V sedmém čísle časopisu Euro, ročník 2008, byl zveřejněn celostránkový rozhovor redaktorky časopisu Anny Klepalové s Miroslavem Šole, který vede zastoupení společnosti Compass Group ve střední a východní Evropě. Tato firma vlastní v ČR společnost Eurest, zajišťující školní, závodní a nemocniční stravování.
Úvod rozhovoru obstarala otázka „Vidíte posun ve stravovacích návycích během sedmnácti let, co v tuzemsku působíte?“ Pan Šole jistý posun zaznamenává a svou odpověď končí slovy: „Ve školním stravování by to chtělo výraznější změnu. Když máte odmalička třikrát v týdnu knedlíky, pak se to těžko odnaučíte.“
Další otázka zněla: „V čem je největší problém školního stravování?“ Odpověď pana Šole citujeme nezkrácenou, v úplném znění:
„Nekvalita, stereotyp. A navíc se i krade. Školních jídelen je kolem pěti tisíc a „uždibuje“ se téměř všude. Proto jejich zaměstnanci tolik lobbují proti profesionálním firmám. Odhaduji, že dvacet procent surovin ve školství se ztratí. Navíc jídelny dávají lidem odpad. Mají smlouvy s dodavateli na takzvaný „nestandard“ a mne jímá hrůza. Také se tomu říká výkroj, znamená to vykrojenou nahnilou zeleninu. Při rozboru zjistíte, že je hnilobná celá. Proti tomu je třeba bojovat. Rodiče by měli nutit školy, aby najímaly takové firmy, jejichž procesy zaručí, že se do jídla nedostane špatný produkt.“
V další části rozhovoru Šole popisuje, jakou péči věnují kvalitě vstupních surovin v jejich společnosti. Uvádí, že v závodním stravování narážejí na konzervativnost strávníků. Odpověď k systému zaměstnaneckých stravenek končí touto myšlenkou: „… Celorepublikové stravenky jsou opravdu vynález ČR a jejich zneužívání se rozrostlo do obludných rozměrů. Zachoval bych ale určitě výhody závodního a školního stravování. Ve světě to vůbec není běžné. Jsou státy, kde skoro neexistují školní jídelny. Naše pojetí je krokem vpřed.“
V závěru Šole tvrdí, že naše hygienické normy jsou velmi přísné, že např. v Anglii jsou v úrovni přípravy a konzumace jídel obrovské rozdíly. Říká, že u nás zemře na salmonelózu ročně kolem padesáti lidí a „naši hygienici říkají: Kdybychom měli normy jako ve Francii, zemřelo by dalších sto. Hygienické normy jsou tedy nesmírně důležité.“
S některými myšlenkami Miroslava Šoleho se asi ztotožní všichni pracovníci hromadného stravování, zatímco s jeho odpovědí na otázku „V čem je největší problém školního stravování?“ patrně ne. K tomuto rozhovoru se vám pokusíme zprostředkovat stanoviska oficiálních představitelů školního stravování. Rovněž se budeme snažit získat i upřesnění od společnosti Eurest a Miroslava Šoleho.
Přivítáme také, když nám napíšete, co si o jeho výrocích myslíte. Prosíme, abyste diskusní příspěvky psali v souladu s Pravidly diskuse, a v případě, že nesouhlasíte, abyste přinesli zejména konkrétní protiargumenty.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz