Přeskočit na obsah

Občanské iniciativy usilují o změnu ve školním stravování

V České republice, ale i na Slovensku se objevují občanská sdružení, která chtějí změnit nebo upravit pravidla školního stravování a výživová doporučení. Někdy jdou za hranice možností školního stravování, někdy přinášejí velmi zajímavé názory, o kterých stojí za to diskutovat. Seznamte se s nimi.

Autor: Ing. Pavel Ludvík

V České a Slovenské republice i čtvrtstoletí po pádu komunismu funguje státní systém školního stravování. Přísné výživové normy, předepsaná nebo doporučovaná skladba jídelního lístku, tvrdá pravidla provozní i osobní hygieny, ale také slabé financování –  to vše charakterizuje současný stav. Výživové normy, na jejichž sestavení se podílejí přední odborníci, jsou mnoha lidem trnem v oku, každý rok, dva jsou napadány oponenty, ale přesto odolávají. Objevují se stále nové skupiny a iniciativy, které volají jejich revizi. Nejsou to jen rodiče zmanipulovaní mediální masáží nebo novináři ženoucí se za senzací. Členy těchto skupin jsou někdy i zkušení odborníci na výživu a mezi jejich názory jsou i takové, o nichž stojí za to diskutovat.

Iniciativa Skutečně zdravá škola

Před Vánocemi 2013 se v tisku objevila řada informací o iniciativě Skutečně zdravá škola. Její členové zaslali otevřený dopis tehdejšímu ministru školství Štysovi, v němž požadují aktualizaci výživových doporučení pro školní jídelny spotřebního koše takto:

  • Důraz na vaření z kvalitních přirozených potravin namísto polotovarů.
  • Zvýšení množství zeleniny, ovoce a luštěnin.
  • Snížení množství doporučovaných bílkovin a posun od živočišných k vyššímu příjmu rostlinných zdrojů bílkovin.
  • Snížení množství doporučované energie.
  • Odstranění kategorie volný cukr (doporučení přidávat cukr ke školním obědům)
  • Snížení množství doporučovaného mléka.
  • V případě použití už zpracovaných potravin upřednostňování těch minimálně upravovaných, tj. např. máslo namísto margarínů.
  • Zákaz umělých sladidel, trans tuků a glutamátu sodného

V oblasti výživy také např. navrhují např. spojit vyhodnocení spotřeby masa a mléka do jedné skupiny bílkovin nebo přejít od doporučování výživové pyramidy k jiným konceptům.

Změnit nejen vyhodnocování cukru a bílkovin

Protože se v médiích objevily i značně zkreslené informace o cílech této iniciativy, vyžádali jsme si podrobnější informace přímo u iniciátora projektu Bohuslava Sedláčka. Podle jeho slov tato nezisková iniciativa pouze předkládá návrhy, které by měly zahájit rozsáhlejší diskusi. Zásadně jsou proti zbytečnému používání cukru. K tomu Sedláček uvedl: „Přidávání cukru nám vadí, je to prokazatelně škodlivá potravina. Určitě jsou školy, respektive jídelny, které se snaží omezit používání cukru. Často se však přislazuje zbytečně, třebas sladké čaje. Spotřební koš to dovoluje. Myslíme si, že by měl být nastaven tak, aby to naopak omezoval.“

Skutečně zdravá škola také upozorňuje na nadbytečné množství bílkovin ve stravě dětí. Na otázku, zda se jí zdá přijatelná alespoň spodní hranice normy u masa, mléka apod. ve výši 75 % maxima Sedláček odpovídá: „Ano, souhlasíme s tím, ale setkáváme se s mnoha školami, které dodržují spíše to maximum, protože to tak dělaly léta a zdravější vaření je nikdo neučil.“ Za dobrý vzor považuje západoevropské normy DACH.

Podle iniciativy by změnami ve vztahu k výživě a zdravému životnímu stylu by měl projít celý chod školy. Signatářům iniciativy velmi vadí prodejní automaty ve školách, navrhují přidat jednu hodinu tělesné výchovy týdně, zařadit denně aspoň jednu školní přestávku venku apod.

Podporovatelé iniciativy

Odborným garantem této iniciativy je Mgr. Margit Slimáková, PhD., k její činnosti se však odborníci z akademické sféry vyjadřují přinejmenším velmi zdrženlivě. K signatářům iniciativy však patří i řada uznávaných odborníků, např. známý expert ve výživě RNDr. Petr Fořt, CSc., prof. Šedlbauer, vedoucí katedry chemie Technické univerzity Liberec nebo RNDr. Poc, poslanec Evropského parlamentu. Přehlédnout se nedá, že mezi těmi, kdo iniciativu podporují, je množství lékařů, mezi jinými i primář rehabilitačního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně MUDr. Pavel Skalka. 

Skutečně zdravá škola a ministerstvo školství

Myšlenky Skutečně zdravé školy se, jak se zdá, dostaly i k novému ministru školství Marcelu Chládkovi. Jak uvádí některá média, ministr chce školy finančně podpořit, aby se zbavily automatů na sladkosti, a chce vrátit nebo podpořit přípravu jídel ve vyvařovnách samotných škol, což by mohlo ztížit pozici soukromých subjektů ve školním stravování. Údajně uvažuje i o revizi spotřebního koše a zásad pro tvorbu jídelníčků.

Finance, finance 

Nevyjasněným bodem programu iniciativy je finanční stránka věci. Jak uvádí její mluvčí Sedláček, finančními propočty se nezabývají, ty by měla provést příslušná ministerstva. Podle některých odborníků na školní stravování by přijetí výživových doporučení typu DACH znamenalo vyšší finanční nároky na strávníky.

Tento fakt potvrzují i některé vzorové školy, které se myšlenkami této iniciativy řídí. Podle jejich informací se celodenní finanční norma pro dítě v mateřské škole pohybuje kolem 60-70 Kč. Mezi těmito institucemi je ale řada soukromých nebo experimentálních škol a škol zřízených občanskými sdruženími, které nenavštěvuje běžný vzorek dětí. Podle některých propočtů by se však zdravější stravování dalo pořídit i s náklady zvýšenými o 10-20 % oproti standardnímu stavu.

Obavu, že by si zdravější stravování vyžádalo vyšší finanční náklady, potvrzují i některé další jídelny, kde by rádi myšlenky Skutečně zdravé školy uskutečnili. Proto v nich změny v jídelníčku uskutečňují opatrně, aby si finanční dopad vyzkoušeli.

Velmi dobrá publicita 

Řada vedoucích školních jídelen, ale i dalších odborníků si stěžuje, jak negativní obraz školního stravování média vytvářejí, že pozitivní trendy nedostávají ve sdělovacích prostředích prostor. Na iniciativě Skutečně zdravá škola je zajímavé i to, jaké široké publicity se jí dostává. Stálo by za podrobnější analýzu, jaké prostředky k tomu používá.

Iniciativa se nebojí publicity, vystupuje veřejně a aktivně se sdělovacími prostředky komunikuje. Srozumitelně formuluje své požadavky, cíleně si vytváří síť svých sympatizantů a vzorových jídelen, které ověřují její myšlenky. Z toho by se mohlo školní stravování poučit.

Martinská iniciativa 

Podobné hnutí vzniklo v roce 2013 i na Slovensku v Martině. Podle místa jeho zrodu se nazývá Martinská iniciativa a mezi jeho hlavní programové body patří omezení příjmu bílkovin, zvýšení příjmu ovoce a zeleniny a umožnění vegetariánské výživy. Myšlenky Martinské iniciativy však nedostaly takový prostor ve sdělovacích prostředcích jako u nás, nenalezly ani částečné pochopení na ministerstvu školství a skupina lidí, která se pod její myšlenky podepsala, spíše pasivně vyčkává, co se dál bude dít. V poslední době připravují zveřejnění doporučení WHO ke školnímu stravování, s  kterým jsou současné slovenské výživové dávky v rozporu, a snaží se získat podporu pro úpravu legislativy.

Některé metody iniciativy Skutečně zdravá škola jsou velmi účinné a některé její myšlenky se shodují s názory a zkušenostmi mnoha kuchařek. Proto stojí za to se jimi zabývat. Ne je mechanicky přebírat, ale diskutovat o nich a vybrat si z nich to dobré.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Pekařka

    Změny
    S mnohým v tomto článku musím souhlasit. Problém vidím zejména v tom, že jídelny mohou nakrásně realizovat tyto nápady, ale pokud nebude vytvořen základ doma v rodině, pak to bude zase jen kousek něčeho. Vidím děti, které se po obědě napájejí energetickými nápoji z plechovky (plno cukrů), mají dost peněz na to, aby si koupily, co chtějí. O automatech a bufetech ve škole se vedou diskuze hodně dlouho. Jsem toho názoru, že většina zaměstnanců jídelen by tyto změny ráda podpořila, ale samotní toho mnoho nedokážeme. Akorát se zase dostaneme do řečí, že je školní stravování takové a makové. Jsem přesvědčená, že tato dobře myšlená změna bude během na velmi dlouhou trať a bez přispění všech zúčastněných stran nebude moc úspěšná. Lidé povětšinou žádají, aby se změnilo ostatní, ale sebe v tomto přehlížejí, což je určitě na škodu věci.

  • Autor: kkk

    Změny ve stravování
    Souhlasím s pekařkou, líbí se mi tato iniciativa, jenom si to nedokážu nějak reálně představit na naší škole. Jídelní lístek mám vystavený u kanceláře, takže slyším všechny komentáře strávníků. Nejsou publikovatelné. Když jsme měli čočkovou sekanou /mimochodem velká dobrota/ zbytky jsme neměli kam dávat. Nedovedu si představit, že bychom luštěniny dávali bez párku nebo plátku uzeného, to by nikdo nejedl. Bezmasá, např. zeleninová jídla by si všichni odhlašovali, nejpopulárnější jsou sladká jídla. Včera mě dorazil jeden tatínek, kdy po přečtení týdenní jídelníčku /normální klasika podle výživových norem, která se vaří všude/ konstatoval: „Proboha, co je toto za obědy.“ ROdiče nám to bohužel nijak neusnadňují. Je to opravdu běh na dlouhou trať.

    • Autor: Radkaa

      Souhlasím, že se děti musí naučit jíst zdravěji nejdřívě v rodinách. Po rodině by měla následovat postupná změna v mateřských školách. My jsme začali do jídelníčků zařazovat bezmasá jídla každý týden, k tomu každý druhý týden sladké jídlo, luštěninu s párkem nebo vejcem zařazujeme pouze vyjímečně. Jako luštěninová jídla vaříme (i když občas bojuji s kuchařkami a učitelkami) čočkové biftečky, luštěninové rizoto (půl rýže a půl hrách) se zeleninou, bramborový guláš se sójou nebo fazolí, vše jako bezmasé pokrmy. A jde to a děti se učí. Jestli přejdou do základní školy, která už bude vařit podobně, tak bychom se za pár let mohli dočkat…

      • Autor: Romana27

        Souhlasím se vším, co je napsáno. Máme stejný problém. U nás chtějí učitelky stále maso – plátek a pokud je bezmasé 1* za 6 měsíců ve výběru dvou jídel./ celé menu /, tak je kolem toho strašný humbuk. / sepisování petice / Musím dávat sladké a druhé jídlo musí být „maso“. Luštěniny se dá říct, že nemám psát a to jsou děti, který si čočku přidají, ale bohužel učitelé a vedení neuznávají.

      • Autor: klímka

        Zřejmě máme stejnýproblém, ale musíme se držet pravidel, který mají hlavu i patu

      • Autor: Doc. Chocholoušek, CsC.

        No to je skvělé! Už se nemůžu dočkat, až se české děti budou živit zdravou stravou jako jejich vrstevníci v Bangladéši!

  • Autor: Valentýna

    Ale řekněte to také malým dětem
    Dívám se na webovky této iniciativy a nelze s nimi nesouhlasit.
    A to jak matka školních dětí i jako vedoucí školní jídelny.
    Ale problémů je hned několik:
    1) Jídelny musí dodržovat zákony – tedy spotřební koš – a je otázkou, zda při změně spotřebního koše zdravým směrem nebudou také směrem pryč odcházet strávníci.
    2) Pokud ve škole děláme průzkumy, tak většina rodičů, a potažmo i jejich dětí, o zdravé stravování jaksi nestojí – v praxi denně vidím, co děti znají z domova a co jedí.
    3) Děti milují krupicovou kaši, buchtičky se šodó, kynuté ovocné knedlíky – když je nahradím „zdravou“ alternativou, tedy nějakým bezmasým jídlem, tak toho většina končí v odpadu (i když je jídlo perfektně připravené a dospělí si pochutnávají).
    4) Poskytování dietního stravování je výborná myšlenka, ale jak to mám v mé jídelně udělat, když mám jednu kuchařku před důchodem, druhou nevyučenou a když dám inzerát, tak k nám za ty peníze nikdo motivovaný nechce.

  • Autor: Valentýna

    Ale řekněte to také malým dětem II.
    5) Obracejte se hlavně na vedení škol a na kantory – to by jste se divil pane Sedláčku, jaké mají požadavky a zdravá strava to opravdu není.
    6) Cesta ven dle mého není tak složitá: více prostředků na vzdělávání do školních jídelen, kvalitní ohodnocení vzdělaných pracovnic školních jídelen, možnost většího výběru pokrmů- tři a více pokrmů na výběr – ale to vyžaduje kvalitnější vybavení a né 50 let staré a často už muzejní vybavení v kuchyni; větší iniciativu rodičů a dialog s vedením jídelen, které jak věřím, podobné iniciativy jen vítá.
    7) Ale řekněte to také malým dětem, protože se obávám, že si buchty a řízek jen tak nenechají vzít…

  • Autor: ača

    zravá škola
    Pracuji jako vedoucí školní jídelny na 2 MŠ dohromady stravuji 32 dospělích strávníku je jedno jestli je to pedagog nebo nepadagog.
    Povědomost o zdravém stravování je minimální.
    Vidím obrovský problém v osvětě co se týče dospělích strávníku jsou úplně negramotní.
    Preferují pouze omáčky, smažená a sladká jídla.
    10let se snažím o změnu, ale zatím jsem všem pro smích.