Nedávno jsme zveřejnili článek o zprávě Evropské komise, která srovnávala přístupy zemí EU ke školnímu stravování. Ze zprávy vyplývá, že mnoho zemí má pro školní stravování nastavené standardy na vyšší úrovni než u nás.
Ponechme stranou otázku, zda tyto normy a doporučení existují pouze na papíru nebo zda se skutečně používají, případně v jakém procentu jídelen jsou uplatňovány. V některých oblastech je však neexistence našich norem do očí bijící. Zajímalo nás proto, jak tuto zprávu Evropské komise hodnotí Ministerstvo školství (MŠMT) a Ministerstvo zdravotnictví, tedy úřady, které mají za školní stravování poměrně velkou zodpovědnost.
Ministerstvo zdravotnictví mlčí
Zatímco tiskový odbor MŠMT odpověděl na naše dotazy v poměrně krátké době, Ministerstvo zdravotnictví nereagovalo ani na dotaz, ani na pozdější urgenci. Jak jsme zjistili, je rovněž běžné, že pracovníci tiskového odboru ani nezvedají telefony. To vše jen dokresluje úroveň zájmu Ministerstva zdravotnictví o školní stravování. Nevyhovující stav tzv. spotřebního koše (výživových norem platných pro školní stravování), zejména metodiky jeho výpočtu a zařazování potravin do předepsaných skupin je jen přímým důsledkem tohoto stavu.
Odpovědi Ministerstva školství
Tiskovému odboru Ministerstva školství jsme položili několik otázek. Zveřejňujeme jeho odpovědi včetně našeho komentáře.
Otázka: Ze zprávy vyplývá, že vysoké procento zemí má omezení týkajících se nápojů, soli, sladkostí při obědě, nebo doporučují čistou vodu. U nás ne, proč?
MŠMT: MŠMT připravilo vyhlášku, kterou se stanovují výživové požadavky na pokrmy a nápoje podávané ve školách a školských zařízeních. Podle ní budou zřizovatelé škol a školských zařízení povinni dodržovat v rámci doplňkového prodeje doporučení Ministerstva zdravotnictví, kde je jako jeden z vhodných nápojů doporučována právě pitná voda. Vyhláška by měla platit od září 2015.
Každopádně jsou i podle současné vyhlášky o školním stravování nápoje součástí jídel a musí svým složením plnit spotřební koš, v rámci něhož je spotřeba cukrů omezena. Vyhláškou je také stanovena horní maximální hranice množství cukru, přičemž je doporučeno, aby se zařízení školního stravování snažila omezovat co nejvíce spotřebu cukrů a tuků, které jsou zdrojem největšího množství nadbytečné energie. Stejně tak je to s pitnou vedou. Většina školních jídelen již tuto alternativu v rámci pitného režimu nabízí.
Jídelny.cz: MŠMT si patrně neuvědomuje, že spotřební koš eviduje pouze spotřebu volného cukru. Slazené nápoje a cukry v nich obsažené se do plnění spotřebního koše nezapočítávají. O tom, že většina jídelen nabízí pitnou vodu, lze s úspěchem pochybovat, odhady hovoří o max. 50%.
Otázka: Jsme jednou z mála zemí, kde není omezen potravinářský marketing ve školách, a patříme mezi země, které nekladou požadavky na školení personálu školních jídelen. Proč?
MŠMT: Ministerstvo školství úzce spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví na možnostech řešení zdravého životního stylu systémovým a komplexním řešením. MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Českou školní inspekcí a krajskými metodičkami školního stravování školní stravovací zařízení metodicky podporuje. Kromě toho již MŠMT v reakci na stále rostoucí reálné potřeby dětí se zdravotní dietou připravilo novelu vyhlášky o školním stravování, která zohlední možnost dietního stravování. Dále je připravena novela školského zákona, která umožní Ministerstvu školství ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravit vyhlášku o výživových požadavcích na pokrmy a nápoje podávané ve školách a školských zařízeních.
MŠMT bude zdravý životní styl podporovat také z prostředků EU – finance půjdou z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) na podporu metody vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu pro žáky základních a středních škol a na zlepšení klimatu na školách. Cílem je také zlepšení životního stylu dětí a mládeže. V rámci u vedené výzvy je z OP VK připraveno 300 milionů korun.
Jídelny.cz: Pečlivý čtenář si jistě všimne, že ministerstvo se odpovědi šikovně vyhýbá, že hovoří o zcela něčem jiném, než na co bylo dotazováno. Poslali jsme proto tento dotaz tiskovému odboru znovu s upozorněním, že otázka zněla jinak. Ministerstvo ani napodruhé nedokázalo k marketingu potravinářských firem zaujmout stanovisko a ke vzdělávání personálu ŠJ uvedlo:
MŠMT: Školský zákon ani vyhláška o školním stravování neurčují striktní požadavky na kvalifikaci a další vzdělávání personálu. Tato pravomoc je v rukou zřizovatelů a vedení školských stravovacích zařízeních, neboť ti jsou přímo zodpovědní za kvalitu poskytované služby.
Jídelny.cz: Je to bohužel přesně tak, jak MŠMT uvádí. Ředitelé škol, příp. zřizovatelé, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci v oblasti školního stravování, rozhodují o vzdělávání nebo doplnění kvalifikace personálu školních jídelen. V mnoha případech mu to ani neumožňují. V řadě jiných zemí je běžné, že určité normy nebo doporučení v této oblasti existují.
Otázka: Je mnoho zemí, které mají ve školním stravování nastaveno podstatně více standardů týkajících se spotřeby určitých druhů potravin (u nás chybí např. normy ke spotřebě sladkostí, slazených nápojů, soli), rovněž normy týkající se nutrientů má řada zemí rozsáhlejší. Proč tomu tak je?
MŠMT: Garantem spotřebního koše je Ministerstvo zdravotnictví a jeho případná úprava je záležitostí meziresortního jednání. Každopádně již nyní je jak dezert či podávané nápoje spolu se salátem a ovocem součástí hlavního jídla, tudíž musí splňovat spotřební koš, v rámci něhož je spotřeba cukrů a tuků omezena.
Jídelny.cz: Norma spotřeby soli ve školním stravování neexistuje, ani nástroj, který by ji vynucoval její dodržování. Norma spotřeby cukru je omezena pouze na cukr volný. Přehazování zodpovědnosti za nutriční normy mezi ministerstvy zdravotnictví a školství je u nás již léta zavedenou tradicí, neschopnost a neochota obou ministerstev se dohodnout je zarážející. Stačí vzpomenout např. „Bartůškovu“ komisi, která bezvýsledně zasedala tak dlouho, až byla rozpuštěna.
Otázka: Neuspokojivý je stav v oblasti sortimentu automatů ve školách. I poslední stanovisko Ministerstva zdravotnictví k této problematice má pouze charakter doporučení. Tedy ředitelé opět mohou určovat sortiment, jak budou chtít?
MŠMT: Výběr sortimentu podávaného ve školách a školských zařízeních bude vycházet z vyhlášky, kterou má již Ministerstvo školství připravenou a měla by vstoupit v platnost k 1. 9. 2015. Podle ní budou zřizovatelé škol a školských zařízení povinni dodržovat v rámci doplňkového prodeje doporučení Ministerstva zdravotnictví.
Jídelny.cz: Upozorňujeme na stanovisko Ministerstva zdravotnictví z dubna 2014. Dokument má však pouze charakter doporučení, ale jak je vidět ze stanoviska MŠMT, lze čekat, že tato doporučení budou včleněna i do vyhlášky.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze