Komentovat Na podzim 2008 jsme vás po mnoho týdnů průběžně informovali o průběhu epidemie žloutenky (VHA). Navzdory množství dalších zpráv v různých médiích byl o toto naše zpravodajství poměrně dost velký zájem. V listopadu epidemie odezněla a začátkem prosince ukončil Hlavní hygienik i poskytování průběžných zpráv o počtech nových případů onemocnění žloutenkou.
Jak ovšem hygienici upozorňují, epidemie sice skončila, ale zvýšený počet onemocnění touto nákazou trvá dál.
Např. krajská epidemioložka JmK MUDr. Renata Vaverková uvádí: Zatímco v předchozích letech (tj. do r. 2007) se na Jižní Moravě vyskytlo průměrně 10 případů za rok – a většinou se jednalo o onemocnění zavlečená z oblíbených zahraničních destinací (Egypt, Tunisko apod.), v r. 2008 stoupnul počet případů na 54, kdy největší nárůst byl zaznamenán v posledním čtvrtletí roku a většina nemocných se nakazila v ČR. Tento trend pokračuje i nadále, od Nového roku k 26.1.2009 máme hlášeno 10 nových případů.
Bylo by proto chybou opatření proti šíření této nákazy podceňovat a zapomenout na některé dobré návyky či zkušenosti, které jídelny v období vrcholící epidemie získaly. Zejména na mnohokrát opakované základní pravidlo boje proti žloutence, které zní: Myjte si ruce. To ostatně má svůj význam i při prevenci řady dalších nemocí, např. nastupujících kapénkových respiračních infekcí.
Na prahu chřipkové epidemie
Epidemie žloutenky je tedy za námi, ale na obzoru je epidemie další, tentokrát akutních respiračních infekcí a chřipky. Podle zveřejněných zpráv Hlavního hygienika a informací z některých KHS je zatím počet onemocnění pod hranicí epidemie, ale prudký nárůst těchto nemocnění v posledních týdnech opravňuje k předpovědi, že chřipka udeří plnou silou v průběhu 14 dnů. Výrazný je zejména nárůst těchto onemocnění u dětí, který činí až několik desítek procent.
Odhady začátku chřipkové epidemie jsou potvrzovány i sledováním šíření chřipky v západní Evropě. Podle zprávy Hlavního hygienika ČR jsou některé státy již za epidemickým vrcholem (např. Portugalsko i Španělsko). Prakticky ve všech západoevropských státech je evidován vzestup počtu pacientů s chřipkovým onemocněním, někde dokonce neobyčejně velký (Norsko). V podstatě celá západní Evropa je ve fázi plošné epidemie.
Aktuální sdělení Hlavního hygienika říká, že v týdnu 19.-25.1.2009 se počty nemocných s akutní respirační infekcí v porovnání s minulým týdnem zvýšily o 23%, nemocnost dosáhla 1505 případů na 100 000 obyvatel. K nejvyššímu vzestupu nemocnosti došlo u školáků (6-14 let) a to o 39%.
Chřipka a jídelny
Chřipkové viry se přenáší kapénkami vzduchem, do organismu vnikají dýchacími cestami. Podle MUDr. Vaverkové je např. velká pravděpodobnost nákazy ve frontách strávníků školních jídelen před výdejním okénkem, kde se mísí zdraví a nemocní jedinci. Kuchařky se nemusí obávat, že by k nákaze chřipkou mohlo dojít prostřednictvím vydávaného jídla.
Očkování proti chřipce
Letošní chřipka je způsobena viry skupiny A. Poslední léta se šířila chřipka typu B, tzn. že lidé, kteří ji prodělali a získali vůči ní obranyschopnost, nemají letos účinné protilátky. Jako účinná obrana proti chřipce se považuje očkování. Nová očkovací látka proti chřipce se speciálně vyvíjí každý rok podle převažujících virů chřipky kolujících v populaci a zachycených v síti virologických laboratoří celého světa. Proto očkovací látka chrání především před těmito konkrétními typy virů. Potěšující zpráva je, že očkovací látka, která se nyní používá, je účinná proti kmenům virů, které se nyní šíří. Na tiskové konferenci KHS v Brně uvedl její ředitel MUDr. Mareček, že účinnost očkování proti chřipce činí 80-90%. Nedoporučuje se již nechat se očkovat právě nyní, protože imunita se získává přibližně 14 dnů a to již může být pozdě.
Víte, jak vzniklo slovo chřipka?
Www stránky Chřipka.cz uvádí, že slovo „chřipka“ má pravděpodobně svůj původ ve staročeském slově „chřípěti“, které označovalo chraptění nebo sípání. Zajímavý je i další osud slova. Ruská podoba základu „chrip“ byla přibližně v 18. století přejata do francouzštiny a němčiny. Vzniklo označení „grippe“. Odtud se slovo vrátilo zpět do ruštiny a polštiny. Dnes v ruštině najdete slovo „grip“ a v polštině „grypa“. Ve většině ostatních evropských jazyků je chřipka označována jako „influenza“. Tento název vychází z latinského označení „influere“ – vtékat, vlévat se. Souvislost chřipky a „tečení“ si lze vysvětlovat jakoby rozlévající se epidemií.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze