Na potraviny se výběrová řízení dělat nemusí

Argumentuje se novou povinností dělat výběrová řízení na potraviny. Ti, co to tvrdí, se opírají o tučně vyznačenou změnu v § 19 odstavec (3). 

§ 19 Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy

(1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako

1.  skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo
2. součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

(2) Má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21.

(3) Za veřejné zakázky podle odstavce 1 se nepovažují veřejné zakázky,

1. u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá,
2. kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a
3. jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 nedosahuje limitu podle § 25.

Tato změna ale není pro školní jídelny vůbec důležitá. Zásadní je vyznačený výraz „dodávky stejného druhu“ v původním textu v odstavci (1) a) . Tento výraz není v zákoně dál nijak specifikován. Co to tedy je? Jsou to „potraviny“? Nebo to je „maso a masné výrobky“? A nebo ještě přesněji „vepřové maso“? Podle toho, jak budeme vnímat „dodávky stejného druhu“, velké školní jídelny stanovené limity buď překročí a nebo nepřekročí.

Jak to tedy je správně?

Na úvod je třeba vysvětlit pojmy CPV a NIPEZ.

Umělá inteligence nám říká, že CPV (Common Procurement Vocabulary) je evropský systém klasifikace služeb a zboží, který slouží k jednotnému označování a řazení předmětů veřejných zakázek v rámci Evropské unie. CPV byl vyvinut Evropskou komisí a je používán v mnoha zemích Evropské unie.

Google na své stránce uvádí:
CPV (společný slovník pro veřejné zakázky) představuje jednotný klasifikační systém pro veřejné zakázky, jehož cílem je standardizovat odkazy, které veřejní zadavatelé a zadávající subjekty používají pro popis předmětu veřejných zakázek.

Kódy CPV používá EU mimo jiné i pro rozlišování druhů dodávek v rámci veřejných zakázek. I zde znovu vzniká otázka, co je to stejný druh dodávky. Je to stejné CPV? Nebo je to stejná vyšší skupina CPV? Na jaké úrovni?

Když se podíváme do Číselníku CPV, tak celkem snadno zjistíme, že členění na prvních dvou znacích CPV rozhodně pro označení stejného druhu dodávky nestačí. To bychom např. v kategorii „34-přepravní zařízení“ museli slučovat:

• 341 motorová vozidla
• 345 lodě a čluny
• 347 letadla

Nelze předpokládat, že zákonodárce chtěl tyto tři kategorie označit jako stejný druh dodávky.

Dokonce když půjdeme o úroveň níž, tak asi neoznačíme za stejný druh dodávky společně tyto výrobky:

• 3411 osobní vozidla
• 3413 motorová vozidla pro přepravu zboží
• 3415 simulátory

Podobné je to i v jiných oblastech. Jistě neoznačíme za stejný druh dodávku traktorů a dodávku dojících strojů, přestože obě dodávky spadají do stejné nejvyšší kategorie „16-zemědělské stroje“.

Co z toho plyne pro školní jídelny?

Z předchozích úvah lze usuzovat, že ani u dodávek potravin nelze za stejný druh dodávky označit celou nejvyšší kategorii „15-potraviny, nápoje, tabák a související produkty“.

V podmínkách dodávek do školní jídelny by to nedávalo smysl. Když školní jídelna potřebuje vepřové maso, tak ho nemůže nahradit hovězím masem nebo dokonce jogurtem. Přitom některé jídelny odebírají tyto produkty od místních farmářů, kdy jeden chová pouze skot, druhý pouze prasata a třetí chová pouze dojnice a vyrábí mléčné výrobky. To by školní jídelna prakticky nemohla od těchto místních farmářů vůbec nakupovat. A to určitě nebylo záměrem zákonodárce. Ten dodávky od regionálních dodavatelů výslovně podporuje např. v relativně novém ustanovení § 37a.

Výše uvedenou úvahu v plném rozsahu podporuje i zveřejněná metodika MMR pro používání Číselníku NIPEZ (obdoba CPV) ve veřejných zakázkách:
https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodicky-pokyn-k-pouzivani-Ciselniku-NIPEZ-v-praxi.pdf

Tam najdeme tato důležitá stanoviska MMR:

• Dvouciferné kódy cNIPEZ nelze využít jako klasifikační kód předmětu VZ (veřejné zakázky).
• Ke koncovým komoditám, tedy k záznamům v klasifikačním stromu Číselníku NIPEZ, které se již dále nečlení na podřízené detailnější komodity nebo komoditní skupiny, jsou připojené tzv. sady vlastností (SV). Tyto sady vlastností představují velmi důležitou součást standardizace popisu komodit. SV představuji určitý typ šablony, pomocí které je možno jednotlivé druhy dodávek, služeb a stavebních prací jednotně a strukturovaně popisovat.
• Podle metodického materiálu [C9] je nutné, aby zadavatelé volili příslušný klasifikační kód z cNIPEZ vždy co nejpřesnější a nejpodrobnější.

MMR v tom materiálu spojuje pojem „jednotlivé druhy dodávek“ s pojmem „sady vlastností“, který se váže ke koncovým komoditám, které se v Číselníku NIPEZ již dále nerozpadají. Z toho lze dovodit, že „druh dodávky“ odpovídá vždy co nejpřesnějšímu kódu NIPEZ. Ještě tam najdeme na straně 38 další důležité upozornění:

• Zadavatel musí jako dosud zohlednit relevantní věcné, geografické, časové a další souvislosti, aby správně určil, zdali jde při stanovení hodnoty o jednu či více veřejných zakázek. Použitím Číselníku NIPEZ se postup pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezměnil a zadavatel může i nadále postupovat v souladu se svými interními pravidly, přičemž stanovení předpokládané ceny je vždy v kompetenci zadavatele.

Stručné shrnutí na závěr:

• Zákon se změnil, ale pro školní jídelny se nic zásadního nemění.
• Výběrové řízení na potraviny se ani po novele dělat nemusí.
• Dodávkou stejného druhu se rozumí dle informací na stránkách MMR dodávka jednotlivých komodit typu hovězí maso, vepřové maso, kuřecí maso, vejce, atd.
• Žádná z těchto komodit ani na velké jídelně nepřesáhne částku 2 mil. Kč/rok ani jakýkoliv vyšší limit.
• Lze očekávat od řady firem naléhavé a drahé nabídky školení, konzultací a dodávek softwarových řešení s tím, že škol a školních jídelen se změny týkají právě v oblasti dodávek potravin.
• Buďte obezřetní a neutrácejte zbytečně svůj čas ani peníze. 
• S využitím informací z tohoto článku se můžete komplikovaným výběrovým řízením snadno vyhnout.

Ing. Vladimír Bureš – člen výboru Asociace společného stravování