Mzdové náklady na závodní stravování (3)

V předchozím dílu jste se mohli dočíst, z jakých zdrojů je možno hradit mzdové náklady na závodní stravování a jak tyto zdroje naplnit. Je s tím ovšem spojeno více problémů:
1. Organizace, které by mohly závodní stravování podpořit (jako krajské úřady nebo zřizovatelé), nemají dostatek financí.
2. Mimonormativní rozpisy používají jen některé kraje.
3. Pravidla pro přidělení příspěvku na závodní stravování jsou daná velmi nejasně, spíše vůbec nejsou. Na tyto prostředky není automatický nárok.
4. I když škola takové prostředky získá, je na jejím vedení, jak tyto finance použije.

Argumenty, s kterými se určitě střetnete

Budete-li se o úhradu mzdových náklad zajímat, budete-li vyjednávat, určitě se střetnete s následujícími názory:
– Těch pár obědů snad zvládnete, ne?
(Chtělo by to nějakou úctu k práci druhého a přijmout myšlenku, že za práci má člověk dostat odměnu. Škola také dostává za každého žáka příspěvek. Proč by jídelna neměla dostat příspěvek na každého strávníka? Co v případech, kdy se počet žáků téměř rovná počtu učitelů nebo dokonce počet učitelů vysoce převyšuje počet žáků?)

– Škola na to nemá peníze.
(Skutečně nemá? Jak používá prostředky získané z doplňkové činnosti? Nehodlá-li zaměstnavatel přispívat na stravování svých zaměstnanců, neměli by se tito zaměstnanci stravovat nebo by si stravování měli hradit v plné výši. Podobná je praxe v mnoha soukromých firmách.)

– Mzdy se vám počítají na přihlášené děti. Stejně všechny nechodí, tak z toho uvaříte pro učitele.
(Plat učitelů je stejný, jsou li děti nemocné nebo ne. Plat řidičů autobusů je také stejný, ať už vozí učitele nebo ne.
Záleží také na tom, jak se krajské normativy stanovují. V některých krajích jsou stanoveny podle přihlášených žáků, ale v jiných se určují podle skutečně stravovaných žáků, např. za určitý měsíc, nebo se počet přihlášených žáků krátí určitým koeficientem. Tzn. že se předem počítá s tím, že všichni žáci chodit nebudou, a prostor pro financování závodního stravování už není žádný.)

Jaká je situace v jídelnách

Redakce portálu Jídelny.cz obeslala s dotazem, jak řeší mzdy v závodním stravování, asi 10 různých subjektů, školní jídelny a krajské úřady. Vedoucí jídelen odpověděly všechny a prakticky obratem. Z toho je vidět, jak je tento problém pálí. Reakce KÚ se velmi lišily: od snahy upřímné pomoci přes lehce arogantní odpověď až po mlčení.

Jaká jsou tedy vyjádření jídelen v jednotlivých krajích?
Plzeňský kraj – Ale měsíčně v uzávěrce vystavuji paní ředitelce vyúčtování jak provozních ta osobních (mzdových) nákladů na zaměstnance. Tato částka by se měla odrazit v našich platech. Zda to tak je se mi však zatím nepodařilo zjistit.
Královéhradecký kraj – Osobně nemám přesný přehled o rozpočtu, od ředitele jen slyším, že nejsou peníze (letos, vloni a předloni…). Podle toho, co vím od jiných vedoucích, se na závodní stravování v našem kraji poskytují nějaké mimorozpočtové prostředky, ale v jaké výši, netuším..
Jihomoravský kraj – Denně vaříme pro zhruba 35 zaměstnanců. Na tyto zaměstnance nedostáváme žádné mzdové prostředky. Úvazek na závodní stravování sice stanovený máme, ale to je tak asi vše. Pokud vím, naše krajské metodičky nám na našich velmi sporadických poradách tvrdí, že tyto mzdové prostředky jdou z ONIV. Skutečnost je jiná.
Praha – Finance na učitele nedostáváme, alespoň ne do jídelny, v platech zaměstnanců jídelny se tato činnost – vaření pro zaměstnance školy vůbec nepromítne, úvazky jsou počítány pouze z počtů přihlášených žáků, nikoliv i se zaměstnanci. Jsme na tom biti..
Jihomoravský kraj – My jsme oslovili zřizovatele a financujeme to z prostředků na provoz. (Tuto zprávu potvrdilo několik dalších jídelen.)
Moravskoslezský – Přesnou částku na základě kalkulace a skutečně odebraných obědů zaměstnanců účtujeme z příspěvku města a žádáme o ni v rámci rozpočtu.

Co můžete udělat vy?

Vedoucí jídelny pochopitelně nemůže zajistit, aby do jídelny skutečně doputoval dostatek peněz na mzdy. Může ale podniknout mnoho kroků, jak tento proces podpořit. Ve vašich mailech byly i návody k takovým krokům:

Nadřízené orgány

– Zajímejte se, jak jsou ve vašich krajských normativech stanoveny mzdy. Jsou na počet přihlášených žáků? Je pak tato částka krácena nějakým koeficientem? Nebo jsou na počet stravovaných žáků?
Jsou-li na počet přihlášených, pak máte přece jen nějakou rezervu na závodní stravování. Nejsou-li nebo jsou-li kráceny nějakým koeficientem, pak závodní stravování děláte skutečně nebo téměř zdarma. – V některých krajích poskytují školám a jídelnám mimonormativní prostředky. Tyto finance bývají uvedeny v rozpisu, který škola dostává, a finance na závodní stravování v něm bývají uvedeny v samostatné položce. Zajímejte se o to, jak je to ve vašem kraji, a případně požádejte ředitele o nahlédnutí do rozpisu.
– Snažte se získat příspěvek na mzdy od zřizovatele.
– K přidělování těchto prostředků nejsou v ČR daná pravidla, v každém kraji to může být různé. Dokonce nebývají daná pravidla ani i rámci jednoho kraje. Na příspěvky o KÚ nebo zřizovatele není nárok. Je nutné s těmito institucemi jednat.
– Pamatujte, že jednat s oběma institucemi nemůžete přímo vy (pokud nejste právním subjektem). Musíte tak učinit prostřednictvím ředitele.

Ředitelé

Jestliže finance na mzdy vaše škola má, musíte vyjednat, aby se vám skutečně dostaly.
– Vypočtěte si mzdovou režii, která vám není hrazena. Příklad: Jestliže vaše mzdová režie činí na 1 oběd 10 Kč, za 1 pracovníka a měsíc to činí cca 200 Kč, za rok kolem 2 tis. Kč. Pro kolik pracovníků takto vaříte? Počítejte s tím, že i obědy pro kuchařky v jídelně jsou závodním stravováním.
Ke každému jednání (s ředitelem, obcí, krajem) je samozřejmě třeba mít kompletní a přesné podklady, vyčíslené počty obědů, celkovou výši mzdových nákladů.
– Jednejte s vaším ředitelem a argumentujte, že firemní závodní jídelna na mzdy od svého provozovatele také dostává.
– Sledujte doplňkovou činnost vaší školy, která může být zdrojem úhrady vašich mezd, snažte se odhadnout její rozsah, taktním způsobem dávejte najevo, že o těchto financích víte, a sledujte k čemu jsou získané peníze používány.
– Vaříte-li pro cizí strávníky, je to také doplňková činnost a příjmy z této činnosti jsou schopny jídelny velmi přesně stanovit. Ptejte se vedení, jakým způsobem tuto částku použilo.
– Počítejte s tím, že mimorozpočtové prostředky se vyplácejí v odměnách, váš nadřízený je vám nemusí dát.

Ředitel školy versus vedoucí jídelny

Ať už peníze na závodní stravování dostáváte či ne, ať je to z příspěvku zřizovatele, z kraje nebo vlastních peněz školy, vždy nakonec narazíte na fakt, že vedení vaší školy vás není povinno seznamovat s rozpočtem, s interním rozdělováním financí, a záleží jen na jeho libovůli, jakým způsobem tyto prostředky použije. K tomu, aby vedoucí jídelny finance získala, musí mj. navázat s vedením korektní a rovné vztahy, musí je průběžně udržovat, musí si u vedení získat autoritu a s ním účinně a takticky vyjednávat.

Když se zajímáte, proč jsou některé jídelny úspěšné a prosperující, často narazíte na vynikající spolupráci její vedoucí s ředitelem. V mnoha firmách i školách se vztahy mezi nadřízenými a podřízenými řídí i jinými než právními ustanoveními. Uplatňují se v nich mezilidské vztahy, řídí se principem úcty a respektu mezi pracovníky, mohou být také založeny na principu vzájemné výhodnosti spolupráce a výměny informací. Je třeba, aby takto fungovala i spolupráce mezi ředitelem školy a vedoucí jídelny. Kultivace vztahu těchto dvou osob je ovšem dlouhodobý proces, k němuž musí přispět obě strany. I vy.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz