Přeskočit na obsah

Co víme a nevíme o medu

Med je asi nejznámější výsledek včelí práce. Všichni tušíme, že je zdravý a prospěšný, víme, jak vypadá a jak chutná. Možná by ale nebylo na škodu podívat se na něj trošku zblízka. Při vaření pro děti je nezbytné důkladně znát používané suroviny.

Autor: Monika Pečková

Med je asi nejznámější výsledek včelí práce. Všichni tušíme, že je zdravý a prospěšný, víme, jak vypadá a jak  chutná. Možná by ale nebylo na škodu podívat se na něj trošku zblízka, protože zvlášť při vaření pro děti je nezbytné důkladně znát používané suroviny. Je důležité vědět, jak je skladovat, dát si pozor na jejich rizikové vlastnosti apod. A právě s tím by Vám měl (alespoň co se týká medu) náš článek pomoci. Navíc nedávno proběhla diskuze o kvalitě českých medů, proto Vám na konci článku přinášíme seznam těch kvalitních a prověřených.

Jak vzniká med?
Med je v odborných publikacích popsán jako sladká hmota, kterou vytváří včely z medovice a nektaru. Medovici vyrábí hmyz, v našich podmínkách většinou mšice. Včely ji sbírají z jehličí a listů stromů.Nektar je látka používaná rostlinami jako lákadlo pro včely, aby bylo zajištěno opylování rostliny.
Medovice nebo nektar jsou přineseny do úlu, odpaří se z nich přebytečná voda a pak je včely zpracují, takže vznikají jednoduché cukry. Poté jsou ještě obohaceny o různé enzymy a nato včely rozdělí med do jednotlivých pláství v úlu, kde med dozrává.
Včel je několik rodů a každý má jinou výnosnost medu. Existuje včela zlatá, květná, indická a nejrozšířenější je včela medonosná.
Pokud řeknete o někom, že je pilný jako včelička, dá se to zaměnit se rčením, že se nadře jako kůň – porovnejte samy : kvůli 100 gramům medu musí včela opylovat 1 000 000 květů. Ale o spoustě práce asi nemusíme pracovnicím školních jídelen moc povídat, že?

Druhy medů – který vybrat?
Z nektaru vznikají medy květové, kdežto z medovice medy lesní. Podívejme se nejprve na ty květové.
Květové medy jsou světlejší, méně voní a mají poněkud jemnější chuť. Jejich nevýhodou je, že rychleji krystalizují. Jsou stravitelnější,  díky vyššímu obsahu glukózy a fruktózy jsou vhodné pro děti. Obsahují také rostlinné hormony, éterické oleje apod. Často je používají Američané a Australané.
Lesní medy bývají tmavší, mají výraznou chuť i vůni. Zůstávají déle tekuté. Obsahují více stopových prvků a minerálních látek než květové medy. Jsou velmi oblíbené v Německu.
Kromě toho existují ještě smíšené medy a náhražky medů, které se včelami nemají nic společného. Jde například o pampeliškový a bezový med.
Výhody a nevýhody jednotlivých druhů jsme Vám představili. Ale jaký med zvolíte, to je jen na Vás.

Jak med skladovat?
Med má ještě jednu výbornou vlastnost. Má samokonzervační účinky. To znamená, že pokud se budete držet následujících rad, bude Váš med výborný i za 2 roky.
Jak na to?
Nejlepší je dát med do porcelánové nebo skleněné nádobky. Nádoba by měla být umístěna v temnu, pozor na denní světlo, vůbec nejškodlivější jsou přímé sluneční paprsky!
Teplota v místnosti by měla být asi 15oC. Med by se neměl ukládat do chladniček a měl by se chránit před přílišnou vlhkostí vzduchu.

Co se zcukernatělým medem?
Pokud med zkrystalizuje, vůbec to nesnižuje jeho kvalitu. Krystalizace je přirozená vlastnost medu, nejde o známku např. špatného skladování. Poškození mu však hrozí, pokud jej budete nešetrně ohřívat. Krystalizovaný med se uvede zpět do tekutého stavu pozvolným zahříváním ve vodní lázni. Pozor! Voda má mít maximálně 45oC, pokud zahřejete nad 50oC, zničíte tím mnoho cenných látek! Medu škodí také ohřívání v mikrovlnné troubě.
Zacházení s medem už začíná pomalu vypadat jako věda, viďte? Ovšem stačí znát pár základních pravidel a je to zase o něco jednodušší.

Co je vlastně na medu tak skvělého?
Proč byste měly dětem (i sobě) dávat med? Protože:

  • obsahuje v ideální formě železo
  • posiluje imunitní systém – vzpomeňte na všechny ty malé nachlazené usmrkánky v jídelně
  • je zdrojem okamžité energie při psychické a fyzické únavě – i když to asi není tak dobrá vlastnost, dodávat další energii malým čertíkům, že?
  • obsahuje skoro všechny stopové minerály
  • zahání nervozitu a nespavost
  • se používá i v kosmetice pro vynikající zklidňující a hydratační účinky

Srovnání medu a řepného cukru
Řepný cukr
98% sacharóza
0,5% voda
1,5 – 2% nestravitelné látky

Včelí med
1-10% sacharóza
1-10% vyšší cukry
26 – 33% glukóza
30- 38% fruktóza
17- 20% voda

Desetiny procent pak tvoří enzymy, minerály, vitamíny, organické kyseliny a aromatické látky.

Závadný med?
Na podzim 2004 proběhla diskuze o kvalitě českých medů, které musí splňovat normy vyhlášky č. 76/2003 Sb. Byla provedena řada testů, které prokázaly, že je třeba pořádně zkontrolovat, od jakého výrobce med kupujete. Požadavkům totiž nevyhověla část testovaných vzorků. Medy, které zcela odpovídaly stanoveným parametrům, zde uvádíme, podrobný soupis průběhu a výsledků šetření najdete na www.szpi.gov.cz/cze/

Tyto medy byly v pořádku :

  • Lesní med – včelí produkt, Emco, Praha/Edeka, Děčín
  • Med květový pastový, Včelpo Skalice n. Svitavou/Ing. Tomáš Aubrecht, Č. Budějovice
  • Med – akát, SVIL Přimda/Ludvík Svítek, Přimda
  • Včelí med, Moraviaprodukt – Češka Lednice/DC, Olomouc
  • Květový med, Jiří Válek, Hustopeče u Brna/VO Hustopeče, Jednota Mikulov
  • Včelí med květový, Natural Foods Tandil/Tony Bennet, Kladno
  • Aleluya Argent. včelí med květový, Natural Foods Tandil/Tony Bennet, Kladno
  • Květový nektarový med, Včela produkt Dolní Dunajovice/VO TPH, Břeclav
  • Květový med, Včelařství Louda, Kadaň
  • Med květový, Včelpo Skalice nad Svitavou/SD Jednota Uherský Brod
  • Český med smíšený lesní, Medoboys, Kralovice
  • Včelí med, František Kilián, Strakonice

Dávejte si tedy při nakupování pozor. Ačkoli vadné vzorky jsou podle nařízení SZPI staženy z prodeje, opatrnosti není nikdy nazbyt. Je lepší držet se uvedených osvědčených značek.
I nadále však platí, že med (zvláště ten prověřený), je velmi zdravý. Proto až si budete chtít osladit život poněkud zdravěji než obvykle, udělejte to medem. Sice má jen 75% sladkosti cukru, ale včelka Mája z Vás bude mít radost.

Zpracováno podle www.med.cz, materiálů SZPI, www.idnes.cz a odborné literatury

Monika Pečková je redaktorkou portálu Jídelny.cz

Autor: Monika Pečková

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se