských normativů. Jde vlastně o normativy mzdových prostředků pro jednotlivá školská zařízení podle typů. Pro mnohé vedoucí je internet jediným zdrojem těchto informací, protože přímá komunikace s ředitelem školy leckde vázne. Co tedy můžeme vyčíst z tabulek? Dokážeme se v nich správně orientovat?

Stanovení krajských normativů

Tvorbou normativů jsou podle školského zákona pověřeny odbory školství krajských úřadů, které je vypracovávají podle metodických pokynů ministerstva školství v souladu s vyhl. č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. Krajské úřady tak zajišťují zásadní přerozdělení prostředků státního rozpočtu, které jsou z MŠMT do všech krajů poskytovány jako republikové normativy na vzdělávání každého dítěte, žáka a studenta v mateřské, základní, střední a vyšší odborné škole v jednotné výši. Kraj nejprve určí svoje priority a dále postup pro stanovení jednotlivých normativů. Je na místě zde zveřejnit, že při stanovení priorit kraje dávají na přední místo základní školství, naopak školní stravování jako služba navíc je na opačném konci žebříčku.
Pro stanovení normativů pro školní jídelny vycházejí kraje ze zahajovacích výkazů Z 17-01, které vyplňují vedoucí vždy v říjnu. Některé úřady využívají § 4, odst. 9 vyhlášky o krajských normativech a zohledňují průměrný počet strávníků v říjnu na základě dalšího šetření.

Co lze vyčíst z tabulek

Abychom se v tabulkách mohli dobře orientovat, musíme rozumět zkratkám, které se používají:
No – průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka,
Po – průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka
Jednotkou výkonu je podle metodických pokynů MŠMT:
a) 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v mateřské škole, pro něhož je v rámci školního stravování ve školní jídelně poskytován oběd a alespoň 1 předcházející nebo navazující doplňkové jídlo,
b) 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v základní škole, pro něhož je v rámci školního stravování ve školní jídelně poskytován oběd,
c) 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož je v rámci školního stravování ve školní jídelně poskytován oběd (tj. žáci středních škol a konzervatoří a studenti vyšších odborných škol),
d) 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož je v rámci školního stravování ve školní jídelně poskytován alespoň oběd a večeře (dále jen celodenní stravování).
Z toho vyplývá, že pro děti MŠ, které odebírají jenom svačinu, není normativ stanoven. Také není zohledněno, pokud se svačina připravuje pro žáky ZŠ – ti totiž mají podle vyhlášky nárok pouze na oběd a svačina je tedy doplňkovou činností.
Do výkonů není započteno ani stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. Některé kraje financují stravování dospělých z rozdílu mezi počtem přihlášených strávníků a skutečně stravovaných.
Výše normativů pro jednotlivé školní jídelny je proměnlivá a je odvozena od celkového počtu strávníků. Pro velké jídelny je dán objektivními skutečnostmi podstatně vyšší počet stravovaných žáků na 1 pracovníka, než je celostátní, popř. krajský průměr, naopak u jídelen s malou kapacitou je počet žáků na 1 pracovníka objektivně nižší. Normativy jsou stanoveny zvlášť pro MŠ, ZŠ a SŠ a ostatní. Pokud se v zařízení poskytuje stravování pro více skupin, je vytvořen složený normativ, to znamená pro každý typ zvlášť.
Normativ se krátí, jestliže se strava na jednom pracovišti připravuje (vývařovna) a na jiném vydává (výdejna). Výši krácení také stanovuje kraj, někde je jiná pro MŠ a ZŠ, někde na typu strávníků nezáleží. Pro vývařovnu bývá počítáno 70 – 75 %, pro výdejnu 25 – 30 %.

Jak vypočítat celkový objem mzdových prostředků 

Z uveřejněných krajských normativů lze spočítat celkový roční objem mzdových prostředků:
počet výkonů : No x Po x 12
Je-li např. při počtu výkonů 100 No 46 a Po 11000,- , pak 100 : 46 x 11000 x 12 = 286956. To jsou mzdové prostředky pro zařízení na rok, k nim se dále připočítávají odvody, příděly do FKSP a ONIV, které v souhrnu tvoří neinvestiční náklady.

Lze normativy srovnávat?

Jestliže známe normativy různých krajů, je lákavé je srovnávat – a jak je vidět v diskusi, také toho hojně využíváte. Porovnávání těchto normativů se provádí i na MŠMT. Snadno však můžeme srovnávat nesrovnatelné.

• Každý kraj má (jako samosprávný územní celek) právo stanovit si priority a poté i normativy podle vlastního uvážení.
• Normativy jsou závislé na věkovém složení dětí a žáků v rámci kraje. Záleží na jejich počtech v jednotlivých věkových kategoriích.
• Některé kraje stanovují normativy podle počtu zapsaných strávníků, jiné podle počtu skutečných strávníků.
• V každém kraji může být jinak stanoven výchozí průměrný měsíční plat. Může ho zkreslit to, že se do něho nezapočítávají platy zaměstnanců zaměstnávaných na dohody. K poklesu tohoto ukazatele dochází také v případě, že ředitelé škol  převedou část mzdových prostředků ze ŠJ na školu a následující rok se již vychází ze skutečnosti. 

Tyto informace musíme mít při srovnávání na paměti. Mzdové a jiné prostředky jsou určeny pro školu jako celek a ředitel má právo je v rámci školy přesouvat. Tzn. i když dobře vypočítáme celkové mzdové prostředky pro ŠJ, není to záruka, že je jídelna obdrží. 

Zdenka Macháčková – vedoucí ŠJ ve Všestarech; Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz