Přeskočit na obsah

Jak poznáme kvalitu? Potraviny pod lupou

Podle čeho poznáme, že jsme pro přípravu stravy vybrali skutečně kvalitní potravinu? Pročetli jsme nové odborné příručky, které se věnují nejen tomuto tématu, ale také odhalují mystifikace a hoaxy spojené s výživou. Nejdůležitější poznatky z nich jsme pro vás shrnuli na následujících řádcích.

Autor: Zdenka Macháčková
je vedoucí ŠJ ve Všestarech
Jak poznáme kvalitu? Potraviny pod lupou

Již od roku 2012 vydává Sdružení českých spotřebitelů ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro potraviny a za podpory Ministerstva zemědělství odborné publikace pod názvem „Jak poznáme kvalitu?“. Obsahu těch, co se mohou stravovacím provozům nejvíce hodit, jsme se věnovali v článcích v roce 20142018. Nedávno přibyly další zajímavé příručky a my vám opět přinášíme přehled užitečných informací, které v nich pracovníci školních jídelen mohou najít.

Desatero pohledů na výběr kvalitních potravin

Autoři publikace z roku 2021 předkládají čtenářům deset kritérií, podle kterých by si měli umět vybrat ze široké nabídky potravin ty nejkvalitnější. Hned v úvodu však upozorňují na fakt, že pojem kvalita je velmi relativní a každý má na kvalitní potraviny jiné požadavky. Zároveň vyzývají, že jen poučený spotřebitel se dokáže v nabídce orientovat a v případě potřeby i bránit. Regály obchodů jsou plné potravin domácích i z dovozu, vysoce i méně kvalitních, ale nejsme žádnou popelnicí Evropy. Podle údajů Globálního indexu potravinové bezpečnosti (dostupnost, kvalita a bezpečnost potravin) z roku 2021, který sestavuje týdeník The Economist, patří naší republice 5. místo na světě.

Při výběru potravin je důležité, aby spotřebitel porozuměl údajům, které musí být uvedené na obalu. Není to jenom název výrobku, ale také výživová a zdravotní tvrzení, údaje o trvanlivosti či původ potraviny. To jsou čtyři úvodní témata příručky. Pátým tématem jsou značky kvality. Těchto značek je však mnoho, některé jsou navíc spíše nedůvěryhodné, a tak autoři zmiňují jenom národní značku kvality KLASA (podléhá kontrole SZPI), značku Vyrobeno podle české cechovní normy a evropské značky Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení a Zaručená tradiční specialita.

Dalším kritériem při výběru je jistě vzhled a design obalu. Je jasné, že „obal prodává“. Především by měl být ale praktický, chránit obsah a být přijatelný pro zákazníka. Atraktivní obal neznamená automaticky kvalitní výrobek.

Cena potravin je dalším bodem příručky a pro mnoho spotřebitelů určitě jedním z hlavních hledisek při nákupu. K tomu se autoři vyjadřují takto: „I za nízkou cenu rozhodně musíme obdržet potravinu zdravotně nezávadnou, odpovídající všem platným předpisům, které se na ni vztahují.“ A dále: „Můžeme být zklamaní, pokud vybíráme podle nejnižší ceny. Ale zklamaný bude také bohužel ten z nás, kdo nezváží všechny aspekty při výběru potraviny a domnívá se, že za vysokou či i nejvyšší cenu získá tu nejvyšší kvalitu.“ K tomu není co dodat.

Další odstavce jsou věnovány nekalým obchodním praktikámkultuře a hygieně prodeje. Závěrečná kapitola je vlastně jakýmsi apelem na každého, aby při výběru potravin uplatňoval také zkušenost, srovnávání a edukaci – jenom vzdělávání a informovanost mohou při výběru kvalitních potravin opravdu pomoci.

Potraviny a výživa – stručný průvodce světem hoaxů a mystifikací

Cílem této publikace je upozornit spotřebitele na různé mýty, fámy, dezinformace, bludy a hoaxy o potravinách a výživě, které se dokážou šířit rychlostí blesku. Jak správně zmiňují autoři: „Informací je mnoho a je nutné si vybírat, naučit se rozlišovat mezi důležitým a méně důležitým, objektivním a subjektivním, a také pravdivým a nepravdivým – pokud o to vlastně stojíme.“ Příručka přináší vysvětlení jednotlivých pojmů i zamyšlením nad tím, kdo a proč takové dezinformace a poplašné zprávy vytváří a rozšiřuje. Některé mohou mít i povahu nekalé prodejní praktiky – klamání spotřebitele.

Kromě několika jednoduchých příkladů obsahuje publikace i seznam důvěryhodných internetových zdrojů, kde lze informace o potravinách bezpečně ověřit. V závěru publikace se nám dostává rady, že jenom aktivací kritického myšlení a ověřováním informací „se podaří odmítat vymyšlené koncepty, zažité představy nebo bohapusté žvanění. Jen takto se nenecháme zmanipulovat a nenaletíme na nesmysly, ať již jejich účel a motivace vzniku jsou jakékoliv.“ Není to nejjednodušší cesta, ale funguje.

Zdenka Macháčková – ředitelka Školní jídelny v Chlumci nad Cidlinou

Autor: Zdenka Macháčková
je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se