Evropská komise se zabývá školním stravováním

Nárůst obezity je patrný nejen v naší zemi, ale prakticky ve všech státech Evropské unie. Evropská komise proto pověřila své výzkumné středisko (JRC), aby sestavilo a zveřejnilo souhrnnou zprávu o hlavních principech, jimiž se řídí školní stravování v 28 členských zemích EU, Norsku a Švýcarsku.

Zpráva je jen východiskem

Zpráva by měla být východiskem pro další celoevropské aktivity zamezující nárůstu obezity. Komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová upřesňuje: „Tato zpráva představuje solidní základ, na němž mohou evropští politici, vychovatelé a vědci zkoumat možné souvislosti mezi politikami školního stravování a veřejným zdravím a hodnotit účinnost propagace zdravých stravovacích návyků.“

Tonio Borg, komisař odpovědný za oblast zdraví, k tomu uvedl: „Téměř každé třetí dítě v Evropě má nadváhu nebo je obézní, a je tak v nebezpečí rozvinutí řady onemocnění, jimž lze předcházet, včetně cukrovky 2. typu. Školy jsou naším důležitým partnerem v úsilí o to, abychom dětem pomohli vytvořit si zdravé stravovací návyky, aby vyrůstaly zdravé, měly dobré výsledky ve škole a rozvinuly celý svůj potenciál. Toto první hodnocení politik školního stravování proto významným způsobem přispívá k našemu boji proti obezitě.“

Velké rozdíly mezi členskými zeměmi

Ze zprávy vyplývá, že evropské země přikládají velkou váhu vlivu, jenž má školní stravování na zdraví dětí, jejich vývoj a studijní výsledky. Ve všech zkoumaných zemích (28 členských států EU, Norsko a Švýcarsko) existují pokyny pro stravování ve školách. Významně se však liší. Někdy to jsou dobrovolně dodržované pokyny, týkající se například nabízených jídel nebo velikosti porcí, jindy úplné zákazy, pokud jde třeba o prodej některých potravin, prodejní automaty a nápoje slazené cukrem.

Návaznost na evropské programy a dokumenty

Zpráva zmiňuje některé všeobecné evropské programy a dokumenty na podporu zdraví, jako např. Akční plán EU pro boj s dětskou obezitou 2011-2020 nebo Strategii EU týkající se výživy, nadváhy a obezity pro rok 2007.

Patří sem i dokument Dvanáct bodů pro zdravé stravování dětí a dospívajících. Významné místo v tomto přehledu má každodenní spotřeba ovoce a zeleniny. Doporučují se mléka a mléčné výrobky s nižším obsahem tuku, z mas drůbež, ryby nebo libové maso. Všechny další produkty by měly mít nízký obsah cukru a soli. Děti by měly být poučeny o zásadách manipulace s potravinami a přípravy jídel.

Některé informace uvedené ve zprávě

• Hlavním cílem školního stravování, který sdílí většina zemí, je zlepšit výživu dětí, naučit je zdravému stravování a životosprávě a snížit výskyt dětské obezity nebo jí předcházet.
• Přes 90 % zemí má stravovací normy, které mají zajistit vyvážené jídelníčky. Následují pokyny pro velikost porcí (76 %) a normy týkající se nutričních hodnot pro obědy (65 %).
• Nejběžnějšími parametry zahrnutými v normách pro obědy jsou příjem energie a tuku.
• Řada zemí má kromě stravovacích norem, které tvoří základ politiky školního stravování, také doporučení týkající provozů školního stravování, uzpůsobení místností, v nichž se jídla podávají, nebo školení personálu ŠJ.
• Přibližně 2/3 zemí specifikují požadavky na školení personálu jídelen. (Mezi nimi není Česká republika).
• Velmi běžná jsou omezení nebo doporučení související s dostupností nápojů (65–82 %), přičemž většina zemí podporuje volný přístup k čerstvé pitné vodě a omezuje nebo zakazuje zejména limonády (slazené cukrem).
• Většina zemí omezuje sladkosti a ochucené snacky, přičemž některé je příležitostně povolují a jiné zcela zakazují.
• Pouze 26% zemí má ve svých normách zahrnuty zásady pro stravování obézních strávníků.
• Přibližně v polovině hodnocených zemí je omezena nabídka prodejních automatů. Opatření jsou různá, od doporučení zdravější nabídky potravin v prodejních automatech přes zákaz nezdravých potravin, které se v nich nabízejí, až po úplný zákaz instalace prodejních automatů ve školních budovách. (Česká republika mezi těmito zeměmi není.)
• Běžnou praxí je i omezení prodeje nezdravých potravin, mnoho zemí také omezuje reklamu potravin ve školách.

Zpráva je doplněna řadou tabulek, které podrobně uvádějí, jak jsou jednotlivá doporučení, principy a parametry nastaveny v jednotlivých zkoumaných zemích.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz