Přeskočit na obsah

Otevřený dopis SPV pro Ministerstvo školství a mládeže

Neuspokojivý stav školního stravování se stal podnětem k otevřenému dopisu, který Společnost pro výživu zaslala ministryni školství Daně Kuchtové. S některými výňatky z dopisu jsme byli seznámeni na konferenci Školní stravování 2007, plné znění dokumentu si můžete přečíst dnes.

Autor: Společnost pro výživu

Vážená paní ministryně, 
 
tento otevřený dopis vznikl z podnětu účastníků konference Školní stravování 2007 v Pardubicích, které se každoročně účastní několik set pracovníků školních jídelen z celé České republiky. Pravidelně jsou tam zváni i zástupci MŠMT, z nichž se, bohužel, již několik let nikdo nezúčastnil.

Konferenci pořádá od r. 1989 každoročně Společnost pro výživu. Společnost byla založena v r. 1945, je sdružením kvalifikovaných odborníků v oblasti výživy, stravování a gastronomie. Cílem její činnosti je šířit vědecky ověřené informace ze zmíněné oblasti, určené nejen odborníkům a praktikům, ale i zájemcům z laické veřejnosti. Vydává časopis Výživa a potraviny se stálou přílohou Zpravodaj pro školní stravování. Tento časopis je pro pracovníky  oboru nenahraditelnou metodickou pomocí. Kromě toho pořádá pravidelně již zmíněnou konferenci, kursy a rekvalifikační kursy pro vedoucí a další pracovníky školních jídelen.

Nejenom Společnost pro výživu věnuje školnímu stravování značnou pozornost; je to i řada vysoce erudovaných zdravotníků – lékařů, hygieniků, nutričních terapeutů, dále ekonomů, právníků i pedagogických pracovníků. Ti s SPV soustavně spolupracují a účastní se výše uvedených akcí. Není tomu tak jen v naší republice, na celém světě lékaři a další odborníci zaměřují pozornost na školní stravování. V průmyslově rozvinutých zemích s cílem zajistit správnou výživu a využít výchovných možností školního stravování k ozdravění populace. V zemích třetího světa zajistit nabídkou školního stravování zájem docházet do školy a zároveň přispívat ke zlepšení zdravotního stavu dětí v nejchudších oblastech světa.

Zájem o školní stravování ze strany strávníků neustává, stále se stravuje zhruba 75 % žáků ZŠ, v mateřských školách prakticky 100 %, rovněž většina školských pracovníků. Školní stravování bylo od r. 1960 metodicky řízeno a kontrolováno prostřednictvím kvalifikovaných pracovníků jak z MŠMT, tak z tehdejších územních celků – krajů, okresů, městských částí.

Negativní změny posledních let započaly zrušením Školských správ až po zrušení okresních úřadů. Zůstaly jen referentky pro školní stravování na krajských úřadech, pokud kraj funkci zřídil. Kraj je příliš velký územně správní celek na to, aby ho mohl spravovat po stránce metodické a kontrolní jen jeden člověk.

Problémy urychlily i legislativní změny. Nový Školský zákon se dotýká školního stravování jen velmi okrajově, prováděcí vyhláška o školním stravování je velmi zjednodušená. Také spojení školy a školní jídelny do jednoho právního celku přináší řadu problémů oběma zařízením.

Dalším problémem je absence jednoznačných legislativních ustanovení o kontrole, s výjimkou hygienických předpisů. V legislativě není jasně určeno, kdo, kdy a jak je oprávněn školní jídelnu kontrolovat.

K nezbytnému vědomostnímu vybavení vedoucího pracovníka školní jídelny slouží absolvování středoškolského studia ukončeného maturitou a další soustavné vzdělávání. Jde o obor, který se velmi rychle rozvíjí v oblasti technologie, techniky, hygieny, nutriční vědy, potravinářství, ochrany životního prostředí atd. Žádný předpis ale neurčuje požadavky na odborné vzdělání vedoucích pracovníků školního stravování. Funkce vedoucího jídelny není  uvedena v příslušném katalogu prací. Povinnost ani možnost dalšího vzdělávání pro pracovníky ve školním stravování není nikde zakotvena a jen těžko se prosazuje v praxi. A to ani v materiálu MŠMT ČR „Prevence obezity v resortu školství, mládeže a tělovýchovy“. Proč se nevyužije ani v této dnes tak sledované oblasti výchovných možností školního stravování? Naznačuje to snad záměr poskytovat školní stravování jako plně placenou službu?

Fakta uvedená v tomto otevřeném dopise podložíme několika objektivními údaji:

Z nedávno provedeného sledování v 831 školní jídelně, což je 10 % z celkového počtu, (sledování bylo součástí diplomové práce „Postavení vedoucí školní jídelny v managementu školy, PdF UK) uvádíme několik nejkritičtějších:

1. Legislativa, absence metodické pomoci, specifikace kontrol školních jídelen

  • jsou problémy naznačené již výše v textu. S řešením těchto problémů by se mělo začít při vytváření nové koncepce systému školního stravování.

2. Věk pracovníků

  • pracovníci školních jídelen stárnou, 53 % je nad 40 let
  • mladých absolventů přichází do odvětví jen 2-4 %, důvodem je nízké finanční a společenské ohodnocení

3. Odborná kvalifikace vedoucích pracovníků

  • odbornou kvalifikaci má jen necelých 40 % pracovníků
  • bez odborného vzdělání nebo jen rekvalifikace 30 % pracovníků! (dříve téměř 100 % těch, kteří vykonávali funkci, kde se kvalifikace vyžadovala)

4. Snižování počtu pracovníků ve školních jídelnách zpřísňujícími normativy

  • každoročně snižují normativy pro školní jídelny, a to takovou měrou, že to narušuje provoz ve školních jídelnách. Jídelna má stále stejný počet strávníků, stejně rozlehlou a vybavenou provozovnu, ale úvazky se snižují. Práce ve školní jídelně přibývá (například přísnějšími hygienickými a technologickými předpisy). Znamená to, že pracovnice vykonávají práci ve stejném rozsahu, ale za nižší plat.

5. Finanční ohodnocení 

  • práce ve školním stravování je finančně ohodnocena výrazně níže, než srovnatelná práce v gastronomickém provozu nebo i ve školství. Vedoucí školní jídelny, která má stejné střední odborné vzdělání jako učitelka mateřské školy nebo vychovatelka v družině, má často i o několik tisíc nižší plat.
  • řada pracovníků ve školních jídelnách je finančně ohodnocena na hranici zaručené mzdy, jen o málo vyšší než minimální mzda.

6.  Společenské ohodnocení práce ve školní jídelně a celkový obraz školního stravování na veřejnosti

  • společenské hodnocení práce ve školních jídelnách je velmi nízké. Školní stravování postrádá jakoukoliv propagaci mezi širokou veřejností. Ze strany MŠMT ČR je zcela opomenuta funkce školního stravování jako výchovného prostředku ke zdravé výživě, správnému způsobu stravování, stolování, chování se v kolektivu, k úctě k lidské práci.

Vážená paní ministryně,

obracíme se na  Vás se žádostí o pozornost k současným problémům významné součásti péče o děti, který je svěřen Ministerstvu školství již řadu let a v jeho péči dosáhl světově uznávané kvality. Je také významnou pomocí stále zaměstnanějším rodičům. Poskytuje vyváženou stravu dětem, žákům a pracovníkům školství za srovnatelných podmínek, jako zaměstnancům, využívajícím zaměstnanecké stravování. Pomozte nám, prosím, vytvořit novou koncepci školního stravování v současných podmínkách a k jejímu uplatnění v  praxi. Uvítáme, pokud přijmete náš návrh na osobní setkání k předání dalších podrobností o problémech, které nás trápí a které mohou ohrozit funkci, možná až existenci, dosavadního vyhovujícího systému. Považujeme za nutné, aby zůstal nejen zdrojem každodenní možnosti pro děti a žáky – nasytit se, ale aby se opět stal oním výchovným prostředkem ke zdravému životnímu stylu.

Za pracovníky školních jídelen
Společnost pro Výživu

V Pardubicích 24. 5. 2007

Autor: Společnost pro výživu

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Vlasta

    Kritický stav? Slabé slovo
    Po přečtení tohoto článku je mi ale moc smutno. Není tam celá pravda… Před 15 lety 95 dětí+15 dospělých =úvazek 1.00, dnes 104 dětí+14 dospělých (těm se vaří zadarmo…) úvazek 0,65 a reálná mzda činí v dnešní době už jen 60% mzdy pedag. pracovnic v MŠ. Taková je pravda, proč to někdo už někam nenapíše? ! Při stejném vzdělání a zodpovědnosti – za výchovu a za výživu dětí. Lze tady mluvit o nějaké úctě k tomuto povolání – „vedoucí školního stravování“í??

  • Autor: Lenka

    dopis
    Kritický stav to je pravda,ale kde je chyba,že děti nemají zájem o stravu?Dříve nebyly automaty ,které poskytovaly rychlé občerstvení a dnes, každá škola má automaty a to dětem stačí,neznají se v klidu najíst,stolování to je hrůza a hlavně nejsou zvyklé na teplé jídlo.Je to dobou,ale jak a kde začít a vrátit děti do jídelen?