Pekelná školní jídelna

Kdo zavítal v pátek 5. prosince 2014 do školní jídelny v Českém Brodu, musel si připadat jako v pekle. Ne však proto, že by byl v jídelně pekelný ruch nebo mumraj. Hned u vchodu čekal všechny strávníky čert, další vydávali obědy a pekelné bylo i jídlo.

Proč takovou akci v jídelně uspořádali, popisuje vedoucí českobrodské jídelny Romana Opršalová: „Máme 35 roků starou jídelnu. Původně byla projektovaná na 400 obědů, ale dnes v nezměněných prostorách vaříme pro 800 strávníků ze třech základních škol. Máme velmi malý prostor na výdej. Dostali jsme sice dva konvektomaty, ale jinak vybavení dožívá, vařit v těchto podmínkách je opravdu náročné a stále jen čekáme na nějakou obnovu nebo rekonstrukci. Ale nemůžeme jen čekat a říkat, že je všechno špatné, musíme také nějak žít a bavit se. A k tomu vedeme i naše strávníky.“

Proto se zde na Mikuláše rozhodli změnit školní jídelnu na pekelnou. Jídelníček na tento den vypadal v pekle takto: polévka s andělským kapáním, pekelná rajská omáčka s hovězím a knedlíkem, mikulášský perník a mandarinka.

Jídlo vydávaly kuchařky upravené za čertice a děti se jich až tak moc nebály, touha po přídavku rajské byla silnější. Také je přitahovaly čertovské rohy z rohlíků.

Kuchařkám pomáhaly dvě čertice z 9. B. Ty vydávaly perníky, mandarinky a kouzelná brčka, kterými děti pily mléko. Jak říká vedoucí Opršalová, děti v jejich jídelně nemají problém s pitím mléka, ale v tento den se zájem ještě zvětšil. Zejména malým dětem se brčko líbilo a kuchařky nestačily mléko dolévat.

Dívky na výpomoc získala vedoucí přímo ze školy. Ředitel školy s tím souhlasil, chyběla jim totiž jedna kuchařka na výdeji, kterou deváťačky nahradily. Stály samozřejmě z druhé strany výdeje mezi strávníky. Protože se kuchařkám povedlo akci dokonale utajit, byl pan ředitel u obědu sám překvapen, co se ve školní jídelně děje. Přestože přípravy na akci proběhly bez jeho vědomí, pekelný den ocenil a i to je jedním z důvodů, proč si spolupráci s ním ve školní jídelně pochvalují.

Všechny strávníky, kteří se do jídelny přiřítili, vítal u vchodu čert, za kterého se převlekla paní Opršalová, a hlasitě je zdravil. Byl to protiklad běžného chování dětí. Vedoucí k tomu uvádí: „Když přijdou za mnou do kanceláře, většina jich nepozdraví, nepoprosí, nepoděkuje. Tak jsem ji šla příkladem. Hlasitě jsem je vždy pozdravila – Dobrý den. Byly sice překvapené, ale s radostí odpovídaly. Také jsem jim připomínala, že mají pozdravit paní kuchařky. A s deváťačkami u výdeje jsme byly domluvené, že za perník a brčko budou po každém vyžadovat, aby poděkoval. Přece jenom to v čertovském mumraji zabralo. Některým dětem dnes dělá poděkování velký problém.“

„Budete akci opakovat příští rok?“ ptám se Romany Opršalové. „Nevím, máme konečně slíbenou rekonstrukci jídelny a ráda bych, abychom na dalšího Mikuláše nevítaly děti v pekelné, ale již v nádherné školní jídelně. Jsem ráda, že dnes chápeme, že i ve špatných podmínkách se dají zažít dobré věci. Radost z rozzářených dětských očí a spokojené vedení nám přidává chuť do práce. Chtěla bych poděkovat za pomoc při letošní akci zaměstnancům ŠJ a čerticím z 9. třídy I. ZŠ.“

Přejeme českobrodské jídelně, aby ta příští akce byla opravdu nádherná.

Ing. Pavel Ludvík, vedoucím redakce portálu Jídelny.cz, přispěním Romany Opršalové, vedoucí ŠJ v Českém Brodu