Přeskočit na obsah

Kdo platí školní obědy?

Vedoucím jídelen mluví do přípravy stravy nejen rodiče, ale také stát a zřizovatel. Mají na to právo? Jisté je, že všichni na oběd finančně přispívají, a tak chtějí do skladby jídelníčku zasahovat. Co vám tedy mohou určovat a co ne? Jak nakládat se státními a obecními dotacemi na stravu, co z nich můžete hradit?

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Vedoucí školních jídelen se nezřídka sekávají s rodiči, kteří tvrdí, že když platí za oběd (a podle jejich názoru vysokou částku), mají také právo na to, aby jídlo vypadalo podle jejich představ. Podobný názor má ovšem i stát, který se rovněž podílí na úhradě významné části nákladů na školní stravování. Důsledkem pak je například to, že jídelny musí dodržovat legislativně stanovené výživové normy. A podobně se někdy chová i zřizovatel, to když starosta nebo zastupitelstvo přikazuje vedoucí jídelny, jak má sestavovat jídelníček…

Materiálové náklady

Materiálové náklady (náklady na potraviny) hradí strávník, resp. jeho rodiče. Ve většině školních jídelen jsou stanoveny podle finančního normativu na jednotlivé skupiny strávníků, jehož rozpětí určuje vyhláška o školním stravování. Toto pravidlo platí podle § 5 zmíněné vyhlášky pouze pro zařízení školního stravování zřízená státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

Soukromé nebo církevní jídelny jsou tedy z něho vyňaty. Prakticky ale i v nich rodiče hradí nákup potravin, část těchto škol ovšem vybírá od rodičů ještě částku navíc, která je určena na pokrytí části provozních a někdy i mzdových a ostatních neinvestičních nákladů

V obou případech pokrývá příjem od rodičů náklady na oběd jen z části.

Provozní náklady

Další částkou přispívá na náklady oběda zřizovatel. Pro školy zřizované obcemi, kraji a svazky obcí, při tom platí zákon o rozpočtových pravidlech 250/2000 Sb., kde je v § 28 uvedeno, že zřizovatel poskytne své příspěvkové organizace příspěvek na zajištění jejího provozu. Pro školy církevní a soukromé to sice právními předpisy není upraveno, ale prakticky to platí také, protože jejich školní jídelny nemají jiné dostatečné příjmy, z kterých by náklady na provoz mohly hradit. Jejich zřizovatel nebo i samotná jídelna si na provoz musí vydělat jinou hospodářskou činností, nebo žádat o dotaci město/obec, příp. jiný subjekt.

Obvykle se jedná o tyto výdaje:

  • Energie – elektřina, voda, plyn, otop
  • Služby – odpady, rozbor vody, bankovní poplatky, telefony
  • Materiál – čisticí prostředky, kancelářské potřeby, chemie
  • Majetek – nádobí, nábytek, výpočetní techniky, dlouhodobý majetek (odpisy)
  • Opravy – kuchyňské zařízení, malování

Dále může zřizovatel jídelně poskytnout na investice – dlouhodobý majetek.

Přímé náklady na vzdělávání

Třetí část nákladů na stravu pokrývá stát, ovšem jen těm subjektům, které jsou zařazeny v rejstříku škol. Proto o zápis do tohoto rejstříku mají zájem i školy soukromé, církevní apod. Dotace se poskytuje podle skutečného počtu dětí a je účelově vázána na úhradu přímých vzdělávacích nákladů.

Zatímco školy obecní a krajské dostávají dotaci v plné výši, školy jiných zřizovatelů dostávají v prvních letech své existence dotaci pouze ve výši 50 %, později se zvyšuje, ovšem v případě porušení předpisů jim může být odejmuta.

Výčet položek, které z této dotace lze v jídelnách platit, je uvedený v § 160 školského zákona a má několik skupin:

  • platy, příp. mzdy, příplatky plynoucí ze zákoníku práce, dovolené, nemocenská v první 14 dnech, odstupné, dohody o provedení práce a o pracovní činnosti,
  • sociální a zdravotní pojištění, odvod do FKSP
  • dále cestovné, tiskoviny, literatura, školení a semináře, osobní ochranné pracovní pomůcky, zákonné pojištění zaměstnanců, preventivní prohlídky zaměstnanců aj.

K poskytnutí této dotace MŠMT připraví tzv. republikové normativy (výše výdajů na 1 dítě/žáka/studenta). Celkový objem prostředků poskytne jako dotaci kraji a krajský úřad prostředky rozepíše na jednotlivé školy a školská zařízení (jen církve dostávají přímo z MŠMT).

Všichni, kdo se podílí na úhradě nákladů na stravu, mají jistě právo znát, jak byla jejich částka použita. Rodiče mohou být informováni o stavu tzv. finanční bilance (její zůstatek kontroluje i ČŠI), zřizovatel má právo na kontrolu podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a nakládání se státní dotací sleduje Česká školní inspekce. Čerpání částek ze všech třech zdrojů musí jídelna sledovat odděleně a průkazně, aby původci částky mohla prokázat, na co ji použila.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se