Pangasius: Nevěřte všemu, co slyšíte

V poslední době se objevila na internetu poplašná zpráva (hoax) varující před škodlivostí pangasia. Možná jste ho dokonce sami objevili ve svém mailu. Vyskytuje se jak v české, tak i slovenské verzi.

Na internetu je mnoho různých diskuzí a několik dotazů dorazilo už i do naší redakce. I v diskusi na portálu se objevila citace z poplašné zprávy, proto jsme se rozhodli připravit tento článek.

Citace z české verze hoaxu: Pangasius je chuťově velice dobrá ryba, jen je potřeba brát na zřetel v jakých podmínkách chov probíhá, jako každá sumcovitá ryba trpí tzv. kožovcem kožním parazitem, který způsobuje v prvním roce velké ztráty, proto se v odchovném prostředí přistupuje ke koupelím v malachitové zeleni, která je silně karcinogenní. Do některých evropských zemí je zákaz dovozu z těchto chovů, tak se to řeší přes třetí země. Každý by měl toto riziko zvážit, naše ryby jsou kvalitní a dobré.

Vyjádření mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna: „U pangasia jsme doposud malachitovou zeleň ani jednou neobjevili.“
Pro úplnost – malachitová zeleň je v ČR zakázána již od roku 2001 a totéž platí i v rámci celé EU.

Citace z české verze hoaxu: 1) Má méně jodu, protože je sladkovodní 2) Mekong stahuje všechnu špínu z Thajska, Vietnamu a Laosu. To je přesně ta řeka, která sbírá všechny humusy, které do ni amíci naházeli ve válce s Vietnamem a taky do které tečou špíny z továren co jich jenom ve Vietnamu je.

Pangasius hypopthalmus je ryba, která se chová v deltě Mekongu, v rybnících uměle vyhloubených. Ryby určené k vývozu pocházejí výhradně z chovu.
Pangasius je sladkovodní ryba a nemá samozřejmě tolik užitečných látek (především jódu) jako ryby mořské – to je všem asi dobře známo.

Citace ze slovenské verze hoaxu: V rámci Rýchleho výstražného systému pre potraviny a krmivá, ktoré na webe každoročne publikuje Štátna veterinárna a potravinová správa, som sa dozvedel, že sa vo filetách v tomto roku objavil aj stafylokokový enterotoxín a baktéria Vibrio cholerae a v r. 2005 aj nepovolená látka malachitová zelená (silný karcinogén, ktorý sa používa pri liečbe hubových a parazitárnych ochoreniach rýb v chovoch).

V uvedeném zdroji (http://www.svssr.sk) si každý může ověřit, že informace týkající se letošního roku je nepravdivá. Kromě toho ani jedno oznámení z letošního roku není výstražné.

Citace ze slovenské verze hoaxu: Zo serióznej odbornej štúdie sa dozvedám, že mäso tohto urasteného sumca obsahuje skutočne nevídané svinstvá: vysoký obsah arzénu, polychlorované bifenyly, DDT a jeho metabolity, ťažké kovy, izomery hexachlórocyklohexánu (no, fuj!) či hexachlórbenzén. Navyše sú ryby zmrazované aj s kontaminovanou vodou, teda akousi „pridanou hodnotou“.

Bohužel se zde neuvádí zdroj této „serióznej odbornej štúdie“, ale my jsme nikde nic podobného neobjevili. Zato uvádíme vyjádření Státní veterinární správy ČR : „Státní veterinární správa ČR zorganizovala dvě kontrolní akce zaměřené na ryby. Jedna se speciálně týkala pangase původem z Vietnamu, kdy byly vzorky laboratorně vyšetřeny na přítomnost steroidů, chlorovaných pesticidů a PCB a chemických prvků. Všechny dosavadní vzorky s negativním výsledkem.“

Pro úplnost ještě uvádíme některé další informace z vyjádření SVS ČR: 
„Druhá akce zaměřená na klamání zákazníků z pohledu označování bude vyhodnocena v nejbližších dnech. Nicméně již dnes lze uvést, že u 4 výrobků z pangase byly zjištěny nedostatky v označení, nešlo však o ohrožení zdraví…. Pangas je sladkovodní ryba původem z jihovýchodní Asie, odkud se i k nám zmražená dováží. Je charakteristická jemným bílým masem a doznává docela obliby. Pokud by si zákazníci měli dát na něco pozor, tak na cenu, a to v tom smyslu, aby si v případě mrazených ryb za cenu masa nekupovali vodu. Pokud jsou ryby mrazené a nejsou označeny jinak, mohou obsahovat vody do 5 %. Pokud jsou tzv. glazované, což má chránit rybí maso před vysušením chladem, nebo je do nich přidaná voda pomocí přídatných látek, může rybí maso obsahovat vody více. A o tom musí být zákazník informován. Někteří výrobci proto na baleních ryb uvádějí: „Bez přidané vody“, zde si zákazník může být jistý, že je zde vody opravdu maximálně do těch 5 %…. Takže shrneme-li, ryby u nás uvolňované do oběhu, tj. do tržní sítě, musejí splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, a jak se orgány veterinárního dozoru průběžně přesvědčují, je tomu tak i u onoho pangase!“

Závěr
Závěrem lze tedy říci, že pangasius je zdravotně nezávadný a jeho konzumace je bezpečná. Ovšem trochu jinak je to s nutričními hodnotami. Jak již bylo uvedeno, jedná se o sladkovodní rybu, která má nižší obsah jódu než mořské (asi o dva řády). Obecně se také uvádí nižší obsah omega-3-mastných kyselin. Výhodou naopak je, že se jedná o chovanou a krátce žijící rybu, protože u dlouhožijících a zejména dlouhožijících dravých ryb bývá často prokázána měď a kadmium, což u pangasiuse nehrozí. Často je také diskutována skutečnost, že je bez chuti a typického rybího zápachu, což je nesporně výhoda (kromě toho, že je bez kostí) při podávání dětem. Z pohledu vedoucích ŠJ lze říci, že je lépe do dětí dostat rybu s nižším obsahem jódu než žádnou rybu!

Žaneta Mrlinová je spolupracovnicí redakce