Když se obec zajímá o svou školní jídelnu

Březolupy jsou malá moravská obec s téměř sedmnácti stovkami obyvatel. Rozmanitost zpráv na obecních internetových stránkách dává najevo, že vesnice žije bohatým společenským, kulturním, sportovním a zájmovým životem. Na obecním webu najde návštěvník i stránky školní jídelny, a ne lecjaké. Podle bohatosti jejich funkcí můžeme soudit, že zájem obce o školní stravování zde rozhodně není jen formální.

Dvě školní kuchyně v obci

Školní jídelna v Březolupech vaří ve dvou samostatných budovách, v základní škole a v mateřské škole. V mateřské škole se vaří pro 63 dětí, 7 zaměstnanců a stravuje se tam asi 70 důchodců, kterým se za příplatek nabízí i rozvoz obědů po obci. Cena obědu pro důchodce činí 35 korun, ovšem na mzdy a režie těchto obědů přispívá obec Březolupy ročně částkou řádově 150 tisíc korun – obec to chápe jako formu sociální podpory pro své seniory.

V budově ZŠ se pak vaří cca pro 160 dětí, 20 zaměstnanců ZŠ a 15 zaměstnanců obecního úřadu a jídelna se kromě stravování používá i k různým školním besídkám nebo např. pečení vánočních perníčků. Kolem 95 % ze všech dětí navštěvujících ZŠ chodí i na obědy.

Obec má o jídelnu zájem

Mnoho vedoucích školních jídelen si stěžuje na nezájem ředitelů škol o školní stravování, i zřizovatelů, kteří se o jídelnu začnou starat jen při haváriích. Ing. Petr Kukla, starosta obce Březolupy, ovšem uvádí: „Ředitelství naší ZŠ chápe školní stravování jako důležité a společně se snažíme udržet úroveň našich kuchyní za rozumnou cenu. Důležitost jídelny a kuchyně vidím především v podpoře zdravého vývoje našich dětí a domnívám se, že i není k zahození sociálně-výchovný přínos, kdy se potkávají děti z různých tříd, učí se spolu komunikovat ve větším než jen třídním kolektivu.“

Ročně obec investuje do obou jídelen desítky tisíc korun. Z poslední doby to byla např. pečící trouba za asi 50 tisíc nebo např. ohřívač teplé vody v ceně kolem 20 tisíc. Průběžně financuje i menší věci jako jsou tácky, misky, ale také ubrusy či vhodné vymalování jídelny.

Internetové stránky jídelny

Na jaře 2013 obec pro jídelny vytvořila a spustila samostatné webové stránky jídelny. Starosta Kukla k tomu říká: „Cílem těchto stránek je více strávníky zapojit do toho, co jedí ….“

Nejsou to jen možnosti jak pasivně prohlížet zprávy od vedoucí jídelny nebo jídelníček na aktuální týden. Stránky vybízejí i k aktivnímu přístupu a nabízejí i řadu funkcí, které nejsou zcela běžné. Diskuse ke školnímu stravování, ankety, známkování jídel. Do systému se mohou zapojit učitelé, rodiče menších děti i strávníci samotní. Obec usiluje, aby všechny tři skupiny viděly tento software především jako možnost ovlivnit podobu a skladbu jídelníčku, aby ho chápaly jako formu komunikace s vedoucí školní kuchyně.

Velké možnosti vidí vedení obce ve známkování jídel. Vedoucí kuchyně má k dispozici jakýsi žebříček jídel, může sledovat, jak se nové jídlo uchytilo nebo naopak které je na tom zle, a to jí dává možnost nabídku jídel upravovat. Může také sledovat, kdy se dané jídlo vařilo naposledy a kolikrát již bylo na jídelníčku. Ankety a diskuse mají zase sloužit k vyjádřením strávníků.

Stránky teprve začínají a jsou ve zkušebním provozu. Větší zájem zatím vzbudila pouze anketa o přílohách k hlavnímu jídlu, současně jídelna začala na základě pozitivních zkušeností odjinud nabízet na výběr dva a více salátů nebo kompotů.

Podaří se změnit stravovací návyky dětí?

Při spuštění nových stránek starosta Petr Kukla napsal: „Chtěli bychom pomocí tohoto modulu změnit stravovací možnosti a návyky našich dětí.“ Na dotaz, jak si to představuje a které návyky by to měly být, uvádí: „Především to, že k obědu patří i polévka, a že neexistuje jen nudlová nebo gulášová, ale že jsou i jiné. Dále bychom chtěli zvýšit počet dětí, které jídlo skutečně snědí. To, že nechutná „kamošovi,“ neznamená, že to nebude chutnat ani mě, a proto to ani neochutnám. A pokud už přece jenom taková věc nastane, napíšu o tom paní vedoucí do diskuse, a když nás třeba bude víc, vedoucí se pokusí takové problematické jídlo nahradit jiným.“

Mnoho z vás určitě tuší, že to nepůjde tak snadno. Platná vyhláška o školním stravování a její výživová doporučení, rovněž hygienické a finanční předpisy moc možností vedoucím školních jídelen nedávají.  Z hlediska dětí je problematických jídel mnoho, a kdyby je vedoucí jídelny nahrazovala takovými, které dětem chutnají, určitě by se dostala s předpisy do sporu. Ale úsilí o větší komunikaci mezi strávníky a kuchyní, o kterou obec Březolupy usiluje, určitě za to stojí a pozoruhodné je, že obec v tom nenechává školní jídelnu osamocenu.

Tři otázky pro starostu

Jak se, pane starosto, díváte na české školní stravování?

Momentálně se celý systém tváří tak, že je téměř vše v nejlepším  pořádku, tzn. perfektní výživové a zdravotní parametry jídla. Co se týká naší kuchyně, tak většinou perfektně uvařeno (žádné polotovary, téměř vše si vyrábí, včetně knedlíků) a to za sociálně přijatelnou cenu. Také pěkně naservírováno v slušném prostředí, hygienicky vše v nejlepším pořádku. Ale na závěr je velký problém, že dětí jídlo nesnědí, a spousta z nás dělá, že to nevidí. Ve školní jídelně se stravuji také a vidím, kolik se toho jídla vyhodí.

Co soudíte o budoucnosti předpisů, které platí pro skladbu školních obědů?

Pokud se ty různé normy a předpisy neupraví adekvátně době, bude mít naše paní vedoucí, co se týká optimalizace jídelníčku, velice složitou práci.

Vaše obec projevuje o školní jídelnu velký zájem. V čem si myslíte, že se jí to do budoucna vyplatí?

Nevím, jestli slovo „vyplatí“ je ten správný výraz. Budeme určitě spokojení, pokud naše úsilí přispěje k tomu, aby finanční prostředky rodičů vynaložené na stravenky skončily tam, kde mají, to je v žaludcích jejich dětí. Jen tak budou tyto prostředky využity ke svému primárnímu účelu – tj. zajištění stravy podporující zdravý a harmonický rozvoj dětí v době, kdy to nejvíce potřebují.

Našim přístupem a také pomocí našich nových stránek se mimo jiné snažíme do této problematiky více zapojit jak strávníky, tak i jejich rodiče. Cílem je také to, abychom si udrželi stávající počet strávníků, a pokud možno spokojených strávníků.

Případné snižování strávníků ve školní jídelně může mít do budoucna dle mého názoru jednoznačný negativní dopad v podobě např. zhoršení kvality podávaného jídla a prostředí jídelny. A může to skončit až případným uzavřením či velkým omezením školního stravovaní. K tomu ovšem doufám u nás nikdy nedojde.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz