Přeskočit na obsah

Jsou dětské potraviny opravdu pro děti?

Na trhu se objevují potraviny, které mají ve svém názvu napsáno „dětský“ nebo „pro děti“. Jsou však tyto potraviny pro děti vhodné? Co musí splňovat potravina určená pro děti?

Autor: Zdenka Macháčková
je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Určitě se shodneme na tom, že všichni chceme pro naše děti jen to nejlepší. A to se týká také výběru vhodných potravin. Věřím, že jste už při objednávání potravin narazili na takové, které se honosí označením „pro děti“ nebo „dětské“. Splňují však tyto potraviny naše očekávání? Mají skutečně tak výjimečné vlastnosti, že jsou pro výživu dětí přínosem?

Co říká vyhláška

Na úvod by se hodila malá poznámka k právní úpravě týkající se potravin vhodných pro malé děti. Ta je zakotvena ve vyhlášce č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. Zde je uvedena charakteristika jednotlivých typů výživy s ohledem na věk dítěte (kojenci – do 12 měsíců, malé děti – od 1 roku do 3 let), její obsah a rozsah. Velká část je věnována informacím, které by měly nebo neměly být uvedeny na obalu. Potravinami vhodnými pro děti, které už oslavily 3. narozeniny, se však vyhláška vůbec nezabývá.

Podle uvedené vyhlášky podléhají potraviny určené dětem do 3 let přísnějším mikrobiologickým požadavkům a jsou pro ně stanoveny nižší limity na obsah pesticidů. Dále musí mít tyto potraviny nižší obsah soli i tuků, přičemž určité tuky se nesmějí používat vůbec. Podobným způsobem je upraveno také používání určitých typů sacharidů.

Je „dětské“ vhodné pro děti?

Jestliže je však potravina označena pouze např. „šunka pro děti“ nebo „dětské rybičky“, nemusí žádná omezení splňovat, i když bychom to jako spotřebitelé očekávali. Musí odpovídat pouze stejným požadavkům jako potraviny pro dospělé. Při pečlivějším čtení informací na obalu nebo při detailnějším testování se potom nejednou zjistí, že žádné zvláštní výhody pro dětský organismus nepřinášejí.

Dlouhodobě se nezávislému testování potravin u nás věnuje společnost dtest, která do svých zkoumání často zařazuje také potraviny určené dětem. Tak například v roce 2013 se v testu kvality šunek objevily i „dětské“ šunky. Zjištěné výsledky odhalily, že tyto šunky nejen že neměly nejvyšší obsah čisté svaloviny či byly vodnaté, ale dokonce výrobek Schneider Junior dušená šunka výběrová byl přesolený a svým obsahem soli zaujal 2. místo mezi všemi testovanými šunkami!

Nelichotivého výsledku dosáhla také Dětská hořčice Boneco v testování v roce 2014: měla nejvyšší obsah tuku a cukru, nejhorší senzorické vlastnosti (netypickou oranžovou barvu, výrazně sladkou chuť, škrobovitou konzistenci) a byla navíc mezi ostatními hořčicemi nejdražší.

Nepříjemná zjištění přinesly také letošní testy rybích prstů, které uskutečnila MF DNES. Zařadila do něj 14 výrobků, z toho 2 pro děti – Veselé rybičky značky Iglo a Vici Dinos Rybí burgery ve tvaru rybiček nebo dinosaurů. Státní veterinární ústav v Praze, který prováděl analýzy, zjistil v prvním výrobku fosfáty a ve druhém glutamáty. To jsou látky, které do potravin pro děti vůbec nepatří.

Čtěme informace na obalech

Tyto tři příklady jen dokládají, jak to někteří výrobci s potravinami „pro děti“ opravdu myslí. Je to pro ně hlavně marketinkový nástroj, jak přitáhnout k určitému výrobku pozornost a přimět zákazníky, aby za něj byli ochotni zaplatit vyšší cenu. Lákavý obal s líbivým obrázkem a přesvědčivým názvem neznamená, že se za tím bude vždy schovávat zdravá, výživná a chutná potravina. A tak nám, kteří jsme odpovědní za nákup potravin ve školních jídelnách, nezbývá nic jiného, než pečlivě číst informace na obalech.

Zdenka Macháčková je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Autor: Zdenka Macháčková
je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se