Komentovat Školní jídelny zažívají opravdu horké jaro. Sotva se jakžtakž vypořádaly s předpisy o zavedení systému kritických bodů, již se na obzoru objevila nová hrozba – zákon č. 235/2004 o DPH. Dosud se tato daň týkala buď těch největších školních jídelen (většinou soukromých), anebo závodních jídelen, které byly součástí výrobních firem, příp. jídelen vedených podnikateli. Již první seznámení se zákonem o DPH však přineslo otázku, zda se tato daň nebude ve větší míře týkat i jídelen školních.
Princip DPH
Plátce DPH nakupuje suroviny v cenách zatížených daní (vstup) a prodává své produkty či služby také v cenách obsahujících daň (výstup). Na konci období sečte daně na výstupu a od nich odečte daně na vstupu. Rozdíl odvede do státní pokladny. Plátce DPH musí lépe vybírat dodavatele (nakupovat od neplátce je nevýhodné), vede rozsáhlejší administrativu (tržby i náklady musí dělit na tzv. základy a DPH), musí sledovat, do jaké sazby DPH zboží, produkt, službu zařadí a musí podávat přiznání k DPH.
Jestliže subjekt nakupuje ve snížené sazbě DPH (5 %) a prodává v základní sazbě (19 %), pak odváděná daň bude dosti vysoká. Když prodává i nakupuje převážně ve stejné sazbě daně, pak se vlastně zdaňuje jen to, co si k ceně přidá, tedy jím přidaná hodnota. Zajímavý případ může nastat, když subjekt nakupuje v základní sazbě a prodává ve snížené sazbě. Tehdy může dojít k případu, kdy rozdíl daní na výstupu a vstupu je záporný a FÚ musí subjektu dokonce peníze vrátit. Proto plátcovství DPH může být pro určité subjekty dokonce výhodné.
Jídelna – plátce DPH?
Kdy se jídelna musí stát plátcem DPH? Odpověď nám dává par. 5 a 6 zákona o DPH:
§ 5
Osoby povinné k dani
(1) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.
(2) Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu6) nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu.7)
(3) Stát, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu (dále jen „veřejnoprávní subjekt“), se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za to přijímají úhradu. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, anebo vykonává-li veřejnoprávní subjekt rovněž ekonomickou činnost podle odstavce 2, považuje se, pokud jde o tento výkon nebo o ekonomickou činnost, za osobu povinnou k dani. Osobou povinnou k dani se pro účely registrace plátce rozumí účetní jednotka veřejnoprávního subjektu.
(4) Veřejnoprávní subjekt se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3.
V příloze 3 je mj. zařazena činnost:
Služby prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen uvedené v kódu SKP 55.
§ 6
Osoby osvobozené od uplatňování daně
(1) Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94).
(2) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u osob, které mají povinnost vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, nebo příjmy za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u ostatních osob. Do obratu se také zahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56, které nejsou příležitostnou činností osoby povinné k dani, a výnosy nebo příjmy z finančních činností a pojišťovacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 a 55, které nejsou příležitostnou nebo doplňkovou činností osoby povinné k dani. Do obratu se nezahrnují výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku. Obratem veřejnoprávního subjektu se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou.
Z těchto paragrafů vyplývá, že školní jídelnu zařazenou do sítě škol je možno považovat za veřejnoprávní subjekt, který může ale nemusí být plátcem DPH. Výroba a podávání jídel ve školní jídelně je ekonomickou činností jídelny. Povinnost platit DPH vznikne, jestliže její obrat za 12 měsíců přesáhne 1 mil Kč. Zdálo by se tedy, že obrat 1 mil Kč ročně je pro mnoho jídelen reálný a že se tedy DPH nevyhnou.
Stravování dětí – osvobozeno
V zákoně o DPH je však paragraf 61, který některé činnosti osvobozuje od DPH, např. v odst. b) a f).
§ 61
Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
b) poskytnutí služeb a dodání zboží veřejnoprávními subjekty nebo dobročinnými organizacemi, pokud tyto služby nebo zboží úzce souvisejí s ochranou dětí a mládeže,
f) poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen b), c), d) a e) a podle § 57, 58 a 59 za podmínky, že toto osvobození od daně není způsobilé narušit hospodářskou soutěž a poskytování služeb a dodání zboží je těmito osobami prováděno výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny
Pokud tedy podává ŠJ jídla pouze pro děti, nebude osobou povinnou k dani. Podává-li ale jídla i dalším osobám, učitelům a zaměstnancům, pak osobou povinnou k dani bude a musí z těchto činností sledovat obrat.
Co je to obrat?
Co vše se bude jídelně počítat do obratu? Na to dává odpověď dokument Ministerstva financí „Informace pro kraje a obce k dani z přidané hodnoty“, zveřejněná na http://www.mfcr.cz.
Pro účely registrace je podstatná definice obratu veřejnoprávního subjektu uvedená v ustanovení § 6 odst. 2, tj. že obratem veřejnoprávního subjektu se pro účely DPH rozumí výnosy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou, tzn. že výnosy za výkon veřejné správy a za plnění osvobozená od daně se do uvedeného limitu nezapočítávají a rovněž se do tohoto limitu nezahrnují částky, které nejsou v souladu s platnými účetními postupy účtovány do výnosů (veřejnoprávní subjekt o nich účtuje na zúčtovacích vztazích).
Tzn. že do obratu se bude počítat stravování občanů, firem, důchodců, nikoli dětí a mládeže (je osvobozeno). Zatím není jasné, jak budou FU posuzovat stravování žáků jiných škol. Některé FU jsou toho názoru, že ŠJ – samostatný subjekt je zřízena právě za účelem stravování žáků (a je jedno z jakých škol) a proto by se obrat z této činnosti neměl počítat. Zde bude dosti záležet na zřizovací listině, na účelu, proč byl tento subjekt zřízen.
Pokud se stravování žáků jiných škol bude považovat za osvobozené, pak si mnoho jídelen skutečně oddechne, protože jejich další doplňková činnost je jen malého rozsahu a DPH z ní nehrozí.
Pozor ovšem na to, že mnoho jídelen je součástí škol. Obrat se stanovuje u celého subjektu. Jestliže škola má ještě jinou hospodářskou činnost (pronájmy místností, tělocvičen, ubytování aj.), pak se může stát, že součet obratu jídelny a dalších činností bude větší než hranice 1 mil Kč.
Obrat se začíná sledovat až od 1.5.2004, k obratu předtím se nepřihlíží. Obrat se počítá za 12 předchozích měsíců, plátcem se jídelna stane až 3 měsíce poté, co překročí obrat.
Jak se registrovat k DPH
Tímto problémem se zabývá par. 94 zákona o DPH:
§ 94
Plátci
(1) Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci.
Srozumitelný návod, co dělat, jestliže subjekt překročí hranici obratu, dává již zmíněný pokyn Ministerstva financí „Informace pro kraje a obce k dani z přidané hodnoty“, zveřejněný na http://www.mfcr.cz.
Plátcem se stává podle § 94 od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Přihlášku k registraci je povinna podle § 95 předložit místně příslušnému správci daně do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit.
Pokud osoba povinná k dani nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci a je povinna podle § 98 uhradit správci daně částku ve výši 10% z celkových příjmů nebo výnosů od data, kdy se měla stát plátcem, do data, kdy se stala plátcem na základě rozhodnutí správce daně.
Pro úplnost dodáváme, že stravovací služby jsou zařazeny do základní sazby daně 19 % (viz pokyn Ministerstva financí „Uplatňování DPH při poskytování stravovacích služeb od 1. 5. 2004“).
Závěr
Situace kolem DPH je v současné době poněkud nepřehledná, řada věcí se vyjasňuje. Sledujte www stránky Ministerstva financí (www.mfcr.cz), kde se denně objevují další pokyny a výklady a odkud jsme také čerpali informace pro tento článek.
Máte-li pocit, že by se vás placení DPH mohlo týkat, zůstaňte v klidu. Zabývejte se spíše řešením systému kritických bodů a sledujte obrat. Ve spolupráci se svým zřizovatelem a finančním úřadem si vyjasněte, jaké tržby se vám budou počítá do obratu. Jestliže budete vidět, že hrozí překročení hranice obratu, pak se začněte s oblastí DPH seznamovat a do 15 dnů po překročení podejte přihlášku.
Máte tedy možná ještě několik měsíců čas…
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím zpravodajství portálu Jídelny.cz
Diskuze