Přeskočit na obsah

Omezování obědů pro seniory dává příležitost školním jídelnám

Řada jídelen, které zabezpečují stravování seniorů, v letošním roce tuto možnost významně omezila. Víte proč? Možná i k vám přišli starší lidé, že se nemají kde naobědvat. Přijali jste je, nebo odmítli?

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Lidí ve věku 65 let a více v naší zemi stále přibývá, jsou jich téměř dva miliony, což představuje skoro jednu pětinu obyvatelstva. Řada z nich si sama nedokáže nebo neumí navařit. Pro obědy si někam chodí jídlonosičem a ohřívá si je doma, nebo doma vůbec neobědvá a využívá veřejně přístupná stravovací zařízení: restaurace, školní a městské jídelny nebo stravovny pro seniory, které bývají součástí podniků sociálních služeb, domovů pro přestárlé apod.

A právě poslední skupina provozoven je v letošním roce nucena stravování starých lidí významně omezit. Důvod? Zákon o sociálních službách a zpřísněné vyžadování jeho paragrafů.

Seniorů se tyto změny pochopitelně velmi dotýkají. Oběd v jídelně pro ně představuje nejen možnost se kvalitně najíst za přiměřenou cenu, ale má i sociální funkci. Dobře to znají ty školní jídelny, které vaří pro cizí strávníky – mezi nimi senioři téměř nikdy nechybí. Společně postojí u výdeje před otvírací dobou, povykládají si, prohodí pár vět s kuchařkou, která jim dává oběd do jídlonosiče, nebo živě diskutují při stolování v jídelně.

Obce zabezpečují stravování seniorů

Je řada měst a obcí, které sociální aspekt stravování starých lidí hodně podporují. Jednají s provozovateli stravovacích provozů o možnostech, distribuují mezi zájemce seznam vhodných stravoven, na stravování poskytují dotace. Významnou roli v tom samozřejmě hrají školní jídelny, které jsou obvykle městy a obcemi zřizovány, stravování je ale možné i v jídelnách, které jsou součástí různých sociálních služeb.

Například Praha 4 na svých webových stránkách přímo uvádí seznam školních jídelen a jídelen Ústavu sociálních služeb, kde se senioři mohou přihlásit ke stravování. Cena oběda ve školních jídelnách se tam většinou pohybuje mezi 65 a 75 Kč.

Městská část Ostrava jih nabízí stravování seniorům ve školních jídelnách a v jídelnách několika Domovů s pečovatelskou službou. Cena oběda je 65 Kč. V nabídce je i rozvoz obědů přímo domů, kde je kapacita 260 obědů, je však vázána na odběr dalších služeb Pečovatelské služby.

Změna zákona o sociálních službách

Trend, že dotovaná strava je určena jen pro ty nejpotřebnější, je v naší zemi patrný čím dál víc. Města, kde stravování starých lidí zabezpečují ve větší míře pečovatelské služby, v letošním roce usilovně řeší velký problém. Podle zákona o sociálních službách nepatří příprava stravy a provoz jídelny mezi základní činnosti pečovatelské služby a ta proto může stravu poskytovat jen lidem nemocným, se zhoršenými pohybovými schopnostmi apod. Jinak jí hrozí krácení finančního příspěvku MPSV.

To se týká např. jídelny pro seniory ve Znojmě, která provozuje Centrum sociálních služeb ve Vančurově ulici. Jídelna vařila pro 600 lidí, podle nového zákona má na dotovanou stravu nárok jen asi 150. O ty se Centrum postará, ostatním město pomáhá hledat možnosti, jak se stravovat.

Kdyby město chtělo jídelnu zachovat, muselo by ji provozovat jako příspěvkovou organizaci, a významně investovat do rekonstrukce prostor i vybavení kuchyně. Tak to udělali ve Zlíně, kde jídelnu pro důchodce provozuje Mateřská škola Slovenská. V uplynulých letech byla jídelna zásadně rekonstruována, vybavena novými rozvody, sociálním zařízením a gastrozařízením, senioři si jídlo objednávají přes čip nebo i pomocí internetu. Cena oběda zde činí 70 Kč.

Města se zamýšlejí nad efektivitou

Z jiného důvodu se ruší městská jídelna pro seniory v Hradci Králové. Provoz jídelny byl již několik let velmi ztrátový a město ji muselo dotovat ročně asi milionem korun. Zájem o obědy za 14 let, co je jídelna v provozu, klesl na jednu třetinu. V současné době v ní pracují 4 lidé, kteří připravují stravu pro 70 strávníků. Cena oběda zde činí 70 Kč, ale skutečně náklady jsou 118 Kč, Protože město musí pokrýt rozdíl, chce jídelnu předat soukromému provozovateli. A nabídku již má: soukromník je schopen zachovat cenu 70 Kč a to s 1,5 pracovním úvazkem.

Tato čísla vedou k velkému zamyšlení nad efektivitou provozu. Jak je možné, že soukromý subjekt potřebuje na uvaření obědů necelou polovinu zaměstnanců, které zaměstnává město? Diskuse o efektivitě školních jídelen ale existují také: lidé, kteří pracovali v jídelnách velkých stravovacích řetězců, uvádějí, že pracovní nasazení je v nich neporovnatelné se školními jídelnami.

Hledají se nové možnosti

Ať se již stravování seniorů v nynější době omezuje či ruší z jakéhokoli důvodu, usilovně se hledají nové možnosti, jak obědy této skupině obyvatelstva zajistit. Jako první se nabízí využít kapacity školních jídelen. Jenže začít stravovat další strávníky není jen tak. Je to sice třeba jen pár obědů navíc, ale kromě nich na jídelnu čeká řada dalších požadavků: živnostenský list, kalkulace ceny, způsoby platby, otvírací hodiny, organizace výdeje do jídlonosičů, s tím související požadavky hygieniků, v případě potřeby úprava HACCP a vnitřního řádu, a samozřejmě zvládnout navazující ekonomické procesy (doklady, účetnictví, DPH). Podle dostupných zpráv to v některých školních jídelnách nedokáží, někde snad nechtějí, často nechce ředitel nebo zřizovatel, a jsou i takové, které mají plno, takže další strávníky nemohou uspokojit. Zvýšený zájem o obědy pro seniory však představuje pro školní jídelny velkou příležitost jak trochu zvýšit nízké platy kuchařek a více vstoupit do povědomí veřejnosti.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se