Naše posvícení ve školních jídelnách

16. říjen se již mnoho let připomíná jako Mezinárodní den výživy. V tento den se každoročně pořádá řada akcí, které upozorňují na význam výživy pro zdraví člověka, různé odborné semináře a konference, ale také osvětové akce pro obyvatelstvo, v některých regionech se dokonce na říjen připravují Dny zdraví nebo Týdny zdraví.

Jako doprovodná akce Dne výživy proběhlo tento rok v restauracích a jídelnách Naše posvícení – akce, která byla součástí mezinárodní kampaně Food Right Now – Postavme se hladu. Toto hnutí si klade za úkol upozornit na hlad jako na celosvětový problém, poukázat na chudobu jako hlavní důvod existence hladu ve světě a podpořit spotřebu místních potravin.

Naše posvícení slavili v desítkách škol a školních jídelen. Školy pořádaly besedy o hladu ve světě, promítaly žákům tematicky zaměřené filmy, připravily výstavy místních potravin nebo potravinářských výrobků. Někde vařili jídla z místních surovin sami žáci, jinde rodiče připravovali z místních potravin dětem svačiny, žáci škol navštěvovali místní zemědělce. Školní jídelny s tím pomáhaly a připravovaly na oběd jídla podle místních receptů nebo z místních surovin.

Ve Štípě u Zlína připravila škola ochutnávku domácích pokrmů (domácí pomazánky, frgály, koláče s jablky, domácí chléb, marmelády, mošt, klobásky, ovoce, zelenina aj.) a ve školní jídelně se podávala na oběd pohanková polévka, krůtí prsa na rozmarýnu a šťouchané brambory, zeleninový salát a jablko. Vedoucí zdejší jídelny A. Pospíšilová uvedla, že k přípravě jídel použili některé zaručené místní potraviny. Jen si povzdychla, že z hygienických důvodů by jídelny vlastně neměly používat z vlastní zahrady ani obyčejné domácí bylinky.

V ZŠ a MŠ speciální v Uherském Hradišti nakoupili potraviny na svačinu na tržnici od místních zemědělců a na oběd upekli slovácké brambory se zelím a špekem.

V Hustopečích nad Bečvou, obci na okraji Valašska, podávali polévku valašská kyselice, babiččinu sekanou s bramborovou kaší a vše doplnili jablkem, moštem a čajem.

V ZŠ Nové Město na Moravě připravili polenské mrkvánky – bochánky z kynutého těsta plněné mrkvovou náplní, které jsou proslaveným jídlem nedalekého městečka Polná. Mrkvánky se tradičně v Polné pečou druhou neděli v září.

V ZŠ a MŠ Černovice na Pelhřimovsku si pochutnali na domácí sekané s bramborovým salátem od Marušky a na jablečném moštu, vše bylo doplněno posvícenskými koláčky. Jídla víceméně běžná, ale důraz kladli na použití místních potravin.

V jídelně ZŠ T.G.M. v Poděbradech pekli řepánky, tradiční středočeskou sladkou pochoutku. Jde o bochánky plněné vařenou strouhanou cukrovou řepou. Vedoucí jídelny p. Nováková napsala: „Suroviny na oběd byly všechny z tuzemských zdrojů. My se většinou snažíme odebírat suroviny od místních dodavatelů už jenom proto, že je u nás docela vysoká nezaměstnanost, tak si myslím, že je potřeba podpořit místní podnikatele. Někdy je to ale těžké, protože zápasíme s finančním limitem a soukromník se většinou nedostane na takovou cenu jako velký obchodní řetězec.“

Strávníci školní jídelny ve Rtyni v Podkrkonoší mohli ochutnat podkrkonošské kyselo, po němž následovala buď staročeská krkovička, chlupaté knedlíky a zelí nebo houbový kuba a salát z kyselého zelí. Nejenže to byla typická krajová jídla, ale jak uvádí vedoucí zdejší jídelny, používali i místní potraviny. „Suroviny jsem používala výhradně české. Kvas z místních pekáren, maso a brambory z místních firem,“ říká vedoucí jídelny Petra Cachová a doplňuje, že pro šestou až devátou třídu měla i přednášky o správné tvorbě jídelníčků, o plnění spotřebního koše, o neplýtvání s potravinami a samozřejmě na téma hladu ve světě.

Ve středočeských Poříčanech měly děti ve školní jídelně na oběd masový vývar se zavářkou, květákový mozeček s bramborem a zeleninový salát z červeného zelí.

Kuchařky z jídelny ZŠ obce Liteň na Berounsku připravily vesnickou klasiku – prejt, brambory a zelí.

Místní potraviny mají dlouhodobě významné místo v jídelníčku ZŠ Domažlice, Komenského ul. Jídelna na svých internetových stránkách upozorňuje, že nakupuje některé důležité potraviny od místních producentů. 16. října podávali ke každému jídlu regionální dezert, který připravili právě z regionální mouky a mléka: Dolek vo dvouch kabátech k jídlu.

V jídelně ZŠ Masarykova v Plzni podávali zeleninovou polévku s jáhlami, posvícenská kachní prsa pečená s dušeným červeným zelím, k tomu kynuté nebo chlupaté knedlíky a na závěr tvarohový koláček.

V 6. ZŠ v Chebu bylo jídlo na oběd připraveno podle tradičního starého receptu. Podávali chebský knedlík Getzn s kysaným zelím.

Tolik ze zpravodajství, z vašich jídelníčků, zpráv, mailů a telefonátů. Používání místních zdrojů potravin je trend, který by jídelny mohly účinně podporovat. Proč? Protože se tvrdí, že „po potravinách z našich polí břicho nikoho nebolí.“