Komentovat Město Liberec vydalo metodický pokyn, kterým omezilo používání některých potravin ve školních jídelnách. Jde zejména o „potravinové náhražky“, aniž by ovšem pokyn přesněji tyto produkty definoval. Pokud chtěl zřizovatel tímto krokem zamezit tomu, aby jídelny vařily pouze z práškových polotovarů, pokud chtěl podnítit větší používání čerstvých potravin, ovoce, zeleniny, pak mu lze jen tleskat.
Pokyn však vyvolává řadu otázek a určitě by se zamýšleného účinku dalo dosáhnout i jinými kroky. Jídelny mají dnes velkou konkurenci, a kdyby svá jídla založily na používání pouze práškových směsí, patrně by neuspěly. Kvalitu stravy si dnes totiž hlídají sami strávníci (zejména ti starší) nebo jejich rodiče.
V úvodu pokynu se uvádí:
Zřizovatel doporučuje pokrmy pro děti připravovat ze základních čerstvých surovin a potravinové náhražky používat jen ve výjimečných případech. |
Co však to je potravinová náhražka? Má zřizovatel na mysli pouze instantní polévky, kaše a čaje? Co když výrobce dodá základ na čaj v sirupu? Budou jogurty, musli směsi také považovány za potravinové náhražky? Co bramborová těsta, která se dnes v jídelnách z brambor již nepřipravují, protože to kuchařky nemohou stihnout?
V pokynu se dále píše:
Tzv. potravinové náhražky jsou průmyslově vyráběné potraviny, které mají negativní dopad na lidské zdraví. V procesu výroby se obsah výživných látek v těchto potravinách často sníží, obsahují mnoho umělých přísad pro zlepšení barvy, vůně či chuti, a prodloužení trvanlivosti. Mnoho průmyslově vyrobených potravin obsahuje také extrémně vysoký podíl nasycených tuků, cukru a soli, které se používají ke zlepšení chuti a ke konzervaci výrobků. Řadí se mezi ně hotové omáčky, polévky, instantní kaše, instantní nápoje apod. Odborníci dávají do souvislosti zvyšující se výskyt alergií, astmatu a ekzému u dětí s nezdravým způsobem stravování a se zvyšujícím se podílem průmyslově vyráběných potravin. Na druhé straně přitom pojišťovny vydávají velké prostředky na potlačení projevů těchto onemocnění. Zdravotní fakta o průmyslových potravinách: • Mohou obsahovat mnoho kuchyňské soli, tuků s nasycenými mastnými kyselinami, cukru. 75 % veškeré soli v naší stravě pochází z těchto potravin. • Mohou mít nižší nutriční hodnotu než neprůmyslově vyrobené potraviny. • Mohou obsahovat syntetické přísady, jako barviva, sladidla, a konzervační látky. |
Tento text přináší další pochybnosti:
- Uvádí, že průmyslové potraviny „mohou“ obsahovat mnoho soli, tuků apod. Tím současně naznačuje, že tomu tak nemusí být. Je to důvod, aby podobné potraviny byly paušálně odmítány.
- Zvážil autor pokynu, že účinek jídla na organismus nezáleží jen na použitých potravinách? Každá potravina (i čerstvá) může lidskému zdraví škodit, každá potravina mu může být prospěšná. Odborníci na výživu říkají, že záleží na tom, komu je potravina podávána, jak často a v jakém množství.
- Rozhodnutí, zda takové potraviny používat, lze jen těžko učinit právním aktem a je otázkou, jakou váhu tento metodický pokyn má, zda si jeho plnění vůbec lze vynutit.
- Mají úředníci libereckého magistrátu odbornou kvalifikaci k tomu, aby takové rozhodnutí vydali?
- Město chce kontrolovat dodržování pokynu sledováním položek na fakturách. Kolik lidí tato kontrola zaměstná?
- Zabýval se někdo tím, že podobné produkty šetří čas při přípravě jídla a že někdy jsou používány z důvodů nízkých pracovních úvazků a nedostatečných prostředků na mzdy?
Zákazy potravin ve školním stravování (resp. povolení k používání jen některých potravin) vydali v sousedním Slovensku a odborníci se shodují v tom, že to není cesta kupředu.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze