Komentovat Naše školní kuchyně byla otevřena k 1.9.1982. Jsem zde od prvopočátku vzniku kuchyně. Když jsem nastoupila do funkce vedoucí, tak se zde stavělo, takže znám každou vystavěnou zeď. Se mnou nastupoval kolektiv pracovnic, které jsem neznala a ony mne. Nikdy bych si nepomyslela, že tu zůstaneme až do dnešní doby. Díky za to, že tento kolektiv mám. Je na něj stoprocentní spolehnutí ve všem, co nás kdy potkalo. Nastupovaly jsme mladé, plné elánu a nadšení do nové práce. Dětí bylo mnoho, vařily jsme 1200 obědů, směnovalo se, děti měly vyučování ranní a odpolední. Do toho jsme zajišťovaly vývoz stravy do školy, která se dostavovala, takže nás bylo asi 18 zaměstnanců. Nebylo to vůbec lehké, ale k našemu věku jsme to zvládaly velmi dobře. Tenkrát jsme vařily, abychom splňovaly tehdejší normy. Na trhu toho moc nebylo. V jídelních lístcích převládaly hlavně omáčky, hovězí, vepřová masa a celá kuřata. Měly jsme bourárnu masa, neboť v té době jatka vozila půl krávy nebo prasete. Z ovoce pouze jablka, švestky, meruňky nebo kubánské pomeranče. O banánech se nám snilo.
Vždy jsme přistupovaly k práci velmi zodpovědně a snažily jsme se dětem dát to nejlepší. Bohužel tyto děti vyrostly a mají zafixováno (dnes již třicátníci a starší), že jídlo ve školních kuchyních bylo hrozné. Mám ten názor, že na tu dobu a tehdejší trh potravin to nebylo tak strašné. Dnes chodí do školy jejich děti a je to samozřejmě o něčem jiném. Dnes můžeme vařit z čehokoliv, trh se od roku 1990 otevřel a výběr potravin začal stoupat k naší radosti.
Dnes když porovnám jídelní lístky minulé a dnešní mám radost. Jsou pestré a lákavé. Dodavatelé se přizpůsobili trhu a vycházejí v mnohém vstříc. A jak dnes sestavujeme jídelní lístky? Máme v Brně tu výhodu, že spolupracujeme s naší metodičkou Annou Packovou, která nás před lety požádala, abychom jí zasílaly receptury jídel, která jsou nová, neokoukaná a víme, že jsou kvalitní. A to dala vytisknout do školních kalendářů (už máme dva) a musím přiznat, že jsou tam výborné recepty. Tím se nám obohatil výběr jídel a zkvalitnilo se vaření. Naše kuchyně tyto recepty používá, samozřejmě i jiné receptury, takže dnešní výběr je velmi bohatý. A jsme znovu u kolektivu pracovnic. Pokud jsou v tomto ohledu pružné a neustále na sobě pracují, tak se to promítne v práci, a pak i v uznání dětí, rodičů a ostatních strávníků. Dnes vaříme pro 390 dětí, 45 zaměstnanců školy a 70 cizích strávníků. Máme zde i mnoho akcí i s mezinárodní účastí, pro které také vaříme, třeba v sobotu a v neděli.
V pondělí 26.3.2007 naši školu navštívila ministryně školství paní Dana Kuchtová. Děti ji provedly po celé škole, nevynechaly ani školní jídelnu a s radostí se chlubily, že mají dvě jídla na výběr. Samozřejmě, že je mnoho kuchyní, které vaří více jídel, ale potěšilo nás, že děti to berou jako výsadu.
Snažíme se splňovat spotřební koš, který je nastaven tak, aby děti dostaly všechny výživové normy. Není to snadné při vaření dvou jídel. Samozřejmě děti si vždy vyberou jídlo, které jim chutná. Jsou s tím problémy, neboť české děti milují česká jídla. Pokud zařadíme takzvaně „zdravou výživu“ úspěch je pramalý. Jsme Slované, takže bude dlouho trvat, než děti naučíme jíst brokolici, teplou přílohovou zeleninu, papriku a některé saláty. Milují svíčkovou na smetaně, rajčatovou omáčku, guláše, špagety apod. Z ryb maximálně smažené filé. Milují sladká jídla: vdolky, buchty, krupicovou nebo rýžovou kaši, bramborové šišky s mákem, buchtičky s vanilkovým krémem. Zařazujeme do jídelních lístků i suroviny, které většina rodičů nevaří běžně doma ve své kuchyni.
Například cizrnu (používáme ji jako polévku cizrnovou nebo zavářku, salát z čínského zelí s cizrnou). Pohanku přidáváme jako zavářku do polévky bramborové, z jáhel připravujeme kapání do polévky. Místo běžného sirupu do čajů přidáváme rejovit se selemem, juwicit, recevit s vitamínem C, fluorevit s flórem. Když je na trhu echinacea, tak ji také přidáváme do čaje. Vybíráme instantní mléčné nápoje, kde je více vápníku a podobně. Těchto výrobků je celá řada, mnoho kuchyní o nich ví, a také je používá. Dnes nic nového pod sluncem.
Jídelní lístky máme vyvěšeny v jídelně, kde se strávníci informují, co vaříme. Také jsou k dispozici ve školní družině, kde vychovatelky pomáhají menším dětem s výběrem jídla, neboť některé děti trpí různými alergiemi na určité potraviny. Tato spolupráce s vychovatelkami je pro nás velkým pomocníkem a je na vysoké úrovni.
Pro rodiče jsou jídelní lístky vyvěšeny ve vestibulu školy a k nahlédnutí také na internetových stránkách naší školy. Tuto službu poskytujeme od roku 2006 a stala se oblíbenou stránkou pro děti, rodiče i přátele školy. Píší tam své názory, přání a pozdravy. Je to nová forma komunikace. Pro naší kuchyni jsou tyto řádky velkým přínosem.
Už několik let funguje u nás ve škole dětský parlament, kde děti vyslovují své názory na dění ve škole, ale i na školní kuchyni. Každý měsíc se setkáváme ve stravovací komisi, kde děti vyslovují svá přání a výtky. Musím podotknout, že naše děti pochválit moc neumí. Jestli to nese tato doba nevím. To víte, že by chtěly pizzu, hranolky každý den. Nápoje jsou málo, nebo moc sladké, toho či onoho bylo málo nebo naopak moc. Musíte umět číst mezi řádky, vysvětlovat, co můžeme splnit a co ne. Pro mne je to výborná škola, nezakrníte i kdyby jste chtěli, jste stále ve střehu a uvažujete, co zařadit do jídelního lístku, aby jste dětem udělali radost a přitom splňovaly tak náročné výživové normy.
U své profese jsem od roku 1978, takže můžu říci, že jsem mazák, ale z druhé strany se člověk musí stále učit a nebát se komunikace s dětmi, rodiči, učiteli. Být připraven na kritiku a hlavně nestrkat hlavu do písku a myslet si, že jsme dokonalí. Dnes jsme kolektiv padesátnic, vaříme s láskou, prožily jsme zde 25 let života dobrého i špatného. Děti jsou naše, a jak je naučíme zásadám zdravé výživy, tak se nám to vrátí.
S pozdravem
Irena Dostálová, vedoucí školní kuchyně Pavlovská 16, Brno
Diskuze