Nezkusíte ovocný talířek?

Libušín je malá obec ve středních Čechách s dlouhou a bohatou historií. Lidé zde za prací dojíždějí do nedalekého Kladna, ale seznam akcí, které obec během roku uspořádá, dává tušit, že zde žijí aktivní a činorodí občané. Spoustu nových nápadů se snaží realizovat i v místní mateřské škole, v jejímž čele stojí Věra Portužáková. Koloběh přesnídávek, obědů a svačin zde probíhá tak jak v mnoha jiných školkách, ale přece je zde ve stravování dětí leccos neobvyklého.

Ovocný talířek

Již při ranním příchodu dětí je ve třídě připravený talíř s ovocem, z něhož si děti mohou vzít a ochutnat. Mnohé z nich ráno nesnídají a kousek ovoce jim pomůže zasytit žaludek na dobu, než se dostanou k prvnímu jídlu.

Na talíři jsou připraveny dva, tři, čtyři druhy ovoce, podle možností a ročního období. Převažují jablka, umytá a vykrájená, ale také sezonní ovoce jako hrušky, švestky, nebo i citrusové plody. A děti nepohrdnou. Ředitelka Portužáková se domnívá, že děti by měly konzumovat především místní ovoce, a proto na ovocném talířku převažují jablka z nedalekých sadů ve Vítově u Slaného. Sadaři je školce dokonce prodávají za zvýhodněnou cenu.

V mnoha školních jídelnách poukazují na fakt, že děti čerstvé ovoce nejedí, že nejsou na ovoce naučené z domova, a proto mne zajímalo, jaký je v Libušíně o ovocný talířek zájem. Ovoce prý rychle zmizí. Ve školce nemají třídy podle věku, zcela nových žáků ve třídě je vždy kolem 20-30%, staří mazáci jsou na ovoce naučeni již z dřívějška a nováčky kolektiv rychle naučí. A další kousek ovoce nebo zeleniny je podáván k přesnídávce…

Ovocný talířek je připraven už od otevření školky v 6:30 a učitelky dohlížejí na to, aby si každé dítě vzalo přiměřeně, nehrozí, že první děti všechno vyjedí a na poslední nezůstane nic. Jak mi řekla ředitelka Portužáková, tato aktivita slouží i k tomu, aby se děti naučily spolupracovat, aby si uvědomily, že je třeba se rozdělit s ostatními.

Děti do ovoce nikdo nenutí a mají na výběr, zda si vezmou a co zvolí. Potvrzují zde zkušenosti odjinud, že když si dítě může vybrat z různých druhů ovoce (ale i zeleniny nebo salátů), zájem stoupne a spotřeba se zvyšuje.

Možnost, aby se dítě samostatně rozhodlo, zde uplatňují i u zeleninových salátů nebo u svačin. Saláty podnormovávají a dítě se samo rozhodne, jestli salát chce nebo ne. Komu při svačině nechutná pomazánka, může mít pouze suchý rohlík. Ale protože konzumentů suchého pečiva v poslední době povážlivě přibylo, začali dětem nabízet obyčejné pomazánkové máslo, které si samy namažou.

Finance a hygiena

Zkušené vedoucí stravování se určitě škodolibě dotážou: „A co hygiena? Už vidíme děti, jak se přehrabují v ovoci, vybírají to správné, kdoví jestli si umyly ruce…“

I na toto v Libušíně mysleli. Kuchařka přinese talíř s ovocem přikrytý alobalem. Vybírá se zásadně očima. V okolí ovoce se také například nesmrká a dodržují se základní pravidla hygieny. Na to dbají učitelky. Mimochodem: pracovnice KHS sem chodí na kontrolu jak do každé jiné jídelny a neshledávají problém.

Kuchařka chystá asi 2 kg ovoce na třídu s 25 dětmi. Zeptal jsem se proto, jak jim cena ovoce dovoluje dodržovat finanční normu 31 Kč, zvláště další ovoce nebo zelenina se podává k přesnídávce. Když před lety v Libušíně s ovocným talířkem začínali, bylo to z hlediska financí zcela bez problémů. Jak ale připouští ředitelka Portužáková, ceny ovoce se zvýšily a pracovnice kuchyně dnes musí při objednávce více přemýšlet.

Ovocný talířek se zde významně podílí na tom, že jídelna bez problémů plní předepsané výživové normy pro školní stravování, a to nejen na papíru, ale i v praxi.

Zelenina na výběr

Podobně se v MŠ Libušín snaží děti vychovávat ke konzumaci zeleniny, která je samozřejmou součástí většiny dopoledních nebo odpoledních svačin. V týdenním jídelním lístku z poloviny února 2013 obsahovalo 7 z 10 svačin zeleninu. Děti nedostávají plátek zeleniny na chléb, ale mají ji volně přístupnou na talířku. Vybírají ze 2 – 3 druhů, mohou si i nakombinovat a vzít větší množství. U malých dětí je malý talířek se zeleninou na každém stolečku, u starších je nabídka ve stylu švédského stolu, děti si chodí přidávat jak zeleninu, tak pečivo. Zbývající zelenina se nechává ve třídě zakrytá, téměř vždy se dojí – hlavně po odpolední svačině. Některé děti jedí jen určitý druh zeleniny a tak si při zdejším způsobu podávání mohou tu „svou“ zeleninu najít.

Bulgur a kuskus vedou

Od podzimu 2012 se v jídelníčku mateřské školy v Libušíně začaly pravidelně objevovat některé méně obvyklé potraviny: bulgur, kuskus, jáhly, špalda, cizrna, pohanka, tofu. Pravidelně neznamená jednou za měsíc, ale obvykle každý týden.

Ve školce nakoupili různé receptáře, vybírají z nich zajímavé recepty, upravují je a přepočítávají pro malé děti a zkoušejí. Většina jídel dětem chutná, jen asi čtvrtinu receptů postupně vyhazují a nahrazují novými. Jak uvedla kuchařka Lenka Lipčáková, každý recept zkouší vícekrát a stahují ho až po několika neúspěšných pokusech.

Mezi oblíbenými jídly je např. kuskus s kuřecím masem a zeleninou nebo kuřecí kari bulgur. Rozdílné názory byly na cizrnu po valašsku s uzeným a zelím. Ta u dětí neuspěla, ale dospělí si na ní pochutnávali. Neúspěšná byla také třeba pohanka zapečená se zeleninou, ale kuchařky už vědí proč. Tmavá barva příliš připomínala prejt, takže kuchařky už přemýšlejí, jak to napravit.


Problémy se spotřebou ovoce a zeleniny ve školním stravování nejsou malé a nápady, které zkoušejí v mateřské škole Libušín, jsou opravdu zajímavé. Nestojí za vyzkoušení?