Má smysl se bránit?

Jednání zástupců ASPOS na MŠMT
V předvánočním ruchu poněkud zanikla zpráva o jednání Asociace hromadného stravování ASPOS na Ministerstvu školství. Již fakt, že poměrně malá asociace byla pozvána na jednání na ministerstvu, svědčí o tom, že ASPOS si za pár let své existence vydobyl jisté renomé. Zápis ze schůzky zveřejnil ASPOS na svých stránkách. Jak je ze zápisu zřejmé, v mnoha navržených bodech ASPOS neuspěl. Pozitivní bylo alespoň to, že k řadě bodů dostal ASPOS výklad, že se ASPOS dozvěděl důvody, proč to nejde. Vedoucí jídelen tak nyní mohou aspoň lépe argumentovat rodičům a ředitelům.
Obsahem jednání byla témata jako např. stravování v době nemoci, rozdělení strávníků podle věku, souběh spotřebního koše s akcí Školní mléko, pronikání soukromých firem do školních jídelen. Převážnou část jednání však zabraly neuspokojivé pracovně-právní a platové podmínky personálu ŠJ. MŠMT v této oblasti údajně nemůže prakticky nic dělat, protože řada témat směřuje na Ministerstvo práce a sociálních věci nebo je plně v kompetenci krajů a jednotlivých škol – právních subjektů:
– Změny v katalogu prací může provádět pouze MPSV.
– Změny v platových tarifech může provádět pouze vláda.
– Funkce vedoucí ŠJ nemůže být do Katalogu zařazena. Již dříve byla přijata zásada, že do Katalogu prací nebude vložena žádná vedoucí funkce z žádného odvětví. Vedoucí pracovníci mají velmi rozmanitý a široký okruh povinností a nelze je všechny do Katalogu včlenit. Podobný požadavek vznesly před časem nemocnice (funkce vedoucí nemocniční jídelny).
– Vedoucí ŠJ by měl(a) trvat na tom, aby byla zařazena podle nejnáročnější činnosti. Na námitku, že toto nikdo nekontroluje (ani např. ČŠI), doporučil Mgr. Trunda obracet se na Inspektoráty práce a slíbil, že s nimi projedná, aby se na tuto oblast více zaměřily.
Pokud se tedy vedoucí jídelny zdá, že není zařazena správně, že vykonává náročnější činnosti, než má uvedeno ve svém zařazení, měla by se u svého nadřízeného domáhat nápravy (samozřejmě s patřičnou argumentací). Nepomůže-li to, pak podat podnět ke kontrole u zřizovatele, dále u Inspektorátu práce nebo se obrátit na poslední instanci – na soud.
V podstatě totéž se týká výše úvazků. MŠMT nemůže do těchto záležitostí právním subjektům zasahovat.
Úředníci MŠMT doporučili se podrobně seznámit s metodickým pokynem k odměňování a co nejvíce ho uplatňovat v praxi.
Pokyn je dosti obsáhlý, personál školních jídelen bude zajímat zejména jeho druhá část (od str. 35)
Zástupci ASPOSu na schůzce požadovali, aby Ministerstvo vydávalo více podobných metodických pokynů.
Jednání vytvořilo prostor pro hledání dalších možností, jak školnímu stravování pomoci.

Petice v Senátu
Dalším příjemným bodem v závěru roku 2008 bylo jednání v Senátu, kde byla projednávána Petice za odstranění nerovnosti v platech. Tento mistrovský kousek Školských odborů přinesl školním jídelnám novou a velkou naději.

O tomto jednání portál Jídelny.cz informoval v článku Příslib vyšších platů – vánoční dárek pro školní jídelny.
Senát dospěl k závěru, že nepedagogičtí pracovníci by měli být přesunuti do tabulky č. 2 vládního nařízení 564/2006. Tímto přesunem jim budou zvýšeny platy. S navrženým řešením souhlasili zástupci MPSV, MF i MŠMT, které na to musí uvolnit finance. Vše má být realizováno k 1.4.2009, zatím však nic není jisté.
Ve vašich reakcích byla pozoruhodné, jakou nedůvěru k navýšení platů máte, jak nevěříte, že vše proběhne. Je však potřeba dokázat, že personál ŠJ jsou lidé na svém místě, že jsou kompetentní, že umí více než jen planě diskutovat a že se umějí bránit.
Mezi nejčastější důvody nedůvěry uvádíte, že ředitelé škol vám opět sníží osobní ohodnocení, příp. že příplatek za vedení. Zvýšení platu však může činit u hlavní kuchařky s 25 lety praxe i více než 2 tis. Kč, u pomocné kuchařky cca 800 Kč. Podle informací, které jsme od vás získali, je osobní ohodnocení často ve výši 200, 300 Kč, nebo i méně. I kdyby ke snížení osobního ohodnocení tedy došlo, pořád na tom personál ŠJ ještě získá. A na příplatek za vedení je právní nárok. Bude-li vám bezdůvodně snížen nebo odebrán, musíte se bránit.

Dotace na platy
Poslední příjemnou zprávou z ledna 2009 byla informace o dotaci na platy nepedagogických pracovníků. Tato dotace je jednorázová a nemá žádnou spojitost s přesunem nepedagogických pracovníků do jiné tabulky vládního nařízení 564/2006.
Je pravda, že dotace má mnoho omezujících podmínek. Je pravda, že v některých případech o ni museli žádat ředitelé škol, nikoli vedoucí ŠJ, a že peníze přijdou do rozpočtu školy. Je pravda, že MŠMT pravděpodobně díky nedbalosti některého úředníka na podání žádosti vypsalo neuvěřitelně krátký termín. Ale řada škol to jistě stihla a je to další důkaz, že společný postup za lepší postavení školních jídelen přináší ovoce.
V reakcích na žádosti o tuto dotaci mne opět zarazilo množství nářků. V některých jídelnách místo toho, aby nasadili všechny páky a přiměli ředitele žádost podat, se uchýlili k výmluvám na krátké termíny a na to, že jim ředitelé zkrátí osobní hodnocení. Tato jednorázová dotace činí (včetně odvodů) cca 4000 Kč na nepedagogického pracovníka. To opravdu nestojí za to?
Jedna z vás v diskusi uvedla, že ředitelé takto získají peníze a použijí je podle sebe. Tato dotace je však účelově vázána a jestliže ji ředitel použije k jinému účelu, jedná protiprávně. Návod, co dělat, však dává další diskusní příspěvek: „…ale musíme jim říci, že o tom zaslání finančních prostředků se veřejně VÍ.“
Naše redakce se pokoušela zjistit podrobnosti k rozdělování těchto částek. Na Krajských úřadech k tomu však zatím nejsou přesnější instrukce a je více variant, jak bude vše provedeno (jednorázově/měsíčně, do tarifů/odměn). Krajské úřady také teprve chystají pokyny pro ředitele. Zatím tedy můžete jen jít za vaším nadřízeným, s ho dotací ho seznámit (řada škol tyto finance dostane automaticky, bez žádosti) a dát mu tak najevo svou informovanost.

Má smysl se bránit?
V uplynulých letech jsme v diskusi mohli často číst zápisy pochybující o smyslu existence ASPOSu, zápisy plné nechuti k odborům apod. Poslední události nás všechny přesvědčují, že být členem odborů či profesních sdružení má smysl. I když se dílčí pokusy nezdaří, společně tyto organizace vytvářejí tlak na změny. A pokud nejsem jejich členem, tak se alespoň snažím přispět ke společným akcím, např. svým podpisem pod zmíněnou petici. Kolik z vás však tuto petici podepsalo?
Uvedené změny, záměry a možnosti poskytují další důkaz, že má smysl se bránit. Tohoto boje se ovšem musíte zúčastnit! Musíte se ozývat a stěžovat si na patřičných místech (nejen na portálu Jídelny.cz), musíte tlačit na ředitele a vyjednávat s nimi. Musíte apelovat na zřizovatele nebo zastupitele. Musíte psát do novin, seznamovat čtenáře s mimořádnou zodpovědností, kterou v jídelnách máte, i s mimořádně nízkým oceněním vaší práce. Musíte se účastnit práce odborů a profesních sdružení. Jen tak lze dosáhnout cíle. Pokud tak nečiníte, nestěžujte si.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz