Mléko a mléčné výrobky ve výživě dětí (4)

Mléko a mléčné výrobky jsou klasickým příkladem údajně škodlivých potravin. Odpůrci jejich konzumace šíří mezi veřejnost klamavé informace, avšak všechna tvrzení byla odborníky vyvrácena. Uveďme příklad některých mýtů. 

1. mýtus: Trvanlivé tzv. UHT mléko není vhodné pro děti

UHT mléko je během zpracování pár sekund zahříváno na teplotu 135 °C. Při tomto procesu získává mléko delší trvanlivost, naopak dochází k drobným změnám vůně a chuti a také k nepatrné ztrátě živin, zejména vitaminů (uvádí se celková ztráta živin do 10 %). Na obsah vápníku a jeho využitelnost záhřev vliv nemá. Do mléka se rozhodně nepřidávají žádné přídatné látky, které by pomáhaly prodloužit trvanlivost. Nic špatného v UHT záhřevu tedy není. Čerstvé mléko prochází pouze pasterací, tedy úpravou při nižší teplotě (70-75 °C). Pasterace minimálně ovlivňuje chuť a nutriční hodnotu mléka, inaktivuje škodlivé mikroorganismy, avšak nevede k jejich úplnému zničení a při nedodržení vhodných skladovacích podmínek se čerstvé mléko rychle kazí.

UHT mléko je nutričně vhodné pro dospělé i pro děti. Jedná se o kvalitní výrobek s výhodou delší trvanlivosti, který můžeme bez obav vložit do nákupního košíku.

2. mýtus: Mléko vytváří hlen, který snižuje průchodnost sliznic

Žádná z odborných studií doposud neprokázala vliv mléka na zahleňování organismu. Po vypití mléka se na sliznicích tvoří jemný povlak tvořený mléčným tukem a u někoho může subjektivně vyvolávat pocit hlenu. Povlak se však velmi rychle rozpouští. Zvýšená tvorba hlenu je většinou mikrobiálního původu nebo se může jednat o alergii.

3. mýtus: Ne všechny jogurty obsahují živé kultury

Podle naší legislativy musí jogurt obsahovat živou jogurtovou mikroflóru v přesně definovaném množství (nejméně 10 milionů/g) na konci data trvanlivosti jogurtu. Všemi výrobci je tento požadavek respektován. Bez živých jogurtových kultur by se jogurt vlastně ani vyrobit nedal!

4. mýtus: Jogurty obsahují brouka červce nopálového a jiná nebezpečná „éčka“

Kódy E zavedla Evropská unie pro přídatné látky, které byly dostatečně toxikologicky prozkoumány a schváleny úřady pro použití do potravin. To se týká také barviva E120. Ačkoliv se toto přírodní červené barvivo s názvem karmín vyrábí z vysušených  těl hmyzu červce nopálového, nejedná se o toxickou látku, avšak může zhoršit hyperaktivitu dětí. Z tohoto důvodu není pro děti tím nejvhodnějším barvivem. Najdeme ho v některých výrobcích zejména s jahodovou příchutí.

V jiných slazených jogurtech může být barvivem např. koncentrát z karotky, z černé mrkve, z červené řepy, což jsou barviva naprosto bezpečná. Výrobek od výrobku se liší a vyplatí se tedy sledovat složení nakupovaných potravin. Pravidlo „Čím méně, tím lépe“ v tomto případě rozhodně platí. Vybírejme takové výrobky, které ve svém složení obsahují co nejméně přísad. Výrobky s dlouhým seznamem raději do košíku nedávejme.

V případě bílého jogurtu žádné přídatné látky povoleny nejsou, u ochucených výrobků jsou použity pouze povolené složky (barviva, sladidla, konzervanty apod.) v povoleném množství. Je už na samotném spotřebiteli, zda si vybere ochucený jahodový jogurt nebo do bílého jogurtu zamíchá čerstvé jahody. Z hlediska výživového je samozřejmě lepší varianta druhá. Naučme to děti už odmalička.

5. mýtus: Smetanový jogurt obsahuje více vápníku

V mléčných výrobcích je vápník vázán zejména na bílkoviny mléka. Platí úměra, že čím vyšší je množství bílkovin, tím vyšší je obsah vápníku. Ve srovnání s polotučným jogurtem obsahuje smetanový jogurt více tuku, na úkor tuku je v něm méně bílkovin a zároveň tedy i méně vápníku.

Zdroj: Centrum pro databázi složení potravin (www.czfcdb.cz)

6. mýtus: Z mléčných výrobků jsou pro děti nejlepší smetanové dezerty

Vliv médií a reklam cílených na výrobky pro děti je obrovský. Bohužel v mnoha případech nejsou argumenty z reklam v souladu s doporučením odborníků na správnou výživu. Po shlédnutí reklamy má maminka pocit, že pokud dítěti nekoupí vychvalovaný produkt, nebude dobrou matkou a nedá tak dítěti to, co potřebuje pro správný růst a vývoj.

Mléčné dezerty typu Pribináček, Bobík, Lipánek, Zott Monte apod. jsou energeticky bohaté, tučné a přeslazené. Při nadměrné, téměř denní konzumaci přinášejí tělu spíše škodu než užitek a mohou být příčinou nadváhy a obezity u dětí. Z hlediska prevence nežádoucího nárůstu hmotnosti bychom pro děti od dvou let měli sledovat tučnost výrobků, děti učit na co nejpřírodnější chutě a nezvykat je na chuť sladkou. Věřme tomu, že více pro dítě uděláme, když reklamě nepodlehneme a v obchodě sáhneme po polotučném, nejlépe neslazeném jogurtu nebo tvarohovém dezertu.

7. mýtus: Běžný jogurt a probiotický jogurt jsou dva stejné výrobky

Každý jogurt obsahuje jogurtové kultury Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophillus, jejichž činností dochází k přeměně laktózy na kyselinu mléčnou. Probiotický jogurt obsahuje kromě jogurtové kultury navíc kulturu probiotickou. Probiotika jsou živé mikroorganismy s prospěšným účinkem na složení mikroflóry trávicího ústrojí konzumenta. Probiotické kultury jsou významné v tom, že jsou schopny projít v živém stavu a v dostatečném množství celým trávicím traktem. Vědecké studie prokázaly preventivní a léčebné účinky probiotik na onemocnění trávicího traktu a také pozitivní ovlivnění lidské imunity. Jogurt obohacený o probiotickou kulturu vykazuje vědecky ověřený prospěšný účinek na lidské zdraví. Při příštím nákupu zkuste v regálu s jogurty objevit ten, ve kterém je probiotická kultura obsažena.

8. mýtus: Tofu je sýr

Tofu, nesprávně nazývaný sójový sýr nebo tvaroh, se vyrábí srážením sójového nápoje, následným odstraněním přebytečné tekutiny a takto vzniklá sraženina se formuje do různého tvaru. Na trhu je celá řada příchutí tofu s různým složením živin podle technologického postupu výroby. Ve srovnání se sýrem neobsahuje tofu laktózu ani cholesterol, má příznivější složení tuku, nevýhodou je však nižší biologická hodnota bílkovin, nižší využitelnost vápníku a jiných minerálních látek. Tofu není zdrojem vitaminu B₁₂, neboť tento vitamin se nachází pouze v potravinách živočišného původu. Ač se tofu vzhledem podobá sýru, z hlediska výživového se jedná o dva odlišné výrobky.

9. mýtus: Sýry a jiné mléčné výrobky nijak neovlivňují vznik zubního kazu

Možná se budete divit, ale mléčné výrobky a zejména sýry jsou potravinami, které před vznikem zubního kazu mohou chránit. Příčinou zubního kazu je vznik organických kyselin po konzumaci jídla. Dochází tak ke snižování pH v dutině ústní, což vede k uvolňování minerálních látek ze skloviny (tzv. demineralizace). Právě po konzumaci sýrů ke snižování pH v ústech nedochází. Ba naopak, sýr dokonce pH zvyšuje, navíc obsahuje vápník a bílkoviny, které podporují remineralizaci skloviny. Dá se tedy říci, že sýry a jiné mléčné výrobky (ovšem v neslazené variantě!) prospívají zdraví dutiny ústní a brání vzniku zubního kazu.

Mgr. Jana Stávková, Ústav preventivního lékařství, LF MU Brno