Na webových stránkách www.eduin.cz mně zaujal článek o Kulatém stole o školních jídelnách, který se konal dne 24. 4. 2014 a věnoval se otázce, zda školní stravování přispívá ke zdravému životnímu stylu a tomu, proč si někteří rodiče přejí změny. Tohoto setkání se zúčastnilo šest zástupců ministerstev a různých iniciativ a asi 30 zástupců z řad veřejnosti, metodičky stravování, zástupci městských úřadů i rodiče. Videozáznam z akce trvá sice 2,5 hodiny, ale stojí za zhlédnutí celý.
Jako první se slova ujala Margit Slimáková (Skutečně zdravá škola). Účastníkům představila projekt Skutečně zdravá škola, který spolupracuje s odborníky z řad výživových poradců, lékařů a rodičů. Cílem této veřejné aktivity je revize vyhlášky o školním stravování, změna spotřebního koše a aktualizace potravinové pyramidy. Jejich snahou je, aby děti porozuměly zdravému stravování. Dalším cílem je omezení prodeje nezdravých potravin ve školních automatech nebo jejich úplné zrušení. Ve spotřebním koši usilují o několik změn – snížit spotřebu cukru, není např. potřeba doslazovat nápoje pro děti, dále zvýšit spotřebu zeleniny a luštěnin na úkor masa tak, jak je to v okolních evropských státech. Důležité je i zpřístupnění stravování všem dětem, tzn. i dětem s dietními potřebami.
Několikrát zdůraznila vaření z čerstvých regionálních potravin a tím podporu místním pěstitelům. Dalším bodem je propojení problematiky zdravého stravování a jídla a výuky dětí nebo založení školních zahrad pro možnost zpracování vypěstovaných plodin ve školní jídelně. Ve školních jídelnách je jejich snahou vytvořit klidnou, radostnou atmosféru a oběd povýšit na společenskou událost.
V dalším příspěvku paní Slimáková nabídla možnosti proškolení kuchařek a vedoucí školních jídelen v otázkách zdravého stravování, které již probíhá po celé republice.
Další diskutující byla Alena Fürstová (ČŠI). Účastníky debaty seznámila se školním stravováním celkově od jeho vzniku v roce 1945 až dodnes, od historické úlohy nasytit děti, přes vznik první vyhlášky o školním stravování, spotřebního koše až po dnešní snahu o zavedení zdravého stravování do praxe. Připomněla, že dle výzkumů je pro velkou většinu dětí oběd jediným teplým jídlem za den, a také to, že rodiče hradí pouze náklady na potraviny.
Podle ČŠI je úlohou školního stravování naučit děti jíst rovněž neznámá, nová jídla, dále otevřít komunikaci školy s rodiči prostřednictvím např. webových stránek škol tak, aby rodiče byli seznámeni s jídelním lístkem, případně s recepturami a fotografiemi nových jídel, čímž se může zvýšit zájem dětí o stravování ve školních jídelnách. Vyzvedla postupný nárůst spotřeby zeleniny a luštěnin ve spotřebním koši, což vyplývá z kontrol ČŠI provedených ve školních jídelnách. Pochválila pracovnice školních jídelen za snahu o zpestření nabídky těchto potravin např. formou salátových barů a za zavádění nových moderních receptů.
Také ona kritizovala nabídku školních nápojových automatů a bufetů. Zdůraznila možnost přípravy svačin pro žáky (hlavně 1. stupně ZŠ) školními jídelnami, na které jsou děti v podstatě zvyklé z mateřských škol.
Jana Dostálová (Společnost pro výživu) hovořila o společných názorech Společnosti pro výživu s iniciativou Skutečně zdravá škola i o sporech, které spolu vedou. Souhlasila s řešením nabídky automatů a bufetů ve školách. Avšak uvedla i zkušenost s nezájmem dětí ve školách, kde zkušebně zavedli automaty s celozrnným pečivem, ovocem, neslazenými nápoji. Uvedla, že Společnost pro výživu nemůže najít shodu se Skutečně zdravou školou v pohledu na spotřební koš, kdy výživová doporučení v naší republice jsou v souladu s výživovými doporučeními světových zdravotnických organizací.
Zmínila otázku „co je zdravá a nezdravá potravina“. Správná není ani příliš velká konzumace zeleniny, která nenasytí a má nízkou energetickou hodnotu. Podle paní Dostálové není možné neustále zvyšovat podíl zeleniny a luštěnin na úkor masa. Strava našich dětí by měla být hlavně pestrá a energeticky vyvážená.
Nikola Křístek (program Zdravá abeceda, AISIS) vystoupil jako zástupce rodičů, který není vystudovaným odborníkem na stravování, ale tato otázka ho velmi zajímá, je členem několika iniciativ. Ve svém vystoupení vyzvedl hlavně odpovědnost rodiny za stravování dětí. Podle vyjádření pediatrů současná rodina běžně porušuje jejich doporučení na stravování nejmenších dětí a většina rodičů je v otázkách výživy nutričně negramotná. Děti by měly být naučeny z domova, že např. tyčinka z automatu není ta správná svačina, naopak uvedl příklad společného chystání svačin dětí a rodičů. Komunikace v rodině o tom, co je zdravé a chutné, by měla být základem.
Zhodnotil celkově životní styl dnešní společnosti, nutné rozdíly ve stravování v 2. polovině minulého století a nyní. Zmínil i systematické snižování výdeje energie u dětí. Naproti tomu zde máme obrovskou nabídku sladkostí, sladkých nápojů, chipsů, kterým děti dávají automaticky přednost. Zdůraznil, že zdravý životní styl nám není vrozený, musíme se ho naučit. Děti bychom od malička měli učit jíst zdravé pokrmy, mít trpělivost, nevzdávat pokusy a dávat dětem více šancí na osvojení a navyknutí si na zdravé potraviny. Stejná teorie platí i pro školní jídelny. Na závěr poznamenal, že nejen zdravé jídlo je pro děti prospěšné, ale také klidné prostředí, pozornost a zájem učitelů v mateřské i základní škole při stravování má svou roli.
Nastínil i zajímavou myšlenku, že např. místo do škol v přírodě nebo na lyžařské pobyty by mohly děti jezdit za poznáním na zemědělské farmy.
Svatopluk Pohořelý (MŠMT) hovořil o podpoře ministerstva školství, kterou věnuje po celou dobu školní docházky výuce o zdravém životním stylu a výchově ke zdraví. A na tuto výuku by následně mělo navazovat zdravé stravování ve školních jídelnách. Již několik let běží v naší republice projekty Ovoce do škol, Mléko do škol, Zdravé zuby, Zdravá škola, apod. Novým tříletým projektem je Pohyb a výživa. Také on se vyjádřil k otázce nabídky automatů ve školách a konstatoval, že nyní za provoz automatů plně odpovídají ředitelé škol.
Jako poslední promluvila Jitka Krmíčková (MŠMT), která je na ministerstvu přímo zodpovědná za školní stravování. Ve svém vystoupení vyzvedla spolupráci MŠMT se Společností pro výživu, odbornými lékaři, velmi kladně ohodnotila práci krajských metodiček školního stravování, vedoucích školních jídelen a v neposlední řadě i kuchařek. Vyzvedla systém našeho školního stravování jako celosvětového unikátu, který je na rozdíl od okolních zemí, funkční dodnes. A toho bychom si měli vážit. Přítomné seznámila s úkolem ministerstva působit na všechny školní jídelny tak, aby vařily podle spotřebního koše, aby vařily dobrá a zdravá jídla.
Dále zhodnotila spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, jež vydalo metodický pokyn k upřesnění spotřebního koše, a uvedla, že poprvé obě ministerstva řeší společně otázku dietního stravování, které bude během několika měsíců zařazeno do školního stravování. Ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi budou na podzim letošního roku vedoucí školních jídelen jednotně proškoleny v oblasti hygieny i výživových norem. Součástí školení budou i informace k dietnímu stravování.
Dalším důležitým bodem jejího vystoupení bylo vnímání pracovníků školního stravování v naší společnosti. Pozastavila se nad tím, že zde pracuje 35 000 pracovníků za minimální mzdu, jsou zodpovědní za zdraví naší nejmladší generace a velká většina z nich odvádí velmi dobrou práci.
Jejím přáním je zrušit bezvládí, které zde panovalo od zániku okresních školských úřadů z 90. let a začít řešit problémy zdravého stravování v našich školách.
V závěrečné diskuzi vystoupili i zástupci z řad veřejnosti, na jejichž otázky hosté odpovídali. Např. na otázku nabídky školních automatů všichni hosté shodně odpověděli, že jejich obsah by měl být regulován a že ministerstvo zdravotnictví již má zpracován návrh vhodných potravin. Ovšem dodnes je zodpovědnost na ředitelích škol, kteří se řídí pouze doporučeními ministerstev.
Podstatná část diskuze byla věnována naplnění spotřebního koše u luštěnin. Podle paní Dostálové je v něm zastoupení luštěnin dostatečné a navyšování jejich spotřeby není nutné. Navíc luštěniny lze vykompenzovat jinými potravinami. Doporučila řídit se heslem Pestrá strava – základ zdraví.
Všichni účastníci se také shodli na tom, že nejlepším příkladem ve zdravém stravování dětí jsou neoddiskutovatelně jejich rodiče, kteří sice žijí v uspěchané době, ale čas pro přípravu zdravého jídla a na společné stolování s dětmi by si udělat měli.
V diskuzi zaznělo několik podnětů ke sjednocení metodiky řízení školního stravování tak, aby nebyly při řešení vzniklých problémů žádné pochybnosti.
Z debaty vyplynulo, že shodnout se na skladbě jídelníčků nebude snadné, jako schůdnější zřejmě bude omezení nabídky nebo úplný zákaz automatů se sladkostmi a slazenými nápoji ve školách.
Radmila Bednářová, vedoucí školních jídelen MŠ Slavičín
Diskuze
Autor: Zalka
Souhlasím
Souhlasím s příspěvkem nade mnou. Dospěláci vůbec nechápou spotřební koš a velikost porce se jim nezdá a ještě navíc podle nich samá ryba nebo luštěnina. Přenáší to i na děti. Do školy rodiče děti dát musí, do jídelny ne. Pokud jim nechutná, odhlásí je a už nikdo neřeší kde a jak se tyto děti stravují. A pokud je v místě bydliště příležitost využívají různých rychlých občerstvení. To si pak myslím, že i „klasické české jídlo“ typu svíčková nebo řízek je ve školní jídelně zdravější s ohledem na výběr surovin, použitý olej atd.
Autor: Alena2
stravování na domově mládeže
Jsem vedoucí ŠJ a trápí mě vyhláška č.108 o stravování,kde je uvedeno,že strávník má právo se stravovat,ale né povinnost.Na tento bod narážím při ubytování dětí na domově mládeže.Mám ve škole několik strávníků.kteří jsou od pondělí do pátku ubatovaní a nestravují se.Nikdo je nekontroluje co za celý týden jedí.Proč se neudělá nějaká vyjímka,že ubatovaný žák se musí stravovat.Tento problém jsem již řešila s hygienou i s ředitelem školy,který říká,že jim to nemůže přikázat.Rodiče by si prý stěžovali a uplatňovali by paragraf z vyhlášky.
Stránkování