Komentovat V dalším z pravidelných přehledů o zajímavostech v novinách a časopisech jsme pro vás připravili charakteristiky článků, které tvořily nedávnou přílohu Lidových novin (z 4.4.2006) věnovanou školnímu a závodnímu stravování. O této příloze jsme referovali v nedávném redakčním článku. Plná znění některých článků si můžete přečíst na stránkách Lidových novin.
Móda? Shazování kvality oběda
Autorka v článku srovnává kvalitu oběda v jídelně dříve a v současné době. Srovnání vyznívá pro současnost dosti lichotivě. Poukazuje také i na problémy, se kterými se školní jídelny dnes potýkají ( spotřební koš a stravovací návyky dětí, finance, legislativa, hygiena). Cituje Ing. Věříšovou, která zpozorňuje, že na některé věci nejsou děti zvyklé z domova, v článku je zmiňován i portál Jídelny.cz.
Očima odborníka – Bojíme se potravin?
Prof. Jaroslav Drobník, biolog, uvádí, v čem vidí občané případnou rizikovost potravin. Uvádí, jak se jejich názory liší v jednotlivých zemích a jak se podílí média na změně stravovacích návyků. Přes všechny rizika se Evropané při nákupu potravin řídí hlavně kvalitou a cenou než ohledem na zdravotní význam.
Keplerka sází na možnost volby
Autorka se rozhodla vyzkoušet kvalitu oběda ve školní jídelně Gymnázia Jana Keplera v Praze 6 na vlastní chuťové buňky. V článku si můžete přečíst její dojmy a chválu na tuto jídelnu.
Docela nám chutná
Tentokrát se autorka vypravila do velmi staré školní jídelny ZŠ Na Planině v Praze 4, kde kvůli starému technickému vybavení nemohou kuchařky nabídnout více než jeden druh jídla, ale přesto si strávníci jídlo pochvalují. V článku se zabývá i tím, že není na škodu, když si děti nemohou jídlo ve škole vybírat.
Jídla na výběr? Je to výhoda
Odbornice z poradenského centra Výživy dětí Jitka Tomešová, okomentovala kvalitu náhodně vybraných jídelníčků tří základních škol z celé republiky. Uvádí, že je lepší, pokud mají děti na výběr z více druhů jídel. Najdete zde i vyvážený jídelníček, který sestavila na ukázku.
Časy hnědé omáčky jsou pryč
V článku hodnotí školní stravování sami ředitelé škol a vedoucí jídelen. Srovnávají, jak se za posledních několik let změnila kvalita potravin, výběr jídel, vybavení kuchyně, kultura stolování nebo stravovací návyky dětí. V článku zaznívají hlasy, že děti jsou z domova často zvyklé pouze na omezený výběr pokrmů.
Také se článek zabývá otázkou, do jaké míry ovlivňuje školní stravování např. ptačí chřipka či nemoc šílených krav. Oslovení se shodují v tom, že obě nemoci nepředstavují pro školní stravování nebezpečí. Všichni s rovněž shodli se v tom, že děti si neváží jídla a dostatek potravy berou jako samozřejmost.
Předškoláci rádi ovoce, knedlíky ne
Autorka se zabývá otázkou výživy dětí v mateřských školách. Jak by měl vlastně ideální jídelníček předškoláka vypadat? Jak se ve školkách ujaly moderní požadavky na výživu?
Autorka poukazuje na dostupnost ovoce i zeleniny. MUDr. Tláskal z FN v Motole zdůrazňuje nutnost konzumace ovoce, zeleniny i mléka a nedoporučuje příliš mnoho sladkých pokrmů. Ředitelky z několika MŠ popisují, jak se změnil jídelníček v posledních letech a jaký vliv na jídelníček mají finanční normativy.
Kdybych tak měl o deset korun víc…
Šéfkuchař luxusní restaurace Michael Váňa dostal od Lidových novin úkol: připravit 50 obědů ve složení polévka a hlavní jídlo za celkovou cenu 1000 Kč. Tedy za 20 Kč pro jednoho strávníka. Jak přiznává, vejít se do cenových normativů, bylo velice těžké. Ukázky z jeho týdenního jídelníčku í jídelníček vypadají např. takto:
Žampionová polévka s česnekovými krutony, indiánská kuřecí křidélka s paprikovou rýží
nebo
Kuřecí vývar s kořenovou zeleninou restovanou na másle, hovězí plátek dušený na fazolkách s bramborovými nočky
Jídelny nefungují všude
V článku si můžete přečíst, jaký je rozdíl mezi stravováním školních dětí v Rakousku a ČR. Jídelny, v nichž by děti dostaly během polední pauzy teplé jídlo, naprostá většina rakouských základních škol neprovozuje. Spíše jsou takové jídelny ve správě obcí či charitativních organizací. Děti mohou využít ve školách nabídky biosedláků, kteří ve škole prodávají své produkty. Jinak má rakouské školní stravování vysokou úroveň.
Italské děti holdují zelenině. I dušené mrkvi
Italské školy obvykle nemají školní kuchyně jak u nás, spíše jde o přípravny či minikuchyně. Jídlo se do škol většinou dováží. Je dosti odlišné od našich zvyklostí, uplatňuje se v něm italská národní kuchyně s rýží, těstovinami, parmazánem, hojností zeleniny apod.
Diskuze