Přeskočit na obsah

Přečetli jsme za vás 2009/01

Na začátek roku jsme pro vás z několika časopisů vybrali pár zajímavosti o některých zařízeních určených do stravovacích provozů.

Autor: Ing. Vladimíra Nejezová
je spolupracovnicí redakce

Prodejní automaty
Je vhodné umísťovat ve školách prodejní automaty? Jak vlastně nápad na automatický prodej vznikl a co všechno lze v automatech prodávat. V časopisu Food-Service 11/2008 jsme se o automatech dozvěděli tyto zajímavosti:
„Zmínka o prvním prodejním automatu pochází z doby 215 let před Kristem, kdy v Alexandrii starověký řecký matematik a vynálezce Herodotos vymyslel a zkonstruoval stroj pro automatický prodej vody k rituálním účelům.
První použitelné mincové automaty byly zkonstruovány a patentovány v Anglii roku 1880 pro příjem listovních zásilek londýnské pošty. Zajímavý nápad převzala americká firma Thomas Adams. V roce 1888 představila v New Yorku mincový automat na prodej žvýkaček ve tvaru kuliček. Žvýkačka se tak stala prvním zbožím prodávaným prostřednictvím prodejního automatu bez účasti prodavače.“

Co lze prodávat pomocí automatu:
„V podstatě neexistuje žádné technické omezení sortimentu zboží prodávaného prostřednictvím automatu. Někdy jsou tímto způsobem nabízeny i služby, např. měření krevního tlaku, ohřívání chlazených jídel v mikrovlnné troubě, fotokabiny, dobíjení kreditu mobilních telefonů, placené a mechanizované parkování, regulační poplatky ve zdravotnictví, televizní karty v nemocnicích, horká voda pro sprchu v levnějších hotelech. Kuriozitou byl v 50. letech minulého století prodej životních pojistek pro cestu letadlem přímo na letištích v USA.“

Automat s teplou kuchyní:
„V Holandsku existují „automaty“ zabudované do zdi, které mají svislé řady prosklených dvířek, za nimiž jsou různé druhy teplých jídel, např. krokety, frikadelky nebo hamburgery. Po vhození mince lze otevřít dvířka a odebrat pokrm. Přihrádky v automatu jsou vyhřívané, takže jídla zůstávají horká. Za strojem je kuchyň, odkud má kuchař přehled o odebraných jídlech, takže může průběžně doplňovat čerstvé porce.“

Myslíte si, že pomocí automatu jsou nabízeny jen sladkosti a jídla, která příliš neprospívají zdraví? Pak Vás možná překvapí, že v sousedním Bavorsku v jednom obchodním centru funguje automat na výdej čerstvého mléka z blízké farmy: po vhození 1 € nateče do přinesené nádoby 1 litr mléka.
V britských školách se zase zavádějí prodejní automaty, které mají školní mládeži poskytovat zdravé potraviny v rámci programů zaměřených na zdravé stravování ve školách. Jedná se o automaty nabízející žákům nutričně odpovídající svačiny a obědy včetně ovoce, mléka, jogurtů, ořechů, luštěnin, ovocných nápojů a ovocných tyčinek dodávaných lokálními výrobci.

Předchůdce čajovarů
Moderní automatické výrobníky čaje v hromadném stravování odstraňují fyzicky náročnou manipulaci s velkými hrnci plnými horkého nápoje. Tyto zařízení slouží k přípravě většího množství čaje nebo kávy a udržení jejich teploty po dobu podávání.
Víte, že předchůdcem dnešních moderních výrobníků čaje je tradiční ruský samovar, který vznikl na počátku 18. století? V časopise Food-Service 9/2008 jsme se o něm dočetli tyto zajímavosti:
„Jako materiál na výrobu samovarů se používala měď, mosaz, hliník, ale i zlacené stříbro. Dnes se většinou používá nerez. V nejstarších samovarech se topilo dřevem nebo uhlím, postupem času se začalo používat vytápění pomocí petroleje, lihu i plynu. Od začátku 20. století jsou samovary hlavně elektrické a trochu se blíží dnešním oblíbeným rychlovarným konvicím.
Nejběžnější samovar má objem kotlíku okolo 3 litrů, ale ve vlacích křižujících celé Rusko jsou běžné samovary s objemy přes 50 litrů.
Princip tohoto zařízení sestává ze tří základních částí. Zdroj tepla je umístěn vespod a od něj vede komínek vnitřkem kotlíku k vrchní části, kde je stále přihřívána nádobka se silným čajovým extraktem. Konzumenti čaje si nalijí do nahřátého porcelánového hrnku trochu extraktu a podle chuti si zředí čaj horkou vodou z prostředního kotlíku. Čaj se pak pije přes kostku cukru mezi zuby, nebo se míchá s domácí ovocnou marmeládou.“

Mohou chladící agregáty uspořit energii?
Dalšími zařízeními v kuchyňském provozu jsou chladící agregáty. V časopisu Minutka 3/2008 jsme se v článku o ekonomické kuchyni dočetli tyto rady:
V kuchyňském provozu je možné dosáhnou významných úspor energie vhodným umístněním chladících zařízení. Tato zařízení se nemají umísťovat do bezprostřední blízkosti velkých zdrojů tepla, protože se tak snižuje jejich účinnost i životnost.
Významných úspor energie dosáhneme i volbou chladničky se šuplíky před skříňovým typem. Protože při každém otevření dveří skříně dochází k úniku studeného vzduchu a k obnově nastavené teploty uvnitř chladničky je potřeba až o 50 procent více energie.
„Nejvýhodnější je umístění agregátů do centrální strojovny chlazení a rozvod chladícího media do provozu trubkami. Zbytkového tepla z chladících kompresorů lze také využít například pro ohřev teplé užitkové vody, nebo lze teplým vzduchem z agregátů vyhřívat například prostor s regulovaným vnitřním klimatem pro celoroční pěstování čerstvých bylinek.“

Ing. Vladimíra Nejezová je spolupracovnicí redakce

Autor: Ing. Vladimíra Nejezová
je spolupracovnicí redakce

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se