Komentovat Zdá se, že trend, kdy média zajímavě a pravdivě informují čtenáře o školním stravování, pokračuje. Všeho, co lze označit jako nové, či změněné, si novináři velmi rádi všímají a referují o tom, i když někdy velmi prapodivným způsobem. Nové nutriční doporučení Ministerstva zdravotnictví tyto požadavky splňuje a tak se o něm v posledních týdnech objevilo na internetu hned několik článků. Vyplývá z nich, že školní jídelny se uplatňováním tohoto doporučení podílejí na trendu zdravé výživy, a současně se čtenáři dočítají, za jak obtížných podmínek pracují kuchařky ve školních jídelnách. Takové zprávy jsou jistě velmi užitečné a vytvářejí školnímu stravování dobrou pověst.
Nutriční hodnocení není bič
Pod sugestivním názvem Pokyn pro školní jídelny: žádné uzeniny a vepřové jen čtyřikrát měsíčně seznamuje své čtenáře server Lidovky.cz s obsahem nutričního doporučení. Článek si všímá nulové tolerance uzenin, omezeného prostoru pro podávání vepřového masa, podpory zeleniny, luštěnin, ryb apod. Některé zkušenosti s podáváním luštěnin v něm přináší jídelna z pražské Fakultní základní školy: podle ní si jejich strávníci na luštěniny už za léta zvykli. Autor článku cituje Alexandru Košťálovou ze SZÚ, která přibližuje důvody, proč nutriční doporučení vzniklo, a uvádí k němu různé podrobnosti.
Čtenáři se však mohou dočíst i o bodovém hodnocení jídelníčků: „Že by ale mělo jít o známkování školní jídelny, tvůrci metodiky odmítají. Má být pro školy vodítkem, jak sestavit nutričně vyvážený jídelníček a správně pracovat s takzvaným spotřebním košem, který stanovuje výživové normy pro vybrané potraviny podle strávníka a jeho věku.“
Čtenáři serveru Lidovky.cz tedy již vědí, že nutriční doporučení nemá být žádný bič na jídelny, zbývá jen, aby tento nerestriktivní rys uvědomily i některé školní jídelny, které již bohužel zahájily hon za body do hodnocení jídelníčků.
Zvýší se plat, ale peněz dostane kuchařka stejně
Další obsáhlý článek ze školního stravování byl zveřejněn v pražské sekci serveru Idnes.cz. Rovněž přináší informace o nutričním doporučení, ale zejména se zabývá náročností práce kuchařek a podmínkami, v nichž pracují.
Vedoucí školní jídelny Danuše Jirasová v něm konkrétně uvádí, jak nízké platy mají kuchařky a že proto se kvalitní pracovnice do jídelny jen velmi těžko shání. Seznamuje čtenáře i platovými šarádami, které se ve školách dějí: „Sice se občas zvedají platové tarify, ale víc peněz do rozpočtu škola nedostane, takže se zvedne základní plat a sníží nenárokové složky platu, proto se ve výsledku nic nemění.“
O zaměstnancích školních jídelen hovoří v článku pražský radní Petr Dolínek. Za největší problém školních jídelen považuje právě nedostatek kvalitního personálu, ale také absenci kvalitních informací. Čtenáři se mohou rovněž dočíst o aktivitách pražského magistrátu v oblasti školního stravování a financování této služby v budoucnosti.
V závěru článku se zástupci MŠMT pochvalně zmiňují o zvýšeném přísunu financí do školství. Jen aby to nedopadlo tak, jak uvádí v článku Danuše Jirasová.
Neobvykle mnoho podrobností
Informace o nutričním doporučení se snaží mezi své příznivce dostat i zpravodajský server Nova.cz. Podobně jako další média uvádí, že „ministerstvo si klade za cíl ukázat školním jídelnám, jakým směrem by se měly vydat.“ Jeho čtenáři se mohou celkem podrobně dočíst, co vše nyní ministerstvo zdravotnictví doporučuje a co ne. Článek jde skutečně do detailů: kromě obvyklých zmínek o uzeninách, vepřovém, zvýšené konzumaci zeleniny si všímá i knedlíků, příloh, nebo změn v pitném režimu.
Jen ty fotografie, kterými redakce server článek doprovází, jsou trochu „out“. Pozornost čtenářů se snaží přilákat snímky „blafů“ ze školních jídelen a také sérií fotografií jídel, která jsou nyní údajně doporučována. Avšak právě tyto fotky, posbírané bůhvíkde, rozhodně nevzbuzují důvěru. Takhle by se mělo vařit ve školních jídelnách?
Jak zpřesnit výsledky spotřebního koše
Poněkud stranou zájmu zatím zůstává další a volně dostupný materiál SZÚ, který se věnuje zpřesňování výsledků spotřebního koše, a to navzdory tomu, že ho vypátralo už více internetových monitoringů. Uvádí konkrétní zjištění, jak nepřesně jsou v jídelnách vyplňovány ty údaje o potravinách, které mají vliv na výpočet výživových norem, a přináší návody, jak tento stav změnit.
Materiál si všímá nejen obvyklých chyb, jako je například špatně uvedená gramáž výrobku, nesprávné zařazení do skupin, ale také principu „jak nakoupeno“, uvádění pevného podílu, vlivu počtu výdejek na výsledky spotřebního koše a řady další faktorů. Vše dokumentuje na příkladech z praxe.
Diskuze