Přečetli jsme za vás 2006/2

Jak na likvidaci zbytků jídel
Ekonomický týdeník Euro v čísle 7/2006 píše o výstavbě bioplynové stanice v Kněžicích. Podobná zařízení dokáží likvidovat biologicky rozložitelné odpady. V článku se uvádí: „Kromě jímek občanů by měla ekologicky likvidovat i zbytky z kuchyní a školních jídelen, které dnes nikdo neumí zpracovat a s tichým souhlasem úřadů se zkrmují“.
Už i celostátní média si tedy všímají Potěmkinovy vesnice, kdy státní legislativu je v ČR jen málokdo schopen dodržovat.
Jak uvádí Benešovský deník, podobné zařízení se staví i v Úholičkách u Prahy. „Energetickým zdrojem pro bioplynovou stanici se stanou odpady z potravinářského průmyslu, jatek, ze supermarketů, z jídelen a restaurací, stejně jako tříděný komunální odpad. Firma se přitom postará o svoz odpadů na skládku vlastními prostředky.
V případě svozu vytříděné biologické složky komunálního odpadu od občanů a kuchyňských odpadů z jídelen a restaurací chceme nasadit speciální svozové vozy vybavené také zařízením na dezinfekci nádob,“ vysvětluje technický poradce A. S. A. Jakub Kos . „Nepředpokládáme tedy, že by si firmy nebo občané své odpady kamkoli sami vozili. Kritéria na manipulaci s těmito odpady jsou velice přísná“.

Biopotraviny
V časopise Gastronomický obzor 6/2005 byl zveřejněn zajímavý článek s názvem „Biotrh expanduje“, ve kterém je srovnáván růst ekologického zemědělství a prodeje bioproduktů u nás, ve Francii, Německu, USA, Polsku, Japonsku, Velké Británii, Švýcarsku a Rakousku.
Autor uvádí, že ve světě se za potraviny „bio“ utratí více než 800 miliard korun. Téměř polovinu z toho Evropané. Nejvíce za ně vydají Dánové, Švýcaři a Rakušané, především za bio zeleninu a mléčné výrobky. V západní Evropě se biopotraviny rozšířily díky rostoucímu zájmu o zeleninu bez dusičnanů. Poptávka jde rychle nahoru, ročně i o více než 15 procent.
Jak jsme na tom s Bioprodukty v ČR ?
– na trhu je certifikováno přes 1 000 druhů biopotravin, z toho 400 pochází z dovozu
– loni se za biopotraviny v tuzemsku vydalo podle odhadů 240 milionů korun
– v následujících letech se očekává nárůst zhruba o dvacet procent ročně

Co servíruje EU restauracím
Ve stejném časopise nás zaujal článek „Restaurační průmysl v ekonomice EU“, který obsahuje několik zajímavých myšlenek.
Autor uvádí jak evropská legislativa ovlivňuje restaurační sektor: Celoevropská konfederace národních asociací hotelů, kaváren a restaurací HOTREC ujišťuje, že mnoho požadavků EU má bohužel za následek dodatečná břemena kladená na podniky. Konfederace by uvítala, aby se EU více zaměřila na usnadnění podnikání.
V odstavci o hygieně potravin se píše: „Veškeré provozovny, kde se pracuje s potravinami včetně restaurací, musí dodržovat velmi detailní hygienická pravidla, mimo jiné týkající se umístění, uspořádání a velikosti provozovny, skladování a likvidace odpadu, osobní hygieny atd. Specifické hygienické požadavky musí být přijaty v souvislosti s mikrobiologickými kritérii pro potraviny, požadovanou teplotou, udržováním chladu atp. Kromě toho, v potravinářských provozech musí být zavedeny procedury odpovídající systému HACCP.“
Je vidět, že hygienické požadavky a HACCP se dotýkají všech stravovacích provozů v celé Evropě.

Školní jídelny oběťmi podvodných obchodů
Na závěr jedno upozornění. Portál Ihned zveřejnil zprávu o podvodných obchodech, jejichž obětí se staly i školní jídelny.
„České firmy obdržely nabídku s možností zařazení do obchodního seznamu a objednávka navozovala dojem bezplatné služby. Drobným písmem však bylo uvedeno, že jejím podpisem se firemní zástupce zavazuje k roční splátce od 690 do 1290 eur po dobu tří až pěti let.“
Skupina postižených je údajně dost rozsáhlá: „O velkém počtu postižených hovoří i Ivana Picková ze Sdružení na ochranu spotřebitelů, které praktiky katalogových firem v Česku tři roky sleduje. Patří mezi ně nejen soukromé firmy, ale třeba i Akademie věd či školní jídelny, říká Ivana Picková.“
Takže pozor na to, co podepisujete!