Co vás zajímá o čerpání dovolené

Koordinace dovolených ve více pracovních úvazcích
Jak je možno koordinovat výběr dovolené vedoucí stravování, která má vedení  na 2 jídelnách? Dokonce znám vedoucí, které mají 3 agendy vedení stravování. Popište nám, jak je to v souladu se zákoníkem práce.
Podle § 69 zákoníku práce platí, že sjedná-li zaměstnanec několik pracovních poměrů, posuzují se práva a povinnosti z nich vyplývající samostatně. To platí i o pracovních poměrech vzniklých jmenováním. V případě, že je někdo jmenován do dvou či více funkcí vedoucí školní jídelny (ředitelka zařízení školního stravování) má tak uzavřeno více pracovních poměrů a práva a povinnosti z nich plynoucí se posuzují samostatně. To se týká i nároku na dovolenou, který je tedy nutné posuzovat zvlášť z každého pracovního poměru. V praxi může být obtížné koordinovat čerpání dovolené ze všech pracovních poměrů, protože čerpá-li vedoucí dovolenou v jednom pracovním poměru, měla by v druhém pracovním poměru vykonávat práce. Koordinovat čerpání dovolené lze jedině tak, že by čerpala dovolenou ve všech pracovních poměrech najednou, popř. v jednom by čerpala dovolenou a v druhém měla neplacené volno.

Neplacené volno o prázdninách
Dovolená pracovnic školních jídelen nestačí na pokrytí celých hlavních prázdnin, kdy jídelna často nevaří. V mnoha školách to řeší náhradními pracemi jako např. úklid školy, tělocvičny nebo pletí záhonků. Mnoho kuchařek by si raději vzalo neplacené volno. je to možné a za jakých podmínek?
Na neplacené pracovní volno (pracovní volno bez náhrady mzdy) není automatický právní nárok. Zaměstnavatel ho však může zaměstnanci poskytnout. Podle § 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, v platném znění, může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci pracovní volno i z  jiných důvodů (než stanovených). V těchto případech se neposkytuje náhrada mzdy. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje (při krátkodobém neplaceném volnu).

Dovolená a náhrady mzdy při nedostatku práce
V kolektivní smlouvě máme zakotveno, že v době prázdnin pokud nastane situace, že zaměstnavatel nám nemůže přidělit práci, platí ustanovení ZP§130 odst.2 a zaměstnancům pak přináleží 80% průměrného výdělku. Zajímalo by mě, jestli zaměstnanci jsou povinni v tomto případě nejprve vyčerpat řádnou dovolenou a teprve potom čerpat 80% průměrné mzdy.
Ustanovení § 130 odst. 2 zákoníku práce, které je zmiňováno v dotazu, dává možnost, aby zaměstnavatel v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem vymezil vážné provozní důvody, pro které nemůže zaměstnanci přidělovat práci a stanovil výši náhrady mzdy v rozsahu 60% až 80% průměrného výdělku. K otázce vztahu této doby a čerpání dovolené na zotavenou je však třeba uvést, že podle § 108 zákoník práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu. Při stanovení plánu dovolených je třeba přihlížet nejen k úkolům zaměstnavatele, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem. V zákoníku práce není řešena otázka, zda je nutné nejdříve vyčerpat dovolenou a poté postupovat dle § 130 odst. 2 zákoníku práce a poskytovat stanovenou náhradu mzdy. Podle našeho názoru je tak možné dovolenou čerpat i po této době. Jinak by zaměstnanec jídelny nemohl čerpat dovolenou např. v době, kdy má mimo dobu prázdnin zajištěnou rekraci či dovolenou potřebuje z jiných důvodů (lázní atp.).

Povinné čerpání dovolené
Může škola nařídit čerpání dovolené o jarních prázdninách – jde vlastně o překážku na straně zaměstnavatele?
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel a měl by přitom přihlížet mj. i k oprávněným zájmům zaměstnance (viz výše). O překážku v práci na straně zaměstnavatele by se jednalo, pokud by zaměstnavatel nepřiděloval zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Z ustanovení § 35 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatel je mj. povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Ustanovení § 130 odst. 1 zákoníku práce o překážkách v práci na straně zaměstnavatele zahrnuje všechny jiné případy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, a pokud nejde o prostoj (§ 129 odst. 1 zákoník práce) či přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (§ 129 odst. 2 zákoníku práce). Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro tyto překážky na straně zaměstnavatele, poskytne mu zaměstnavatel dle § 130 odst. 1 zákoníku práce náhradu mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku, pokud předpisy uvedené v § 131 zákoníku práce nestanoví jinou náhradu mzdy.
Pokud by podle § 130 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel vymezil v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem vážné provozní důvody, pro které zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci, jednalo by se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, při níž přísluší zaměstnanci náhrada mzdy (platu) ve výši 60% až 80% průměrného výdělku. Tuto dohodu s odborovou organizací nelze nahradit rozhodnutím zaměstnavatele. Je tedy možné ji uzavřít jen tam, kde působí odborová organizace.
Situaci je možné řešit též tak, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci neplacené pracovní volno.

Jak mám vyřešit to, když budu chtít dovolenou v říjnu (moře) kvůli nižší ceně. Na čem to záleží? Na tom jak se dohodnu se svým nadřízeným ? Ale co budu dělat, když máme v létě měsíc zavřeno. Čerpat neplacené volno?
Dle § 108 zákoníku práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel a měl by přitom přihlížet mj. i k oprávněným zájmům zaměstnance. Vzhledem k tomu je možné čerpat dovolenou i v době, kdy chce zaměstnanec jet na zahraniční zájezd v jiném než letním období. Po dobu, kdy je provozovna uzavřena, lze v dohodě se zaměstnavatelem čerpat neplacené pracovní volno.

Ze strany zaměstnavatele je nám každý rok nařízeno si vybrat celou řádnou dovolenou v době jarních a hlavních prázdnin. Počet dnů dovolené v žádném případě nestačí na tolik dnů volna. Po vyčerpání řádné dovolené je nám umožněna práce v areálu školy (nátěry plotů, okopávání záhonů). Tuto možnost žádná z nás nevyužívá, raději jdeme na neplacené volno. Je to v pořádku, jak je to pak s placením pojištění?
Dle § 108 zákoníku práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel a měl by přitom přihlížet mj. i k oprávněným zájmům zaměstnance. Práce by měla být přidělována v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě. Na konání prací jiného druhu je možné se dohodnout. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout neplacené pracovní volno.

Pojistné v době neplaceného volna
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se platí i v době neplaceného volna. Při výpočtu vyměřovacího základu se v případech poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu postupuje podle § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v  platném znění. V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu trvalo po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu.
Podle § 9 zákona č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, v platném znění, pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel. Písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může se zaměstnanec zavázat zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu.
Zaměstnavatel odvádí část pojistného, kterou hradí za zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, srážkou ze mzdy nebo platu zaměstnance. Pokud je vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů.

Sociální pojištění (pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) se při poskytnutí neplaceného volna neplatí, protože v  této době nemá zaměstnanec započitatelný příjem a pojistné na sociální pojištění se platí u zaměstnance pouze ze započitatelného příjmu (což jsou skutečně dosažené příjmy).

Otázky týkající se pojištění je též možné blíže konzultovat na příslušné pobočce zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení.

Chtěla bych vědět, zda můžu práci mimo jídelnu odmítnout a požadovat neplacené volno a jestli si musím platit v době neplaceného volna sociální a zdravotní pojištění?
Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a zaměstnanec je povinen konat práci podle pracovní smlouvy (toto vyplývá z § 35 zákoníku práce). Každý zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednán konkrétní druh práce. Přidělovaná práce by měla souviset s tímto sjednaným druhem práce. Konat práce jiného druhu je možné na základě vzájemné dohody. Na žádost zaměstnance může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout neplacené pracovní volno.

 

JUDr. Emil Halla je odborníkem v oblasti legislativy