Přeskočit na obsah

Inspirujte se, jak neplýtvat potravinami

Rádi byste své strávníky upozornili na téma plýtvání nebo objevili možnosti, jak zamezit zbytečnému vzniku potravinového odpadu v kuchyni, a nevíte přesně jak na to?

Autor: Zdenka Macháčková
je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Nechte se inspirovat činností těch, kteří se neúměrné spotřebě a plýtvání věnují už nějakou dobu a mají dobré nápady, které můžete využít. Nebojte se, že by šlo o skupiny zatvrzelých aktivistů. Většinou mají neotřelé nápady a smysl pro humor.

Menu pro změnu

Jídlem, jeho spotřebou a zbytečným plýtváním se zabývá mezinárodní projekt Menu pro změnu, který do českých škol a školek míří prostřednictvím programu Ekoškola. Celý projekt obsahuje řadu témat, která se vážou k zodpovědné spotřebě potravin, například zařazování sezónních a místních potravin, fair-trade potraviny, palmový olej, plýtvání, nadměrné používání průmyslově zpracovaných potravin. Pro zájemce je na internetových stránkách projektu k dispozici ke stažení mnoho zajímavých a užitečných materiálů – plakátů, grafů, metodických pomůcek, které stačí vytisknout a vyvěsit třeba v jídelně na nástěnce.

Zachraň jídlo

Zájmový spolek Zachraň jídlo sídlí v Praze a vznikl v roce 2013 jako setkání přátel, kterým nebylo lhostejné plýtvání potravinami. Rozhodli se na toto téma upozorňovat veřejnost a od doby svého vzniku uspořádali několik akcí (Hostina pro tisíc, Křivá polévka) a průběžně vedou různé kampaně a projekty. Zaměřují se mimo jiné i na žáky a studenty škol. Na jaře 2017 rozjeli pilotní část projektu Mluvme o plýtvání jídlem na základních školách. V listopadu 2017 uspořádali na jedné ze sociálních sítí osvětově soutěžní kampaň pod názvem Vyliž to. Cílila zejména na mladou generaci: její účastníci měli zaslat fotografii prázdného (vylízaného) talíře po jídle a připojit se tak k myšlence omezení plýtvání jídla. V souvislosti se soutěží byl vydán vtipný leták, který je nadčasový a můžete ho s klidem použít i nyní. Ne že by snad vaši strávníci měli talíře doslova vylizovat, ale prázdný talíř bez nedojedených zbytků je přece tou nejlepší odměnou každého kuchaře.

Nejsem plýtvák

Pod názvem Nejsem plýtvák vedl před dvěma lety kampaň proti plýtvání potravinami Český rozhlas Radiožurnál. Pravidelnými rozhlasovými relacemi se tehdy inspirovali například učitelé ze základní školy v Tišnově u Brna a téma plýtvání zařadily do vyučovacích hodin. V matematice třeba žáci propočítávali, kolik kilogramů jídla se vyhodí každý den ve školní jídelně, v hodinách výtvarné výchovy malovali „plýtváky“. V první třídě se děti společně pustily do přípravy svačiny, aby samy zjistily, kolik taková svačinka stojí peněz i práce. Na internetových stránkách této již ukončené kampaně je dosud řada článků, které se mohou stát pomůckou i pro vás.

Miluji jídlo, neplýtvám

Před několika dny přišla s výzvou Miluji jídlo, neplýtvám také občanská iniciativa Skutečně zdravá škola. Vyzývá v ní základní a střední školy, aby zamezily plýtvání s jídlem a postupně snížily množství odpadu ve školních jídelnách. Na internetových stránkách byl uveřejněn postup, který by jim měl na této cestě pomoci. Jako první krok radí provést osvětu mezi žáky, a to ve spolupráci s učiteli. K tomu byla vypracována sada metodických textů, které o tématu pojednávají s ohledem na různý věk dětí. Projekt předpokládá, že v něm budou hledat společné řešení žáci, učitelé i kuchařky.

Budete omezovat plýtvání?

O nezodpovědném plýtvání potravinami a jídlem se v současné době píše a mluví stále častěji. Na některých místech se již pohnuly stojaté vody: Některé supermarkety již prodávají zeleninu a ovoce, které svým vzhledem nesplňují požadavky na ideál krásy. Skupiny dobrovolníků chodí paběrkovat na pole plodiny, které dříve končily jen zbytečně zaorané. Vznikly potravinové banky a každoroční potravinová sbírka. Také ve školních jídelnách se určitě dají najít možnosti, jak na plýtvání upozornit a některé postupy zařadit do každodenní práce. Půjdete do toho?

Zdenka Macháčková – ředitelka Školní jídelny v Chlumci nad Cidlinou

Autor: Zdenka Macháčková
je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: tristanka

    Rozežranost
    Když jsme u nás pořádali besedu o stravování a školní jídelně(provoz, spotřební koš, zbytky atd.), přišli jen rodiče dětí, kteří v devadesáti procentech vše sní, protože jsou naučeni z domova…bylo to cca 3,5% z počtu rodičů!! Rodiče nezajímá, zda děti jí, je jim to jedno, oni jim oběd zaplatí a tím to končí..a my nemůžeme ani dítěti říct, aby ochutnalo, nebo snědlo alespoň něco..takže se běžně vracejí netknuté talíře plné jídla..ať mi to zkusí někdo vyvrátit…vše je to jen o neskutečné rozežranosti generace dětí…o to hůř, že jednou by se o nás měli starat a živit nás…dost dobře si to nedokážu představit..svět se v ř.. obrací(sama jako rodič vím, že je NUTNÉ dítě přinutit, aby jedlo!! A mluvit s ním o tom, co jídlo je, jak vzniká a hlavnĚ, že to není samozřejmé, že žijeme v takové hojnosti) ALE ŠKOLNÍ JÍDELNA NIKDY RODIČE NENAHRADÍ…NIKDY!!!

  • Autor: Sartuna

    mlsné děti
    Bohužel musím souhlasit s předchozím příspěvkem. Děti jsou opravdu mlsné a do jídelny chodí jen na procházku. My dospělí si pochutnáme, ale děti vyhazují někdy i netknuté porce. Také si myslím, že základ má být v rodině, školní jídelna stravovací návyky dětí moc nezmění.

  • Autor: rohlik

    skutečně zdravá škola
    Předchozí příspěvky jsou samozřejmě pravdivé, ale chci se vyjádřit k projektu Skutečně zdravá škola, na kterou je v článku odkaz. Sleduji jednu školní jídelnu, která se chlubí tímto názvem, byla i zařazena v soutěži o nejlepší školní oběd. V jejich jídelníčku pro MŠ jsou jídla jako pomazánka tvarůžková, tvarohová s brynzou, fazolový guláš se zelím a masem, rizoto s rybího filé, čočkové ragú se špagetami, rybí filé v zakysané smetaně atd.atd.Myslíte si, že tady se potravinami neplýtvá? Neni lepší dětem uvařit normálně? Než vymýšlet pekelné kombinace a vážit zbytky od oběda. Sestavovat tabulky a hlavně, někdo tyto projekty, které jsou v článku musel zaplatit. Neni spíše toto plýtvání? Nemyslím sice potravinami, ale časem a penězi.Přeji hezký den

    • Autor: Valentýna

      Zaujal mne Váš názor na vaření. Můžete specifikovat, co to je „VAŘIT NORMÁLNĚ“? Děkuji

    • Autor: Pavel Ludvík

      Nevidím jednoduchou souvislost mezi uvedenými jídly, plýtváním a Skutečně zdravou školou.
      a) SZŠ působí v řadě alternativních škol, kde jsou velmi alternativně stravující se rodiče, kteří k podobné stravě děti cíleně vychovávají
      b) Mám osobně zjištěno, že některé jídelny v  SZŠ nějakou dobu byly, leccos se tam naučily, dnes se k ní už nehlásí, ale stránky projektu je stále započítávají! Totéž platí o Zdravé školní jídelně.
      c) Uvedená jídla nemusí být známkou plýtvání. Jde spíš o to, na co jsou děti naučeny, a také vím, že některá uvedená jídla se ve více jídelnách bez problémů podávají.

      • Autor: Majja

        Otázkou zůstavá, zda tato jídla jsou i konzumována.:-(….Je rozdíl „krmit“ 100 dětí v MŠ 400 dětí smíšenýxh od 6ti do 25 let…..Ty starší ani nedonutíte si jídlo vzít, natož pak sníst…Dokážete mi opak?

  • Autor: rohlik

    vařit normálně
    Můj názor je, že dítěti obyčejný knedlík s omáčkou jednou za 14 dnů nic neudělá. Proč se stále máme snažit přidávat do knedlíků cizrnovou mouku, pohanku, pukance atd. Proč bramborovou kaši nastavovat např. hráškem, mrkví atd. Proč na špagety dělat omáčku z čočky? Jsem vedoucí jídelny 12 let, v naší jídelně se také snažíme používat bulgur, kuskus, vymýšlet nové recepty, hledat na internetu nová jídla, suroviny. Myslím si, že ale za každou cenu, do každého jídla cpát něco, s nadsázkou super zdravého se nemusí. Přeji hezký den

    • Autor: Valentýna

      Domnívám se, že je fajn nabídnout dětem alternativu. Proč mají jíst „obyčejný knedlík“ s omáčkou, když mohou jíst neobyčejný knedlík s celozrnnou moukou, který jim přinese více cenných látek než jen bílá mouka. Tam, kde to jde (jsou dvě jídla na výběr), tak jim zkuste dát vybrat obyčejný oběd na jedničku a neobyčejný na dvojku. Budete možná překvapeni, kolik dětí už chce jíst zdravě, protože to znají z domova. Nejde o to „cpát něco zdravého“ do každého jídla, ale spíš postupně opustit ta nezdravá na úkor zdravých. Třeba místo müsli tyčky s jogurtovou polevou nabídnout mrkev. Jasně, že si každý nevezme. Ale někdo ano, a příště jich bude víc …

      • Autor: rohlik

        Stravuji MŠ, kde děti přicházejí v 6 hodin a některé odcházejí v 16.00. Výběr jídel pochopíte, že není možný. Pro mě je priorita tyto děti nasytit. Chápu, pokud můžete dát tato jídla na dvojku a zkoušet. Myslím, že je rozdíl i v tom, jak staré děti se stravují, pokud máte 6 leté dítě a 15 letou slečnu, tak jejich pohled na stravování je určitě rozdílný a tato slečna si vybere zdravější formu. Nedávno jsem dělala anketu, jaká jídla jsou nejpopulárnější ve školní jídelně, byla to klasika. Přeji hezký den

  • Autor: maticni

    plýtvání
    Dokud bude striktní povinnost dodržovat spotřební koš do 0,01% sledovaný kontrolními orgány, bude se plýtvat stále. Cpeme do dětí všechny komodity SK, hlavně že máme minimálně 75% – bez ohledu na to, jestli se to sní nebo vyhodí.

    • Autor: Majja

      Naprosto souhlasím- a ačkoli mi to zpočátku „trhalo srdce“, teď už to neprožívám, protože to stejně neovlivníme….A proto s klidem a bez pocitu „škody“ házíme kila a kila nesnědeného- rozvrtaného- jídla do zbytků……Hlavně, že je „zdravé a splňuje spotřební koš“…Jestli by opravdu nebylo lepší občas zařadit jednoduché a „nezdravé“ jídlo, které děti s chutí snědí….