Jak dosáhnout toho, aby děti jedly luštěniny

Luštěniny v naší kuchyni

Čím víc jsem přemýšlela o obsahu a zpracování celého tohoto námětu, tím víc jsem si připomínala svoje začátky v jídelně základní školy a bezmocnost, s jakou jsem se dívala na odnášené a vyhazované jídlo. Zelenina a luštěniny končily v odpadcích, děti odcházely bez oběda a já jsem to viděla jako zbytečně vyhozené peníze za potraviny. Kudy z toho ven, když v rodinách najdete podporu minimální a většina národa dává přednost smaženým jídlům, sladkostem a kdoví čemu ještě. Na luštěniny je nahlíženo s pohrdáním a zůstávají v těch domácích spížkách pěkně schované až vzadu… A možná právě to schovávání mě dovedlo k myšlence, že tohle by mohla být ta cesta, jak se pokusit prokousat celým problémem s konzumací luštěnin.

Začala jsem prozkoumávat trh a nacházela stále více výrobků s obsahem sójové mouky, cizrnové mouky, hrachové a sójové vločky aj… Zkrátka kdo hledá, najde, ale ještě nebylo zdaleka vyhráno, ještě není potravina v těle strávníka.

Výměna těsta

A tak jsem po dohodě s kuchařkami rozjela hru na schovávanou na plné obrátky. Bramborové těsto jsme vyměnily za bramborové těsto s cizrnou a s napětím čekaly na dobu obědů. Talíře se vracely beze zbytků, dokonce si děti chodily přidávat a ani dospěláci nešetřili chválou, cože to máme za dobré knedle – a to byla ta správná chvíle na odhalení cizrny a počátek vysvětlování, co to vlastně je. Ve výsledku jsme se dopracovali ke společnému názoru, že tyto knedlíky s přidanou cizrnou jsou lepší než ty obyčejné – kuchyň slavila první malý krůček k vysněnému vítězství konzumace luštěnin, spotřební koš však ještě nebyl naplněn. (Pro výpočet spotřebního koše používám pro těsto s cizrnou koeficient 0,1)

Chytře na další luštěniny

Na řadu přišla sója a již popisované pátrání na trhu s následnou otázkou, co se sójovým granulátem. Nedělní oběd mojí rodiny byla domácí sekaná a tak jsem tam ten luštěninový zázrak tenkrát přidala. Spokojenost mého manžela masožravce byla důkazem, že granulát budeme ve školní jídelně přidávat do mletých mas. (Koeficient je stejný jako u cizrnového těsta 0,1)

A hra na schovávanou pokračovala dál ve formě sójových a cizrnových vloček do polévek, použitím cizrnové mouky na přípravu domácích zavářek do polévky, či vhozením luštěniny do zeleninové polévky- tím se taky nedá nic pokazit.

Dnes už nepracuji v jídelně základní školy, přešla jsem k menším strávníkům, ale problémy se vyskytují i u těch našich mrňousků a tak se snažím zužitkovat svoje postřehy a zkušenosti z let minulých.

Spotřební koš v mateřské škole

Jen tak namátkou jsem si udělala přehled o tom, kolikrát zařadím luštěniny do jídelníčku, abych splnila spotřební koš, a měsíční průměr za rok 2012 mi vyšel 8. Pod tím číslem se schovávají např. čočková pomazánka, fazolový nebo čočkový eintopf, cizrnové halušky, mletá masa se sójovým granulátem, bramborové knedlíky ale i šišky s mákem připravené z bramborového těsta s cizrnou, nebo oblíbený bramborový guláš, do kterého namísto uzeniny přidáme mungo fazole.

Jako příklad uvedu měsíc duben 2012, kdy se konzumovala hlavní jídla s luštěninami:

– Cizrnové halušky se zelím
– Milánské špagety s přidaným sójovým granulátem
– Ruský biftek s přidaným sójovým granulátem
– Šišky s mákem, vyrobené z bramborového těsta s cizrnou
– Masové klopsy v rajské omáčce opět se sójovým granulátem
– Hrachová kaše s uzenou rolkou – uzené maso bylo mimořádně, jinak zařazuji vařené vejce
– Domácí sekaná a již zmiňovaný granulát
– Bramborové placky, bramborové těsto s cizrnou

Z polévek byla zařazena na jídelníček:

– Zeleninová se zelenou čočkou
– Čočková polévka
– Zeleninová se sójovými vločkami

A k ranní svačince kuchařky připravily pomazánku z červené čočky.

Za tento měsíc bylo vyrobeno celkem 4496 porcí jídel pro děti v kategorii 6 a 7 let. Vyjádřeno v %, spotřební koš byl naplněn na 121,32 % (tyto informace jsou z naší budovy Průběžná, kde bylo přihlášeno k docházce 112 dětí).

V tomto měsíci se však nebaštily jen luštěniny (i když to tak vypadá), ale na jídelníčku byl také kuskus se sýrem, vepřová roláda, maďarský guláš, kuře na paprice, rybí karbanátek pečený v troubě, zeleninové rizoto, přírodní roštěná, těstoviny zapečené s brokolicí, bratislavská plec, kuřecí řízek, vepřové na žampionech a špenátová kaše s vejcem. Z uvedených jídel je patrné, že luštěniny stačí opravdu „jen po troškách přidávat“ a spotřební koš se plní bez problémů.

Úprava a podávání luštěnin

Jsem toho názoru, že nezáleží na tom, jestli je strávník malý nebo velký, ale s jakým přístupem je mu jídlo podáváno a jak je samotný pokrm lákavý od pohledu.

Když na jídelníček napíši Budulínkova kašička, usměvavá kuchařka rozprostře na talíř hrachovou kaši a paní učitelka k tomu přidá komentář, že tohle opravdu Budulínek baštil, tak nám děti vylížou talíře a ještě se rozhlíží po přídavcích. Pokud ale fňukají už u výběru jídla na další den, následně na talíř přistane kopec něčeho od naštvaného kuchaře a uslyší nelichotivá slova o blafech, nemůžeme se divit, že oběd skončí v odpadcích.

Je to pořád nepřetržitá týmová práce vedoucí školní jídelny, kuchařek a pedagogů, aby dětem – ale i jejich rodičům vysvětlovali, že luštěniny jsou pro vývoj dítěte důležité. Nenechme se odradit neúspěchem prvním, ani patnáctým a zkoušejme to znovu a znovu a ještě jednou, i když jsme naštvaní a vyčerpaní.

Všichni dobře víme, jak je velmi jednoduché říci „U nás se to nejí, tohle bych nejedla ani za nic, tohle je blaf apod.“ Vyřknuté slovo z úst ani párem volů nevezmeš zpět – slýchávala jsem od svých prarodičů a měli pravdu. Zošklivit dítěti podávaný pokrm a vzápětí jej nutit do jeho jídla, to je to, co někdy jako dospěláci děláme. Mějme se proto na pozoru, co říkáme před dětmi a jak mluvíme o naší stravě.

Hra na schovávanou má svůj konec

Ta moje hra na schovávanou měla ve všech případech své ukončení. Vždycky jsem svým strávníkům řekla pravdu o jídle, které právě snědli a které jim téměř vždy chutnalo.

Co je zakryto tajemstvím, bývá přitažlivé a lákavé. Zvídavost lidstva se traduje od nepaměti, proč tedy zvědavosti nevyužít i ve stravování. Tato hra na schovávanou má i svůj půvab a kouzlo, které spočívá ve zjištění, že luštěniny chutnají….

Kolegyně a kolegové ze školních jídelen, nebojte se vrátit zpět k dětským hrám a zkuste to také, třeba v tomto školním roce.

Eva Kalvodová, vedoucí stravování v MŠ Jílové u Děčína