Přeskočit na obsah

Mléko

Tuto základní potravinu jistě nemusíme příliš představovat. Ale možná o ní nevíte ještě všechno. V tomto článku se dočtete, co mléko obsahuje, proč je (nebo není) dobré ho konzumovat a také jak se vyvíjí jeho spotřeba v posledních letech.

Autor: Monika Pečková

Tuto základní potravinu jistě nemusíme příliš představovat. Ale možná o ní nevíte ještě všechno. V tomto článku se dočtete, co mléko obsahuje, proč je (nebo není) dobré ho konzumovat a také jak se vyvíjí jeho spotřeba v posledních letech v porovnání s jinými výrobky.

Z čeho se mléko skládá?
1. Laktóza
Dodává tělu energii, a to dostupněji než tuk. Laktóza způsobuje jemně sladkou chuť mléka.

2. Mléčné bílkoviny
Mají velký význam v ochraně zdraví člověka (globuliny). Právě z nich jsou čerpány stavební prvky bílkovin pro lidské tělo (např. svaly).

3. Mléčný tuk
Je stejně jako laktóza zdrojem energie. Obsahuje mnoho cenných vitamínů rozpustných v tucích. Pokud tedy konzumujeme dnes velmi oblíbené nízkotučné mléčné výrobky, měli bychom si uvědomit, že jsou těchto cenných vitamínů prakticky zbaveny. Navíc je mléčný tuk dobře stravitelný a zlepšuje konzistenci i chuť mléka.

4. Vitamíny
V mléce najdeme jednak vitamíny rozpustné v tucích (o nich jsme se zmiňovali už v bodě 3) a dále vitamíny rozpustné ve vodě. Mezi vitamíny rozpustné v tucích patří např. vitamíny A, D, E a K. Zvlášť příjem vitamínu A je dnes nižší než jsou doporučené denní dávky, a to dokonce o 10 procent.
Co se týká vitamínů rozpustných ve vodě, patří sem hlavně B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (pyridoxin), B12 (kyanobalamin), niacin a kyselina panthotenová. Stejně jako u vitamínu A je potřeba přísun vitamínů B asi o 10 procent zvýšit.

Proč je dobré konzumovat mléko?
– obsahuje nutričně důležité mikroprvky, např. zinek či selen
– podporuje zdravý vývoj kostí u rostoucího jedince
– obsahuje dieteticky důležité vitamíny, které jsme zmínili už výše, tedy např. A, D, B a riboflavin
– poskytuje vyrovnaný přísun významných živin (bílkovin, tuků, cukrů a minerálií jako vápník, draslík nebo hořčík. Podstatné také je, že využitelnost minerálií je vysoká, třeba u vápníku dokonce vyšší než v zelenině.)
– příznivě působí na střevní mikroflóru a zdraví sliznic
– je prevencí osteoporózy, vysokého krevního tlaku a četných zhoubných chorob
– jde o nejlépe kontrolovaný potravinový řetězec už od suroviny – časté kontroly společně s nejvíce objektivními ukazateli
– za posledních dvacet let výrazně vzrostla kvalita výrobků
– můžete si vybrat ze širokého sortimentu, co do chutnosti i obsahu tuku

Jaké jsou nevýhody?
– asi 5 procent populace má alergii na laktózu a alfa sl kasein
– při vyšším příjmu mléčného tuku hrozí zvýšený cholesterol (je zde možnost kardiovaskulárních komplikací)
– původní kasein je v žaludku hůře stravitelný
– individuálně tvorba hlenů
– u některých jedinců možný psychický odpor

Vývoj spotřeby mléka a mléčných výrobků

1. Co ovlivňuje spotřebu?



V roce 1989 byla u nás spotřeba mléka a mléčných výrobků nejvyšší – jednalo se o 259,6 kg na 1 obyvatele a rok. Později rapidně klesla, zvláště rok 1995 se stal noční můrou mlékařů, a na původní hodnotu se začala šplhat až od roku 1999. I přesto ale ještě v roce 2002 nedosahovala více než 221 kg.
Podobně tomu bylo s ostatními mléčnými výrobky, přičemž roku 2002 došlo hlavně ke zvýšení spotřeby přírodních sýrů. Je zajímavé, že ceny sýrů v tomtéž roce vzrostly o 2,3 procenta. Spotřeba másla se významně zvýšila i přesto, že cena vzrostla o 4,6 procent. Je tedy evidentní, že při nákupu mléčných výrobků není pro zákazníky cena tím nejpodstatnějším faktorem. Průkazně je zvyšování spotřeby másla a sýrů způsobeno celkově vyšším zájmem o mlékárenské výrobky a chuťovými preferencemi zákazníků. Je také pozoruhodné, nakolik jsou Češi ovlivnitelní reklamou. Reklam na mlékárenské výrobky totiž přibývá úměrně k růstu spotřeby těchto výrobků.

2. Které druhy mléčných výrobků „táhnou“?
Pokud mezi sebou srovnáváme jednotlivé druhy mléčných výrobků, vítězí již zmíněné sýry, jejich spotřeba se oproti roku 1989 zvýšila takřka o polovinu.
Naopak prakticky všechny ostatní mléčné výrobky nedosahují takové spotřeby jako v roce 1989.
Nejhůře dopadly mléčné konzervy, kterých se nyní konzumuje asi třetina proti roku 1989. O mnoho lépe na tom nejsou ani tvarohy. Jen tak mimochodem – viděli jste v poslední době nějakou reklamu na mléčnou konzervu? A jak široký výběr mléčných konzerv je na trhu, může si zákazník vybrat podle chuti a osobních preferencí?

Jak si stojíme v porovnání s jinými zeměmi?
Jestliže hodnotíme spotřebu mléka a ostatních mléčných výrobků v ČR a v jiných státech EU, je možné konstatovat, že se spotřebujeme asi tolik jako Belgičané nebo Němci. Celkově jsme něco pod průměrem, zvláště sýrů (ačkoli jejich spotřeba rapidně vzrostla) konzumujeme asi o 5 kg na osobu a rok méně.
Skutečnými rekordmany jsou Finové, jež mají třikrát vyšší spotřebu mléka. Podobné  je to u nich také s jogurty, kterých zkonzumují úctyhodných 40,7 kg na osobu, zatímco my asi 14,1.
Ovšem oproti Ukrajincům jsme na tom pořád ještě dobře. Jejich spotřeba jogurtů byla jen 3,5 kg na osobu a rok, u sýrů a tvarohu pouhých 1,1 kg.

Pediatři doporučují dětem 3-4 litry mléka na týden. Vycházíme-li z průměrné spotřeby mléka na osobu a rok (61,9 l v roce 2002), vychází nám, že ročně vypijeme asi třetinu doporučené dětské spotřeby. Ještě štěstí, že většina populace už z plenek vyrostla.


V článku byly použity materiály Ministerstva zemědělství a informace z časopisu Media.

Monika Pečková je redaktorkou portálu Jídelny.cz

Autor: Monika Pečková

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se