Přečetli jsme za vás 2008/2

Light produkty nahrazuje zájem o bio
V prosincovém vydání časopisu Zboží a prodej jsme se dozvěděli, že light vždy neznamená nižší energetickou hodnotu. U mléčných výrobků, zejména jogurtů a tvarohů označení light nemusí znamenat nízký energetický obsah, ale pouze nízký obsah tuku. Tyto výrobky jsou totiž pro vylepšení chuti často hodně doslazovány, takže jejich výsledná energetická hodnota je někdy vyšší než u tučnější varianty výrobků. U mléčných výrobků je nositelem chuti tuk, proto se nízkotučná varianta výrobku může těžko vyrovnat tučnějšímu. Do nízkotučných výrobků jsou dodávány benefity ve formě přidaných vitamínů a jiných látek, aby se chuťově, co nejvíce přiblížily tučnějším výrobkům.

Šetřeme přírodu, chraňme zdraví
Ve stejném časopisu jako u předchozího příspěvku nás zaujala informace týkající se 1. českého a slovenského obalového kongresu. Zajímavá byla přednáška Kamily Klaudisové z VŠCHT Praha o tzv. inteligentních obalech, kdy obal je nosičem konzervačních látek, absorbérů kyslíku či antimikrobiálních látek a je schopen reagovat na změnu vnitřního nebo vnějšího prostředí. Dokáže informovat o změně stavu produktu, mimo jiné z něj můžete vyčíst, jestli nedošlo na cestě ke spotřebiteli k přerušení chladicího řetězce apod.
Další přednášející Peter Šimko z VÚP Bratislava předvedl výsledky výzkumu, který dokazuje schopnost plastů vázat na sebe škodlivé karcinogenní látky. Autor článku uvádí: „Vyzdvihl vlastnosti polyethylenu jakožto materiálu, který dokáže koncentraci karcinogenů snížit stonásobně, a v případě potřeby dokonce tisícinásobně.“

Jak to dělají jinde
Víte, jak vypadá školní stravování jinde v Evropě? Článek na toto téma jsme si mohli přečíst v časopisu Minutka 1/2008. V Portugalsku a Španělsku je údajně nejvíce dětí s nadváhou. V roce 2006 odstartovali kampaň a na školy začaly docházet zdravotní asistentky, které radí školám při sestavování jídelníčků a kontrolují nabídku v automatech. Podle rámcových kritérií smí přesnídávka obsahovat maximálně 250 kcal, doporučená je i velikost porcí. Ve škole obědvá jen 45 % školáků.
Ve Francii se výživa na školách řídí dekretem z roku 2001. Propočítávají se všechna jídla na množství vápníku, železa a bílkovin. Platí zásada „pětkrát denně ovoce a zeleninu“ a minimálně jeden krajíček chleba k obědu, voda je k dispozici neustále a dvakrát týdně je v jídelníčku ryba. Maso nebo ryba musí být na stole každý den. Slazené nápoje jsou úplně zakázané. Klade se důraz na rozmanitost, a co nejméně potraviny zpracovávat.
Ve Švédsku a Finsku mají děti jídlo k dispozici bezplatně. Stravování hraje důležitou roli. Stravování zajišťoval původně stát, ale v současné době převážně soukromé firmy. V mnoha školách se vaří čerstvá jídla, která se většinou dovážejí i do blízkých zařízení. Při transportu se však musí dodržet zákonná omezení jako např.: brambory, rýže, těstoviny nebo zelenina se nesmí převážet déle než jednu hodinu. Žáci mohou dostávat pouze mléko s obsahem 1,5 % tuku, limonády jsou zakázané a k pití je povolena voda a pomerančová šťáva. Každý den je k dispozici salátový bufet, 125 g ovoce a krajíček chleba. Převládá čerstvá a kombinovaná kuchyně, protože je údajně cenově výhodnější. Ve Švédsku kontroly neprobíhají a ve Finsku pouze namátkové kontroly formou chemického rozboru. Důležité jsou přestávky mezi jídly a také vzhled jídelny.
V Anglii kvůli vysokému počtu dětí s nadváhou stanovili podrobné a závazné standardy, informují rodiče a propagují školní stravování, proškolují firmy zabývající se stravováním. Náklady na jídlo se musí hradit. Při kontrole se omezují na obsaženou energii, tuky, bílkoviny, vápník, železo a vitamín C. Školákům se doporučují určitá jídla a berou se v úvahu i módní pokrmy. Jedno z jídel je i pro rodiče, aby se mohli seznámit s různými nabídkami.

Etický přístup
V časopisu Food Service 4/2008, jsme se dozvěděli, co znamená Fair Trade. Vedle ekonomických zájmů v mezinárodním obchodu se uplatňuje také etický přístup. Cílem je zlepšení životní úrovně rozvojových zemí. Výrobci z těchto zemí jsou často tlačeni do nevýhodné pozice a ve Fair Trade jsou skutečnými obchodními partnery. Jsou jim zaplaceny výkupní ceny, které pokryjí náklady na výrobu a tzv. prémii, ze které mohou financovat různé projekty pro místní komunitu, např. vzdělávání, zdravotnické projekty, vylepšení výrobního procesu nebo infrastrukturu. Výhodou je i to, že obchodní vztahy jsou dlouhodobé, výrobci mají nějakou jistotu při plánování produkce, ale musí dodržovat určitá pravidla např.: nesmí zaměstnávat děti, znevýhodňovat ženy, musí se dbát na bezpečnost práce. Etický přístup je i ve vztahu k přírodě, kdy se používají ekologicky šetrné výrobní postupy. A proto má velké množství výrobků Fair Trade BIO certifikaci. S výrobky Fair Trade se můžete setkat i u nás v prodejnách se zdravou výživou, ale i v běžném obchodě. A jaké výrobky můžete najít? Kávu, čaj, kakao, sladkosti, džusy, čokoládu, víno, rýži, marmeládu, cukr atd.

Pochutnali si na 50 let staré nalezené polévce
Nevěříte tomu, že na 50 let staré polévce si ještě můžete dokonce pochutnat? Také jsme nevěřili, ale mohli jsme si o tom přečíst v Potravinářském zpravodaji č. 3. Tyto netradiční gurmánské hody si uspořádali naši vědci z České geologické služby na Antarktickém poloostrově, kdy při svém bádání nenalezli jen cenné horniny, ale i již zmiňovanou 50 let starou polévku „ze sáčku“, kterou tu zanechali britští vědci údajně v šedesátých letech minulého století, když si tu zřizovali zásobovací bod. Pan Miloš Barták, vedoucí Mendlovy polární stanice uvedl: „…Stáří potravin se však neprojevilo nijak výrazně na jejich kvalitě.“ Půl století stará polévka přestála bez úhony, jenom díky teplotám, které klesají pod – 30°C.