je spolupracovnicí redakce
Kvalita jídla ve školních jídelnách
Reportáž o školním stravování proběhla na ČT 1 dne 30. 6. 2008 v pořadu Černé ovce. Redaktor Vlado Štancel se ve svém příspěvku zajímal o to, jak dopadlo hodnocení kvality jídel ve školních jídelnách podle testu MF Dnes. Tato akce proběhla v listopadu 2007 a portál Jídelny.cz o ní obsáhle referoval.
Celkový test zahrnoval třináct školních jídelen v základních školách po celé republice. U jídel proběhla laboratorní analýza a byly hodnoceny z hlediska zdravé výživy a nápaditosti při volbě receptury. Metodička školního stravování také ohodnotila týdenní jídelníčky jednotlivých školních jídelen. Zaměřila se na pestrost, poměry jednotlivých živin a možnost výběru z několika jídel.
Autor na konci reportáže konstatuje: „Jaký byl výsledek? Překvapivě dobrý – jak v chuti, tak z hlediska skladby týdenních jídelníčků.“ Můžeme být tedy rádi, že sdělovací prostředky i po několika měsících o této sondě do školního stravování stále referují.
Podívejte se na celou reportáž.
Školní kuchařka: jak děti obelstít
Pod tímto názvem uveřejnila Mladá fronta DNES dne 1. 7. 2008 rozhovor s vedoucí školní jídelny paní Zuzanou Tíkalovou ze Základní školy Chmelnice v Praze.
O skladbě jídelníčku paní vedoucí v článku říká: „Děti si mohou předem vybrat ze dvou jídel. Nejvíc ze všeho se jim snažíme dávat zeleninu, ovoce, mléčné výrobky, ryby, luštěniny. Od září také chceme zbudovat salátový bar, kde by se mohly samy obsloužit.“
Jídelna chce své strávníky nejen nakrmit, ale pomáhá jim, aby si osvojili také správné stravovací návyky, a nezapomíná ani na kontakt s rodiči. Rodiče mohou chodit a sledovat, jak jejich děti jedí. Mohou ochutnat obě jídla, která se ten den vaří. Jídelna vítá i jejich návrhy na to, co by se podle nich mělo zlepšit.
„Snažíme se naučit děti jíst pomalu, některé třeba dojídají poslední sousto a už vstávají od stolu. Asi jsou zvyklé z domovů, že je rodiče pobízejí, aby pospíchaly. Ale jsou i děti, které si oběd vychutnat umějí“, konstatuje paní vedoucí.
A jak si kuchařky této školy poradí s neoblíbenými jídly? Snaží se je ozvláštnit lákavým názvem i úpravou vzhledu. Místo květáku třeba dávají romanesco, které má zajímavější tvar. Nepopulární červené fazole servírují jako mexický guláš. Dušenou krájenou mrkev, kterou děti nejedly, nahradily dušenou baby karotku.
Jídelna se při vaření nevyhýbá ani méně tradičním surovinám.
„Občas vaříme z biopotravin, ale ne pořád, protože jsou drahé. Používáme špaldu, cizrnu. A když děti měly „zelený ekologický den“, v kuchyni jsme se oblékly do zelené a k jídlu jsme uvařily brokolicovou polévku a zelené nudle s kuřecími nudličkami.“
I tento článek hodnotí školní stravování velmi pozitivně. Jeho autorka Magdalena Sodomková na závěr konstatuje: „Doby, kdy nerudné kuchařky kydly dětem na talíř jakousi břečku, jsou dávno pryč. Paní Zuzana Tíkalová působí víc než jako „paní kuchařka,“ jako usměvavá máma všech těch dětí, které se hrnou kolem poledne k výdejnímu okénku. Většinu oslovuje jménem. Za svůj úkol si vzala, že je naučí milovat špaldu, cizrnu i červené fazole. Používá k tomu s ženskou rafinovaností různé triky. Zároveň však není žádným veganským fanatikem. Očividně ji těší i to, když vidí prvňáka, jak slízává cukr z povidlové buchty.“
Tento článek je vynikající ukázkou toho, jak by mělo vypadat představení stravovacího zařízení. Pokuste se takto prezentovat i vaši jídelnu!
Hlavně hodně omáčky
Poslední článek, který jsme pro vás vybrali, je z časopisu Týden 24/2008 a zabývá se životním stylem průměrné české rodiny. Mezi jiným je zde rozebíráno i to, jak se zaměstnaný Čech v práci stravuje. Jako příklad hromadného závodního stravování je vybrána společnost Eurest.
Část strávníků podle tohoto článku „považuje její pojetí kuchyně za nutné zlo: hodně omáčky, knedlíky, maso.“ Miroslav Šole, šéf středoevropské divize Compass Group naopak tvrdí, že tato jídla jsou českými strávníky vyžadována díky jejich deformovaným stravovacím návykům,.
Je proto určitě pozitivní, jak dokazují dva předešlé příspěvky, že většina dnešních školních jídelen již vychovává „nedeformované“ strávníky, kteří budou umět poznat a ocenit dobré a zdravé jídlo a nespokojí se s výmluvami, proč je nelze v hromadném stravování vařit.
Ing. Vladimíra Nejezová je spolupracovnicí redakce
je spolupracovnicí redakce
Diskuze
Autor: Valentýna
Co chystají ministerstva
Na stránkách idnes se ráno od 8.00 vyjadřoval ke stravování „odborník na výživu“ pan Petr Havlíček v on-line rozhovoru. Jeho rada na kvalitní stravování jsou cateringové firmy, které se lépe kontrolují, co do kvality jídel, než školní jídelny. No tak to školní stravování potěš Pán Bůh.
Autor: ĺeonora
Deník MF
dále v deníku MLADÉ FRONTY, bylo hodnocení jídelníčku na dané MŠ, KDE JEJ HODNOTÍ odborník, který (k mému údivu) je rozladěn z toho, že je velmi často dětem nabízeno mléko, ALE ASI TO MOC VELKÝ ODBORNÍK NEBYL, KDYŽ NEVÍ, ŽE NORMA MLÉKA PRO SPOTŘEBNÍ KOŠ JE NESMYSLNĚ VYSOKÁ A POKUD BY SE MLÉKO NEPODÁVALO DENNĚ, SPOTŘEBNÍ KOŠ PROSTĚ NEBUDE PLNĚN !!!!!!!!!!!! Chystam se do deníku napsat. Celý článek mov příznivě pro školní jídelny laděn není. POUKAZUJE SE NA VYJETÉ KOLEJE , NEPESTROST jídelníčků a prý naprostá nenápaditost při zařazování příloh. Majíi se prý vymýšlet přílohy jiné. Rýže,brambor,těstoviny a knedlíky jsou prý přílohy zastaralé, TAK SE V TOM PAK VYZNEJTE, JE MI Z TOHO DOCELA SMIUTNO.
:-((
Autor: LEONORA
DENNÍK MF
zAPOMNĚLA JSEM UVÉST DATUM ČLÁNKU V MF, JEDNALO SE O STŘEDU 15. 7. 2008 i na internetu
: idnes. Pokud to někdo chcete zaslat, zašlu Vám to, mám to stažené, pro pobavení jaký je tady Kocourkov by to za to stálo , ovše kdo si to chcete přečíst. Dejte vědět.
Autor: Jana
Re: DENNÍK MF
Napište sem přímý odkaz na článek (zkopírujte sem co máte v řádce adresa). Pak bude stačit, když si tady na něj kdokoliv klikne. Díky.
Autor: Masa
Re: DENNÍK MF
Paní Leonoro, prosím o zaslání článku z 15.7.2008
Fax/tel 516 444 323. Děkuji. Zdraví MP
Autor: majka
Re: DENNÍK MF
Take jsem se jednou vytočila nad článkem v MF a napsala přímo redaktorkám, ale nikdo se nenamáhal ani odpovědět, i když jsem je přímo pozvala do jídelny.Píšou jenom co se jim hodí a jediný zájem je zaujmout čtenáře za každou cenu. Už bych to neudělala, radši jsem to řešila besedou o stravování přímo s rodiči našich strávníků a věřím, že to mělo daleko větší účinek.