Školní jídelna v Dobříši při ZŠ na Komenského náměstí nepatří zdaleka k nejmenším, vaří pro několik škol různých typů. Stejně jako ostatní se potýká s různými obtížemi: platy, prostory, vybavení kuchyně, chutě strávníků… O tom, jak se je snaží řešit, hovoříme s vedoucí této jídelny, paní Bušíkovou.
Vaše kuchyně vaří pro více škol. Které to jsou?
Vaříme pro žáky a učitele ZŠ Komenského nám 35, dále pro žáky a pedagogy ZŠ speciální a praktické. Zde jsou stejné věkové kategorie jako u nás na ZŠ. Stravujeme žáky Gymnázia od primy po oktávu, tady jsou kategorie dvě, 11-14 let a 15 a více let, profesorský sbor Gymnázia a pedagogy ze ZUŠ. Rozvoz nemáme, všichni chodí obědvat do naší jídelny při základní škole.
Kolik obědů celkem uvaříte?
V současné době vaříme okolo 650 obědů denně. Ve věkové kategorii 7-10 let je to 234 obědů, v kategorii 11-14 let 216 obědů, 15 a více let 142 obědy. Dospělých je 36, cizí strávníci 13. Celkem je to asi 10 550 obědů za říjen. I se mnou je nás na to devět zaměstnanců. Z toho jedna pracovní síla chodí na poloviční úvazek.
Vaříte pro cizí, jsou to i obyvatelé vašeho města?
Ne, my pro veřejnost nevaříme. Kapacitu máme zcela naplněnou výše uvedenými strávníky. Cizí u nás představuje pouze soukromá mateřská anglická školka. Nepatří pod Ministerstvo školství. U nich nesledujeme spotřební koš a platí plnou cenu oběda. Vyšli jsme tak vstříc požadavku města. Tato školka nemá v současné době žádnou jinou možnost odběru obědů, které by vyhovovaly potřebám těchto malých strávníků. Původně obědy odebírali z jedné místní restaurace, což bylo pro ně pochopitelně nevyhovující.
Jak si vaši strávníci obědy objednávají?
Objednávají si přímo v jídelně. Máme objednávací místo na jeden den dopředu. Objednávat mohou i telefonicky do 14.15 hod. předchozího dne. Internetové objednávky zatím nepoužíváme, ale jsou v jednání. Musíme si počkat na finance.
Máte široké spektrum strávníků a navíc z různých škol. V čem je obsluha takového množství strávníků z různých škol složitější?
Hlavní potíž je v tom, že toto široké spektrum lidí, které se zde stravuje, má různé stravovací nároky. Týká se to hlavně strávníků ze středních škol a dospělých. Každá kategorie má jiné požadavky. My se snažíme skladbu jídelníčku vždy přizpůsobit tak, abychom plnili spotřební koš a zároveň bylo co nejméně připomínek ze strany strávníků. Co chutná dětem na nižších stupních, chutná méně dětem z gymnázia a dospělým a zase obráceně. Starší děti a dospělí mají jiné stravovací nároky a návyky, než mladší strávníci.
V čem jsou chutě středoškoláků odlišné od chutí dětí ze ZŠ?
Děti na prvním stupni odmítají zeleninu a zdravější výživu. Kdežto středoškoláci to preferují. Proto se snažíme, aby si z nabídky dvou chodů obědů, co jsme tady schopni technicky zajistit, mohli vybrat mladší i starší děti a samozřejmě i ostatní strávníci.
Slyšel jsem názor, že u menších dětí na ZŠ se nemůže moc experimentovat, zatímco středoškoláci snáší ty experimenty lépe.
To bych z naší zkušenosti neřekla. Pokud chceme otestovat nějaké nové jídlo, zařazujeme je většinou nejprve na oběd číslo dvě. Kdo má chuť a „odvahu“, může si vyzkoušet, jak toto jídlo chutná. Napoprvé to třeba nevyjde a nějakou dobu trvá, než si děti, jak menší, tak i ty větší, dokáží vybrat a posoudit, jestli jim nové jídlo chutná nebo ne. Potom si ho už objednávají pravidelně, pokud se objevuje na jídelníčku. A je celkem jedno, jestli jsou to děti větší nebo menší. Tento systém praktikujeme už delší dobu a opravdu se v praxi osvědčil.
Vaříte dvě jídla. Jaký máte poměr mezi klasickou jedničkou a tou dvojkou?
To záleží na skladbě jídla. Je to pro nás organizačně a technicky náročnější. Máme zde zastaralou kuchyň. Nemáme ani konvektomat, o který marně usilujeme již několik let. Neustále je nám připomínáno, že nejsou finance. Nemůžeme tedy naplánovat třeba jídla, která jsou obě „do trouby“. Organizačně bychom to nezvládli. Je to tedy jak kdy. Někdy je poměr téměř vyrovnaný, někdy je více dvojek, ale většinou vyhrají jedničky.
Vy jste neprošli žádnou větší rekonstrukcí kuchyně?
Bohužel ne. Rekonstrukce se dělat měla, ale potom vedení města rozhodlo jinak. Udělala se nejprve rekonstrukce kuchyně na vedlejší škole. Tady se o rekonstrukci kuchyně uvažuje už asi 15 let. Ale vždy to ztroskotá na financích. Zatím se provádí jen nejnutnější úpravy v rámci možností.
Zato máte pěkně upravenou jídelnu. Máte tam pevně přišroubované sety se sedačkami. Jakou to má výhodu?
Hlavně je v jídelně celkem klid. Děti nešoupou se židlemi, nevržou s nimi, nemusí se sundávat ze stolů, jako to bylo dříve. Musím si to jedině pochválit.


Za kolik vaříte?
Zatím jsme neuvažovali o tom, že bychom obědy zdražili, protože se do toho limitu vejdeme. Vaříme pro 1. stupeň za 21 Kč, 11-14 let 23 Kč, 15 a více let 26 Kč. Pro cizí strávníky vychází oběd i s provozními náklady na 45 Kč.
Dohodli jsme se s vedením školy, že až se projeví cenový dopad, tak bychom teprve potom podle nákladů zdražili. Nechceme zatím zdražovat zbytečně, protože nevíme, jak se situace bude dále vyvíjet.
Vaříte pro různé školy. Určitě mají různé rozvrhy a příchody dětí se nedají moc zkoordinovat. Bývají tady fronty?
Vydáváme od 11.30 do 14 hodin, a aby tu nebyly fronty, tomu se zabránit nedá. Jak chcete zkoordinovat rozvrhy čtyř škol? Frontám se bohužel neubráníme. Přednost však mají děti z družin naší základní školy, a děti, kterým by ujely autobusy, neboť hodně dětí dojíždí z okolních vesnic. Toto je upraveno v řádu školní jídelny.
Vaříte pro čtyři školy a měla byste tedy komunikovat se čtyřmi řediteli. Je to složitější?
Já bych neřekla. Co se týká komunikace s řediteli jednotlivých škol, tak tady nikdy nějaký zásadní problém nenastal. Vždy jsme se dokázali domluvit.
Setkáváte se s těmi řediteli občas na nějaké schůzce?
Ne, jsme nuceni řešit vše “po telefonu“. Bohužel! Určitě bych přivítala možnost si s každým ředitelem sednout a probrat potřebné věci, ale to je v dnešní době prakticky nemožné!
Jak komunikujete s rodiči, jak je informujete?
Buď na internetových stránkách anebo na vývěskách ve škole. Když se jedná o závažnější sdělení, domlouváme se s vedením jednotlivých škol a ty už to pak musí rodičům dát nějak na vědomí.
Jak s rodiči vycházíte?
S rodiči vycházím dobře. Vyskytnou se sice výjimky, ale vše se snažíme řešit v klidu a hlavně veškerá nedorozumění vysvětlit! Pokud má někdo nějaký problém nebo stížnost, týkající se provozu kuchyně, řeší se okamžitě s vedoucí kuchařkou nebo se mnou. Není možné řešit problém třeba 14 dní zpětně. Zatím se však žádné opravdu závažné problémy nevyskytly. Vše je to o komunikaci.
Je tady na škole žákovský parlament? Zabývá se i stravováním?
Ano, máme tady na škole žákovský parlament. Děti se zabývají i stravováním. Jejich požadavky a připomínky mi tlumočí ředitel školy. Oni sami sem za mnou nepřijdou.
Jaké mají připomínky?
Většinou ke skladbě jídelníčku. Občas si stěžují i na teplotu obědů. Kdo má problémy s teplotou oběda, personál kuchyně mu oběd ohřeje v mikrovlnné troubě. Jinak ani tady jsme nějaké závažnější problémy neřešili. Co se týká jídelníčku, snažíme se, abychom dodrželi spotřební koš. Zařazujeme pravidelně ryby, zeleninu, luštěniny… někomu to nechutná?! Tak bohužel. Buď se může odhlásit, nebo má na výběr druhý chod. Všichni mají možnost si vybrat.
Jak se vám daří plnit spotřební koš?
Většinou ho nenaplníme v ovoci, protože spousta dětí ho odmítá. Dělali jsme ovocné saláty, ale prošly jenom u větších dětí. Nechceme dávat ovoce, které potom najdeme poházené kolem školy. Zkoušíme to všelijak jinak. Třeba s ovocnými pitíčky a džusy nebo ovocnými tyčinkami. Občas se nám nepodaří naplnit luštěniny, ale to jak kdy. Jinak ryby, mléko a mléčné výrobky se nám vcelku daří plnit.
A co středoškoláci a mléko?
S tím problém nemáme, je tady vyhraněná skupina středoškoláků, kteří mléko vyžadují. Je na jídelníčku dvakrát do týdne. Spotřebujeme ho na výdej asi 24 l. Mléčné výrobky se snažíme dostat přímo „na talíř“ např. tatarská omáčka ze zakysané smetany, tzatziki apod. Dále pak těstoviny sypané tvarohem, buchty s tvarohem, žemlovku, koláče. Prostě podat mléčné výrobky tak, aby byly konzumovány a nikdo je nezahazoval ve škole a v jejím přilehlém okolí. Mléčné dezerty děláme málo. Děti si je mohou zakoupit ve škole v automatu na mléčné výrobky. Ve školní jídelně o ně už pochopitelně nestojí.
Jaké nápoje k obědům nabízíte?
Dáváme přednost nápojům bez chemických přísad, používáme hodně nápoje od firem, které garantují 50% podíl ovoce. Snažíme se nápoje, kde jsou chemické přísady, nepoužívat. Máme trojkomorový vířič, ale když se do něho nachystá pití, ne každému vyhovuje jeho sladkost. Takže jsme se nakonec dohodli tak, že v jedné komoře je čistá voda a každý si nápoj může rozředit, jak uzná za vhodné. Nabízíme po celou dobu oběda dva nápoje, čistou vodu a čaj. Samozřejmě v létě čaj neděláme, to zůstáváme u těchto studených nápojů, ale pokud teplota venku klesne, nabízíme po celou dobu i teplý čaj. V úterý a ve čtvrtek podáváme ještě mléko, buď ochucené, nebo samotné.

Jak se stavíte k nákupu potravin? Preferujete raději dražší kvalitní potraviny nebo se snažíte nakupovat co nejlevněji?
Ze zkušenosti vím, že je lepší nakupovat potraviny kvalitnější. Když např. nakoupíte těstoviny pro 650 obědů, které jsou sice za „dobrou cenu“, ale nemají potřebnou kvalitu a ve 14 hodin, kdy končíme výdej, se nám rozpadnou na kaši, to je o ničem. Raději koupíme těstoviny dražší, které nám vydrží vcelku až do konce výdeje. Vyhneme se tak i zbytečným nepříjemnostem a kritice, že kuchařky neumí pořádně uvařit ani těstoviny.
Diskuze