Obědy zdarma. Pro někoho, či pro všechny?

Už několik let se hovoří o obědech poskytovaných zdarma, které jsou poskytovány dětem z rodin sociálně slabých, nemajetných. Když takové dítě může s ostatními na oběd, zlepší se jeho školní docházka, ve škole se nevyčleňuje z kolektivu, lépe se soustředí a jeho školní výsledky jsou lepší.

Naopak když je hladové, hůře se s ním při výuce pracuje, neudrží pozornost, bývá podrážděné, někdy jsou problémy s jeho chováním a narůstá záškoláctví. Taková je zkušenost z mnoha škol v ČR, kde se obědy zdarma poskytují.

Programů, které dětem ze sociálně slabých rodin dotují stravu, je více. Jeden z největších je řízen Ministerstvem vnitra a jeho prostřednictvím stát ve školním roce 2018/2019 rozdělí 20 miliónů Kč. O přiznání dávky rozhoduje krajský úřad ve spolupráci s místními pobočkami úřadu práce. O poskytnutí podpory musí požádat sami rodiče – s tím bývá někdy potíž, protože rodiče se někdy stydí, nebo mají obavu, že nezvládnou nutnou administrativu.

Jiným příkladem subjektu, který poskytuje sociálně slabým dětem dotaci na obědy, je nadace Obědy pro děti, financovaná ze soukromých darů.

Obědy zdarma na Slovensku

Objevují se však úvahy, že by obědy zdarma měly dostávat všechny školou povinné děti. V poslední době se tento názor široce rozvíjí na Slovensku. Od prvotní myšlenky z jara 2019 vládní strana SMER postoupila už k vážné diskusi o realizaci, chce navrhnout příslušný zákon a uvést ho v účinnost od 1.1.2019. Na její aktivitu mají zcela jistě vliv blížící se parlamentní volby. V současnosti se na Slovensku stravuje kolem 310 tisíc dětí, zatímco celkem je žáků 550 tisíc.

Názory jsou pochopitelně různé. Na veřejnosti, ale i mezi odborníky zaznívají hysterické výkřiky o populismu, o kupování hlasů voličů a o tom, že běžní lidé a bohatí zvlášť takové milodary nepotřebují. Nechybí ani výhrůžky, že pokud dojde k realizaci návrhu, vedoucí jídelen podají výpověď.

Velká část vedoucích je zásadně proti a uvádí pro to i racionální důvody, část to ale považuje za dobrou myšlenku, kterou je potřeba jen dopracovat.

Myšlenka je správná

Patří k nim vedoucí ŠJ v Komárně Edita Horváthová, která je současně představitelkou odborové sekce školních jídelen: „Jedná s o pěknou myšlenku, která však není dotažená do konce. Je naší úlohou nejen ji komentovat, ale také dávat návrhy, jak to řešit. Odborový svaz ve spolupráci s AŠKOS se tím už zabývá.“

V diskusi portálu Jedálne.sk zaznívají i další podobné hlasy, např. diskutující Lussy píše: „Já osobně vítám tento způsob stravování dětí. Už dávno jsme slyšeli, že v některých státech EU je bezplatné stravování, tak proč u nás ne? Je třeba se na to postupně připravit.“ Další skupina zastává názor, že myšlenka je sice dobrá, ale ne od 1. 1. 2019.

Kde na obědy zdarma vzít finance

Značná část lidí uvádí, že takové obědy někdo bude muset zaplatit. Celková potřebná částka na školní rok se odhaduje na 106 miliónů eur. Kde ji stát vezme? Bezplatné obědy zaplatí všichni ze svých daní, jak ti, kteří na obědy mají, tak ti, kteří na ně nemají. Objevují se názory, že v celkových výdajích rodiny částka za obědy nepředstavuje podstatnou částku. Jako další zdroj financí mnozí vidí bohužel i omezení výdajů na vybavení jídelen nebo platy a situace školních jídelen se tím ještě více zhorší.

Zvýší se počet strávníků?

Část diskutujících na portálu Jedálne.sk uklidňuje, že zájem nebude natolik velký a že nárůstu strávníků až o 60% se není třeba obávat. Tvrdí, že děti, které nejsou z rodin zvyklé na vyváženou a pestrou stavu, budou obědy dál ignorovat a budou se stravovat ve fastfoodech. Vedoucí ŠJ v Bratislavě Eva Černá v televizní relaci řekla, že takové deváťáky určitě oběd nenaláká tím, že jídlo bude zadarmo. Ti budou dál chodit jinam a budou si kupovat, co jim více chutná.

Většina vedoucích však počítá se zvýšením zájmu o školní obědy a poukazuje na potíže, které tím vzniknou a nad kterými se podle jejich názoru nikdo nezamýšlí.

Kdo bude větší počet obědů vařit a v čem?

Mezi hlavními problémy prakticky všichni na prvním místě uvádějí počet kuchařek a jejich vytížení. Jestliže počet připravovaných obědů naroste o desítky procent, musela by se odpovídajícím způsobem zvýšit efektivita práce kuchařek, nebo jejich počet. První možnost je vzhledem k vybavení současných kuchyní nereálná. Druhá možnost – přijmout nové kuchařky – je také komplikovaná. Kuchařky na trhu práce nejsou. Slovenské školní stravování se potýká s velkým nedostatkem kuchařek, na čemž se podílí mimořádně nízké platy. Nedostatečné je také materiální vybavení kuchyní, bude potřeba větší počet nádobí, více strojů nebo s větší kapacitou apod.

Budou mít strávníci zájem odhlašovat obědy?

Ve školních jídelnách je běžná praxe, že děti mají automaticky oběd přihlášen a pokud jsou nemocné, nebo nemají zájem, odhlásí si ho. Panuje velká obava, že budou-li obědy zadarmo, děti nebudou nuceny si jídlo odhlašovat a zvýší se tak množství odpadu. Dokumentují to příklady ze současnosti, kdy někteří rodiče neodhlašují obědy, i když vědí, že dítě do školy nepůjde. Až budou obědy zdarma, lhostejnost bude ještě větší. Nechybí ani tento názor: „Už teď děti v hmotné nouzi ohrnují nos nad stravou a ne všechny se stravují v ŠJ, i když mohou. Neváží si ničeho, protože všechno dostanou zadarmo.“

Naroste množství odpadů

S lhostejností, s jakou přistupují rodiče k odhlašování obědů, velmi souvisí možnost značného nárůstu množství odpadu. Toho se lidé z praxe velmi obávají. Částečně ho zvýší nevyzvednuté obědy, částečně noví strávníci, kteří nezvyklí na školní stravu budou odnášet větší množství zbytků. Jedna vedoucí to komentuje slovy: „Už teď oběd odnáší netknutý a což teprve, až bude zadarmo.“

Slovenské jídelny mají v současnosti velké potíže s likvidací odpadů, těžce shání finance na likvidaci a po zavedení obědů zdarma bude potřeba financí ještě větší.

Praktických dopadů je mnohem víc

Veřejná diskuse ale poukazuje na řadu dalších nejasností:

• Přibude strávníků, kteří mají alergie nebo vyžadují dietní stravování. Materiální a personální vybavení jídelen rozhodně není takové, aby tyto strávníky také uspokojili. Nebude se to chápat jako diskriminace?
• Obědy zdarma mají být poskytovány pouze dětem posledního ročníku MŠ a dětem v ZŠ. Proč menší děti nebo středoškoláci mají za obědy platit? Jedna z vedoucích komentuje tento záměr slovy „Jdeme velmi zlým směrem.“
• Na vyšší počet strávníků také často není připravena jídelna z hlediska velikosti stravovacího prostoru. Panuje obava, že jídelna nebude schopna strávníky odbavit. Celý záměr tak bude vyžadovat přepracování rozvrhů, což bude mít dopad i na organizaci práce učitelů.
• Některé jídelny nebudou schopny připravit stravu pro všechny žáky školy, protože jim hygienici kapacitu z důvodu nedostatečného vybavení omezili.
• Nechybí ani obavy, že zálohy na potraviny od státu nebudou chodit včas, nebo že někteří dodavatelé nebudou schopni dodat zvýšené množství potravin.
• Objevují se návrhy raději zvýšit přídavky na děti, nebo poskytnout bezplatně učební pomůcky, které rodiče nyní hradí, nebo proplácet obědy zpětně až po splnění určitých podmínek (docházka do školy, pravidelné stravování atd.).

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz