Platit 450 Kč za práci nutričního terapeuta není nutné

V poslední době se živě diskutuje o ceně práce nutričního terapeuta 450 Kč/hodinu a o tom, kde na to vzít. Diskuse se často ale týkají jen toho, zda je při platech ve školním stravování taková cena morální a vycházejí také z předpokladu, že tuto cenu je nutno zaplatit. Je tomu ovšem tak?

Je možné cenu přikázat?

V naší zemi je volná tvorba cen a cena se stanovuje dohodou mezi dodavatelem a odběratelem. Pouze v určitých případech, které uvádí zákon o cenách, je možno ceny regulovat (úředním stanovením cen, usměrňováním cen apod.) To však mohou provádět pouze cenové orgány a pouze ve vyjmenovaných případech (par. 1 odst. 6 zákona). Práce nutričního terapeuta (dále jen NT) v dietním stravování mezi nimi není. Je tedy potřeba vycházet z předpokladu, že cenu práce nutričního terapeuta nemůže ministerstvo nebo nějaké občanské sdružení centrálně stanovit a je na dohodě s NT, jakou cenu mu za práci zaplatíte.

Musíme také pátrat, zda je nutno použít služeb pouze toho NT, který je proškolen a schválen sekcí výživy a nutriční péče České asociace sester (dále jen sekce VNP). Tato skupina odborníků se totiž dohodla, že bude vyžadovat cenu 450 Kč, a objednáte-li si někoho z jejího středu, bude chtít tuto částku zaplatit. Vyhláška 17/2005 ale přikazuje pouze to, aby jídelna využila nutričního terapeuta, který vyhovuje zákonu 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních, a žádné další požadavky nemá. Pokud si tedy jídelna vybere odborníka, který není ve skupině sekce VPN, může si s ním cenu práce dohodnout.

Další úskalí dohody o ceně prací

Právní rozbor dohody České asociace sester se skupinou NT o ceně jejich práce, kterou budou požadovat, ukazuje, že jde o určitý druh nedovolené kartelové dohody a jistě by bylo zajímavé znát stanovisko, které by k této dohodě zaujal Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ptejme se také, proč Ministerstvo školství tak spornou dohodu tolik propaguje.

Je taková cena nemorální?

Někteří diskutující tvrdí, že cena za služby NT musí být vzhledem k platům v sektoru školního stravování jiná, než je navrženo. Cena čehokoli se však v prvé řadě určuje podle nákladů, které s dodávkou jsou spojené, ne podle toho, komu je služba nebo produkt dodáván.

Příklad:

Poskytují pekaři své zboží nebo instalatéři své služby jídelnám výrazně levněji než jiným subjektům? Jistě ne. V případě pečiva je možno zohlednit pouze množství a poskytnou množstevní slevu. Jinak však pekař i instalatér má naprosto stejné náklady, ať pracuje pro komerční firmy nebo pro školní jídelny a cena jeho produktu musí tyto náklady zohlednit.

Nelze také dobře srovnávat plat pracovníka na trvalý úvazek s odměnou konzultanta, který má jednorázové krátkodobé zakázky a který není v zaměstnaneckém poměru. Podobné profese mají vždy hodinovou sazbu několikanásobně vyšší než zaměstnanci. Mimo jiné i proto, že poměrně značnou část své pracovní doby stráví vlastním studiem a účastí na odborných školeních, kdy je nikdo neplatí.

Diskuse by proto měla být vedena jiným směrem: zda je vůbec nutné tuto cenu hradit a příp. z jakých zdrojů.

Pevná cena 450 Kč může být nevýhodná i pro nutričního terapeuta

Pevná cena 450 Kč může být velmi nevýhodná, nejen pro jídelnu ale i pro nutričního terapeuta, který se jí podřídí. Cena jeho práce musí pokrýt všechny náklady s ní spojené. V současné době není jasné, zda cena 450 Kč obsahuje dopravu nebo ne, a nelze to ani jednoduše dovodit. Jsou konzultační firmy, které mají dopravu v ceně práce, a jsou takové, které ji tam nemají.

Příklad – Cena obsahuje i dopravu:

NT má v rámci kontroly po zavedení dietního systému navštívit jídelnu vzdálenou 20 km, kde diety připravovali léta, jsou zkušení a vše budou mít v pořádku. Takových bude jistě mnoho. Návštěva bude spíše formální, bude mít délku 1 hodiny. NT pojede autem, za které si obvykle účtuje 5 Kč/km, na cestě stráví 1 hodinu, další hodinu stráví prací. Naúčtuje celkem 450 Kč. Z této částky odečte 200 Kč na dopravu a zbývá 125 Kč na hodinu času, který strávil zakázkou. Bude-li jídelna 30 km daleko, dostane se tak mzdou na úroveň pomocné kuchařky.

Jídelna může platit mnohem víc než 450 Kč

Jestliže tato cena neobsahuje dopravu, pak obě ministerstva neřekla jídelnám celou pravdu, že totiž budou platit mnohem víc. NT terapeut jim totiž k ceně práce přidá ještě cenu dopravy.

Příklad – Doprava v ceně není zahrnuta:
V současné době (konec června 2015) je nutričních terapeutů schválených sekcí VPN poměrně málo. V některých krajích je 1 nebo 2, v řadě dalších 5 nebo 6. To je zcela nedostatečné: tito specialisté by do jídelen by museli cestovat i 100 kilometrů. Částka za dopravu na jednu návštěvu tak může činit 1000 Kč.

Nikdo ale nemůže jídelny nutit, aby platily takovou částku jen za dopravu, když mají jiného „neschváleného“ specialistu poblíž.

Další nevýhody pevné ceny za práci

Další potíž vyplývající z pevně stanovené ceny spočívá v tom, že NT může pracovat jako zaměstnanec na různé typy dohod nebo jako živnostník. Náklady živnostníka jsou výrazně jiné než náklady NT pracujícího na dohodu. Také rozsah práce NT může být v některých případech takový, že se bude muset hradit jeho sociální a zdravotní pojištění. To jeho mzdové náklady navyšuje o desítky procent.

Z tohoto důvodu je pevná cena neudržitelná a mohou to být sami nutriční terapeuti, kteří ji přestanou dodržovat. Jedinou možností je tak vybrat si ze všech NT vyhovujících zákonu 96/2004 takového, který působí poblíž jídelny, a platit mu přijatelnou cenu.

Pevné ceny se budou obcházet

Budou-li jídelny nuceny k akceptování pevných cen, jistě si najdou cesty, jak systém obcházet. Česká vedoucí školní jídelny je vynalézavá, zvláště je-li tlačena do kouta. Povedou se dvojí evidence práce, bude se uměle vykazovat menší počet hodin za vyšší cenu, budou se poskytovat protislužby a naturální plnění. A téměř jisté je, že mnoho jídelen bude dietní pokrmy připravovat načerno. To vše bude systém školního stravování degradovat a snižovat jeho pověst.

Kde na to vzít

Diskutovat by se také mělo o tom, kde potřebnou částku získat. V prvním komentáři k nové vyhlášce jsme uvedli, že „MŠMT čím dál více předává zodpovědnost za školní stravování zřizovatelům, zejména financování jeho dalšího rozvoje.“ Praxe to potvrzuje. Postup, kdy se nejprve vydá vyhláška a teprve poté se přemýšlí o finančním krytí, ukazuje na nekoncepčnost při přípravě tohoto projektu.

V současné době nikdo není schopen odhadnout čas, který bude potřebný na nastavení dietního systému. Mnoho jídelen uvádí, že v rozpočtu ONIV, z kterého se tyto práce budou hradit, nemají na práce NT ani nejmenší částku, a nahlédnutí do krajských normativů to potvrzuje. Žádají zřizovatele o navýšení a ti odpovídají, že nedají, že jde o mzdové prostředky, které by mělo dodat ministerstvo školství.

Ani čtyři měsíce po zveřejnění vyhlášky tak není financování přípravy dietní stravy jasné, a zprávám z MŠMT, že vznikla pracovní skupina, které vše bude řešit, málokdo věří. Mnohým jídelnám již nezbývá na vyřešení financování diet čas, protože zavírají své provozy a otevřou je 1. září, kdy mají začít kontroly, jak je dietní systém provozován.

Za těchto okolností se nemůžeme divit, že v anketě portálu Jídelny.cz, kde hlasovalo více než 420 jídelen, 85 % procent z nich uvádí, že diety buď přestanou vařit, nebo že je nevaří a ani nebudou.

Vytvořme konkurenci a cena půjde dolů

Před 11 lety musely jídelny zavést systém HACCP. Cena prvních řešení byla v řádu několika desítek
tisíc. Jakmile se se svými produkty na HACCP dostalo trh více subjektů, cena šla dolů. Nebylo by možné podobný přístup uplatnit i nyní?

Neurčujme jídelnám, jaké služby k dietnímu systému, u koho a zač nakoupit. Uvolněme prostor pro konkurenci více subjektů, dejme jim pevná a jednoznačná základní pravidla a ponechme je, ať jídelnám dodávají řešení dietní stravy, služby, konzultace, pomůcky.

Jedno z prvních řešení, které vytváří alternativu k systému sekce VPN, je již na světě. Nabízí ho asociace ASPOS. Její finančně úsporné řešení, které je již nyní v okamžitém souladu s legislativou, zahrnuje obsáhlou směrnici zpracovanou nutričními terapeutkami, doplněnou knihou s pravidly pro dietní stravování.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz